Zrovna
Zrovna, z rovna = přímo, ne křivě, ge- rade, in gerader Linie, schnurgerade, eben. Z. jíti! Us. Já na něm pojedu zrovna do Štimberka. Sš P. 579. Jdi z. cestou. Us. Tč. Šli ešte len a šli, až přišli ku jednej diere, ktorá do hlbočiny viedla, z. na ten druhý svět. Dbš. Sl. pov. VIII. 23. Rozháňá kopiou a z. ju do brady pichne. Hol. 99. — Z. = přímo, zhůru, aufrecht. Postavil se z. Zrovna státi. Us. Má Nanynka chodí z. Čes. mor. ps. 84. — Z. = přímo, bez okolku, schlechtweg, ohne Umschweife, gerade her- aus. Z. říci, mluviti. D. Řekněme si to zrovna! Us. Dch. — Z. = bezprostředně, unmittelbar. Vyjednával z. s ním. — Z. = právě, just, eben. Mám tě rád z. dosť! Až z. na kraj, bis zum Aeussersten; Přišli jsme z. před sedmou (hodinou); Vrátil se z. v čas; Jsou tomu zrovna dvě léta; Z. tak! Justament!; Učinil z. jako nic; Kdybys byl ty na tom místě, byl bys z. takový; Lid je tam z. jako ne- zastoupen; Z. Ne! just nicht!; Inu, to z. ne, nun, das eben nicht; Z. jediný svého způsobu. Us. Dch. Do půl sedma roka, z. sedum roků, až by ti padali červi z tvého boku. Sš. P. 343. Byl prý šikovný zrovna dosť. Němc. Drob. pov. 114. Je mi z. dosť zle. Us. Kv. 1884. 566. — Z., förmlich. Člo- věku je z toho z. blaze, es thut Einem förmlich (ordentlich) wohl; Člověk se tomu musí z. diviti, man muss billig staunen; Jeho zuby z. se lesknou, seine Zähne glän- zen förmlich. Us. Dch. Ten se naň z. roz- hněval! Sá. Štěstí si naň z. počkalo. Tbz. — Z. = téměř, skoro, fast, beinahe. Měl z. strach. V Bělohradsku. Bf. — Z. = stejně, gleich. Obidva sú z. dluhí. Slov. Bern.