Bobek
Bobek, bku, bob, u, m. = strom, vz Va- vřín. Věnec z bobků. Byl. — B., jahůdka, Beere. Bobky břekové (břekyně), jeřabinové; b. hlavně peckovice ovoce bobkového, Lor- Beere. Ros. — B. = vše malé, okrouhlé, podlouhlé. — B. kozí, ovčí, jelení, zaječí, myší (= lejno). Matěji, Matěji, zač ty (kozí) Bobky platějí? Us. Srdce jako b.(o bázlivých). Nestojí zab. (za nic). Ros., Č. Má řečí, co kozí řiť bobků. D. Jest ho co b., a jak se staví! (je maličký). Us. Jako zaječí bobky, ani nesmrdí ani nevoní (vz Nepotřebný) Č. — Na bobku seděti, dřepěti; na bobečku čapěti, seděti, D., niederhocken, kauern. Na bobečku sedávala. Er. P. 268. Zajíc sedí na bobku, na bobečku (pánkuje, panáčkuje). Šp. Na bobek! něm. Warte auf! Šm. — B., laskavě o dítěti. To je zlatý bobek. Us. — Bobky = nároky. Jád.