Rozdělení, n. R
Rozdělení, n. R. jest vůbec rozložení či rozbírání nějakého celku v části jeho. Vz S. N. Die Zertheilung, Vertheilung, Einthei- lung, Trennung, Scheidung, Absonderung, Spaltung, Veruneinigung, Ver-, Anstheilung, Unterscheidung. Vz Rozděliti. R. dědictví, Us., jazyka, Dal., privilegií, Kom.; znamení r. V. R. lidu na zvláštní pokolení. Reš. R. duše s tělem (smrť). Ros. Od r. něčeho ustoupiti. Ojíř. O r. dědictví se hádati. Kom. R. pojmu jest úplný rozklad rozsahu jeho; r. bezprostřední n. prvotní, sprostředkované n. návodné; r. ničemné, zmařené; r. dvou- členné, příliš úzké, příliš široké; r. souběžná; Jd. Dale znamenaj, kterakť milostivý mistr učí r. mezi rozením tělestným a duchovním. Duše od těla r.; nižádného r. není mezi sprostnú krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá. Hus. II. 233., 135., 187. R. proudu galvanického. Vz KP. II. 232. R. hornin, ne- rostů, ssavců, živočichů, plazů. Vz Schd. II. XXIII. (rejstřík)', Krč. 374., 519., 521., 481., 583., Frč., Bř. N. R. na každou jednotlivou osobu. J. tr. R. přednášek mezi učitele. J. tr.