Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:1171


    Vyvésti
    Vyvésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; vyvoditi, il, zen, ení (na Slov. -děn, ění); vyváděti, ějí, ej, eje (íc), ěl, ění; vyvozovati, vyvodívati, vyvádívati = veda provoditi, aus-, heraus-, hinausführen, vor-, hervorführen; vysvoboditi, befreien, losma- chen; vytvořiti, hervorbringen, erschaffen, erzeugen; ku konci přivésti, aus-, vollführen, ausflechten; odvoditi, her-, ableiten; dovo- diti, erweisen, beweisend durchführen; na horu vésti, hinaufführen; se z čeho = opak dokázati tvrzení odporníkova (Kn. drn. 107), očistiti se, vytáhnouti, sich herausziehen, sich reinigen, rechtfertigen; zbaviti se, sich um etwas bringen, seine Unschuld beweisen. Jg. — abs. Chlapci, nevyvádějte, nebuďte rozpustili. Us. Brt. Nevyváděj pořád! Us. Vck. — co, koho: plod. V., čin, skutek, D., lék pot vyvodící, Kom., něčí vůli. Troj., svou králku (= svou vůli), zeď (vystavěti), vojsko, svůj úmysl, Us, svědky (předvésti). Us., Šm. Když se náš pan Ježíš narodil, hvězdy, měsíc zázrak vyvodzil. Sš. P. 19. Vyvoditi zákony fysikalní, ZČ., tony. Ves. I. 5. Dobře jsi to vyvedl. Ml. Kdybys věděl, co ten zase vyvádí!; V. mistrovský kus, statečný čin, nějakou hlouposť; Cos to zase vyvedl?; Ten vyvedl něco čistého (iron. )! Us. Dch. Rodiče vyvádějí děti. Us. Knrz. Ptáci vyve- dli ptáčátka. Vz Vyvedenec. Us. Vyvádí po- řád samé hlupiny (= hlouposti); On pořád cosi vyvádí. Us. Vck. Tvorci slovo zavznělo a zem, more prameně, potoky a rieky vy- viedlo. Na Slov. Tč. U složených algebraic- kých výrazů jest lépe nejmenší společné násobné naznačovati než je vyváděl. Šim. 58. Zrojili se čmelové v súsedové stodole, kdo ty čmele vyvede, ten Haničku povede; Oficír koně vyvodzí, sedaj ty, šuhajku, na něho. Sš. P. 423., 599. (Tč. ). Když jiní zváz- nou v nětčem jako kuřata v koudeli, tedy on předce svou vyvede. Bl. 294. Staň se zemi jak staň, ledva vy svú vuoli vyvedli. Arch. II. 14. Čert vždy musí svou vyvésti, Kom. To má obec v. Půh. I. 311. Vyvede-li to, tehdy chvála Bohu. Půh. II. 221. Slíbil mi hranice v hoštické zboží v. Půh. II. 428. A vyvede-li a ukáže Jan (to), což jest za Hynka dal, to jemu má Jan Liška vrátiti. Ib. II. 552. (Tč. ). April svojo vyvádí. Slez. Šd. Bůh angely vyvedl (stvořil). Kom. Jenž vyvodí želinu. Ž. wit. 146. 8., 103. 14. Hezký hřeben jsi vyvedl, šp. m.: udělal, vyřezal. Kom. II. 86. Teprva závory dělá, když mu koně vyvedli (ukradli). Pozdě zá- vory dělati, když koně vyvedli. Prov. Mus. Při v., einen Process gewinnen. Zř. F. T. H. X. co, koho kam (nač, do čeho, v co, zač, před co): koně na pastvu, něco na jevo, někoho na opice (na marné naději držeti), V., někoho na procházku, Jd., něco na světlo, Pam. kut.; dítě, plod, porod na svět. Lk. Vyvedl 10 synů na svět. Lk., Ros. Vody z dolu na den v. Vys. Ně- koho na vrch střechy, Sych., na vrch ma- kovice v. (o hloupých). Ros. V. houfy k bitvě. Kom. V. ji před město. Kat. 3014. V. ně- koho do polí, v pole. Us. V. někoho na věž (= jej klamati). Us. Dch. V. vojsko do války. Šb. Nie pre seba jich on do boja vy- viedol (vyvedl), lež (než) aby nespravedli- vosť a zlosť znivočil. Lipa 227. Zkoušel pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení; Vyvedl jich na podolek, ukázal jim trn a hložek; Janka vyvedem za vrata a Chlupatého pod vrata, mého mi- lého až k svýmu domu. Sš. P. 34., 38., 708. (Tč. ). A hned mu svitlo v očach, akoby ho z hrobu na boží deň bol vyviedol. Dbš. Sl. pov. II. 10. Vyvedeš ma zejtra do tanečka Sl. ps. 235. Královo právo v. přede pány. Půh. II. 406. Na soud ji v. kázal; Ten ji na suchú zemi z moře vyvedl. Pass. mus. 318, 349. I káže pannu před se v. z žaláře. Kat. 2636., 2644. Mám dvě dceři, kteréž sta nepoznale muže, vyvedu je k vám. Hus I- 195. — co z koho. Ten by ze sebe vyvá- děl, kdyby byl pánem (= ten by sev ynášel). Us. Vck. Ten ze sebe vyvádí! Us. Dch. — co, koho, se odkud (kudy), někoho z omylu, z poroby, ze skály vodu, V.; lid z hříchu, se z nářku, Br., někoho z bludu, se z podzření, Sych., někoho z domnění, z vášně, Ros., pravdu z něčeho, Troj., se ze svobody (zbaviti se jí), Akt. Ferd., ně- koho z domu, Ros., z rukojemství, Žer., z pochybnosti, následky z něčeho, D., smrady, vody z dolů štolou. Vys. Z rud stříbro v. Vys. Z gruntu pořádem práva něco v. Pr. měst. Z něčí nepřítomnosti něco v. Ddk. III. 6. Z návět pravdu v. Sš. I. 10. Naučení z ně- čeho v. Dch. Jemu z toho vyvoditi se ká- zali. Vš. Jir. 176. Pěkně je z toho vyvo- zoval. BR. II. 169. Někoho z hospody v., Půh. II. 97., ze škod. Arch. II. 374., ze štěpů ovoce, J. N., někoho z pohanství. BO. Z něčeho elektrický proud vyvoditi. Osv. I. 485. Vysýlaje světlo na zem všeliký plod z ní vyvozuje. Mtc. 1. 63. 4. Svůj rod od někoho v. Us. V-dli ho za humna. Us. Když vyvodie štěpy z sebe ovoce. Hus II., 8. Vy- vádí to jako vrabec mladé z hnízda (dělá výtočky, vymlouvá se, macht Ausflüchte). Us. Dch. Kdož by byl vyveden z komorního platu. Vz Zř. zem. Jir. E. 8. Z hnoje vy- vodie chudého. Ž. wit. 112. 7. Kdož jest nařčen, žádný nemá k soudu připuštěn býti, dokudž se z toho nářku nevyvede, Nál. 160. Aby mohl z toho důmnění, v kterémž u ně- kterých jest, se vyvésti; Když od jiných z toho vyveden byl, že ne o mne než o pana hejtmana tuto činiti jest. Žer. Jestli že se kdo z toho vyvedl; Neb hned po zvodu ten dlužník a mordéř má z svého dědictví vy- veden býti. O. z D. A jestliže by prosoudil a právem z toho dědictví byl vyveden. Zř. F. I. C. XXII., U. XXIV. Takto tebe ha- nějí, vyveď se z toho. VI. zř. 95. (45. ). Jestliže byl z těch dědin právem vyveden. Ib. 97. Dobře ze všeho se vyvedl. Ml. V. se z viny, J. tr., vodu z měchýře. Lk. Z více daných čísel nové v. Stč. Alg. 8. V. někoho z pochybností. Us. V. se z něčeho = oči- stiti se, sich rechtfertigen. Nz. V. někoho z klamu. Dch. Vyvedu tě z březiny. Brt. P. 34. Tu pán hned vstal ze stolice, vy- vedl ho ven za ruce, vyvedl ho ven ze dveří; Vyvedu tě z těžké muky. Sš. P. 13., 26. (Tč. ). Prosím tebe, pacholátko, vyveď mne z tej hory. Sš. P. 44. Ze srovnalosti jinou srovnalosť v. Šim. 82. Tam že hotov bude v. se ze všech vin jemu křivě přičí- taných. Pal. Děj. IV. 2. 319. Povyraziti se a z věcí nemilých v. Ler. Přece ale dvojí blud z výroku toho lidé nedomyslní vyvo- dili; Z jeho (Davidova) semene Bůh podlé záslibu vyvedl Israelovi spasitele; Že ovšem s to jest z nářku se v. Sš. Sk. 128., 155., 266. (Hý. ). A protož, abych se vyvedl z omy- lu, posilám k Vašnosti tohoto posla pro vy- zvědění. Žer. Bdl. III. 73. Stíny Svatopluků, jak vás možno z hrobu v-sti? Koll. I. 148. Pakli se z toho nevyvede; Hrnčířovi jsi také kury pokradla: z toho se vyveď, ne- šlechetná kurvo!; Že jeho Charvat namluvil a najal a z města na to dielo vyvedl; Jakož ona praví, že bych já jich z statku vyvedl, k tomu já sě neznám; Leč se otec z toho vyvede, že sebrancem není. NB. Tč. 120., 237., 272., 282., 288. Vyvedena z její věna, jakož markrabina milosť jí pro ni dala. Půh. II. 262. Leč se z toho prve vyvede; Umře-li muž, žena věno obdrží a věnem svým z drženie každého vyvede; V-den z dědictví. Vš. Jir. 176., 227., 296. A také se já tobě z toho nedám v., leč mne právem vyvedeš; Bylť jest hlava všech bluduov v Basilii, takli jest ještě, ať se z těch věcí vyvede a očistí; A jestliže by tu od žádného viněna nebyla a právem z toho vyvedena, z toho ona učiň, což se jie zdá, jako ze svého. Arch. II. 141., 234., III. 338. (Šd. ). Z šraňkuov jej vyve- dechu. Výb. II. 44. O té pak slávě Pán tuto zmínku činí, aby své učedlníky z smyslu scestného o zdejším království vyvedl; Ty se mnou, cožť se dobře líbí, učiň, a slávu jména svého z toho vyvoď. BR. II. 115. a., 350. a. Z smysla ji vyvedu = rozumu zba- vím. Pass. 832. V. někoho z hřiechuov, ze žaláře. Št. N. 125., 239. Vyvedl z prsti vše- liké drevo krásné viděti; Vyveď mě z to- hoto hluku. BO. Pokrytče! vyvrz najprve břevno z oka tvého a tehdy prozříš, aby vyvedl (vyňal) mrvu z oka bratra svého. Luk. 6. 42., Hus II. 267. Pána Ježíše pu- dili sú a byli ho vyvedli z města Nazaretu, v němž se byl počal a vzchoval. Ib. III. 242. Děvče do dvanácti let češ, do šestnácti střez, po šestnácti děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. Prov. Šd. — (co, se od- kud, kde) čím: svýma rukama. Ráj. Něco listem (psaným) v. NB. Tč. 241. Elektřinou vyvodíme magnetismus. Osv. I. 140. Svou řečí něco vyvésti. V. Měsíc pomeškáváním svým měsíce vyvodí. Kom. Zrcadlem lze vyvésti rozličné úkazy. Ml. Ženu biřicem vyvésti. Svěd. Písmem sv. někoho z bludu vyvésti Mus. 1880. 250. Jestliže Jiřík sě vy- vede pánem svým a tú dědinú, kdež sě jest choval, že jest své cti zachovaný, tehdá chceme právo od něho přijíti; A Cábala se vyvedl panem Romanem i tú vší obcí ve Zlíně, kde jest v ten čas byl. NB. Tč. 92., 128. Lidé sobě stěžovali, že sou jich z uží- vání pastviska jejich obecního smlouvou mezi knězem opatem a jimi Hradišťany uči- něnou vyvedli. List z r. 1581. Tč. Aby pó- vod svědomiem se z toho nároku vyvedl; Bude listem obranním z držení vyveden. Vš. Jir. 176., 306. Listy ty, ješto jsem já jimi měl své věci v. Ji mocnú rukú vyvedl z její zboží; To v. má těma dvěma pano- šema. Půh. I. 164., 277., II. 5., 324. (Tč. ). — co, koho kde: na divadle. Us. I vy- vedl jsem se před JMtí i před městem, že jest na mne křivdu žaloval. Ps. o záští. Chtě svú pravdu v. s dobrým svědomím před ním. Půh. II. 299. — (co, se odkud) jak. To skrze proroky vyvedl. Br. V-sti něco podlé jistých pravidel. Tom. V. něco ve skutcích. Troj. V. svůj úmysl přes všecky obtíže. Ml. To těžko se vyvede. Us. Němc. Něco krásně v. (také iron. ). Dch. To je krok za krokem vyvádělo z propastí. Vlč. To len bláznivé zvítězství k posmechu přichádza, keď kdo velký nad mdlú sílú zvítězství vy- vádza. Na Slov. Tč. Vyvedli sa za ruce ven ze dveří. Sš. P. 13. A v rameni vyvýšeném vedl je (Bůh Israelity) ze země egyptské; Bůh slovem svým veškerenstvo z ničeho vyvedl. Sš. Sk. 155., II. 199. (Hý. ). Když kto z dědictvie kúpeného, králem daného, zápisem neb spolkem naň přišlého jest prá- vem kterýmžkoli vyveden. Vš. Jir. 197. A z toho statku že žádným právem vyveden není. Arch. IV. 320. Ten to krásně vyvedl! Us. Dch. Výjevy způsobem umělým vyvo- diti. Mj. 3. A vyvedli mne mocí bez práva z mého dědictví, ježto jsem od svého otce držel spravedlivě; Jest sestra jeho mocí vy- vedena z její věna; Na posudku svú nemoc vyvedl podlé obyčeje zemského; Kteříž hranice přisahúc vyvedú, na tom má dosti býti. Půh. I. 164., II. 202., 572., 576. (Tč. ). Druhé dobré v manželstvie jest plod, aby tak bydléce v bázni božie Bohu ke cti a chvále plod vyvedli. Hus III. 209 — co, se komu. Ten mu vyváděl (nadával)! Us. Sá. Staňte hore, vyvedú vám krávu. Us. na Mor. Šd. Ale mu ja vyvediem, kade sa ja s ním sídem (sejdu). Sl. ps. 228. Však já mu vyvedu, co jenom se s ním sejdu. Mor. Šd. Mamince se housata dobře vyvedla (po- dařila). Us. Ntk. A když bylo v noci, vy- vedli jí zloději koně ven. NB. Tč. 6. Aby mi hranice vyvedl, jakož mi slíbil. Půh. II. 427. Však on si něco vyvede (ublíží si). Na Mor. Vck. — koho (gt), špatně ve vý- znamu: ven vésti, hinausführten. Katilina vy- vedl svých s sebou (m.: své). Brt. — koho, se čeho = zbaviti. Svého zboží byl vy- veden. Výb. I. 159. Toho se chci v. těmi úředníky. Půh. II. 381. Svého zboží jsa vy- veden (zbaven, o ně oloupen). Alx. BM. v. 329. (HP. 89. ). — kdy. Který by mě v ne- děli nevyvedl. Němc. Zlosynný skutek měl na zpáteční cestě z Kladska do Moravy vyveden býti. Ddk. III. 30. Z kterýchžkoli příčin zpanošeli a za krále Jiřího teprv své rody vyvedli. Arch. V. 401. Ta paní vy- vedla na posudku dva mlatce; Pan Boček má své držení té lúky na posudku v. do- brými panošemi. Půh. II. 76., 517. Zdali vyvodíš dennici svým časem? BO. — (kam, odkud) proč. Domaslava svázali a na po- pravu ven vyvedli. Ddk. II. 404. Poněvadž se z toho skrze tu příčinu svrchupsanú v nemuož. NB. Tč. 288. Smlouvou ty lidi z užívání toho pastviska, kteréž slove Volší. pro obecný užitek města Hradiště vyvedli. List hrad. 1581. Tč. Vyvedli mi hynst (hřebce) z jeho maštaly k jeho potřebě. Půh. I. 376 Královú vyvedú před město na popravu Kat. 3014. (3013. ). — co s čím, s kým Nevím, co s tím vyvedou, was sie damit zuwege bringen. Dch. Ten s tím vyvádí, der macht Wesens damit! Dch. Ten s ním nic ne vyvede. Us. Měla strach, že by si s ní něco vyvedla. Sá. v Osv. I. 181. Něco s sebou v Lpř. Sl. I. 44. — kudy. Vody, smrady štolou vyváděti. Vys. Nestaraj sa, môj milý, vyve- diem ťa za humny, poza humny chodníčkom. Mt. S. I. 15. Vyvedem tě ven humny, vy- vedem tě humničkem. Sl. ps. Šf. I. 60. Ne- staraj sa, můj milý, vyvedu ťa ven humny. Sš. P. 338. Ja bych cě vyvedla ba i přez celučký (celičký) les, ale se cě, synku, bo- jím, bo jsi je malučký. Sš. P. 381. — s kým oč. Jsem s jeho otcem rozdělen o meze i vyveden. Půh. II. 467. — si. Ten si vy- vádí (pyšně, nadutě)! Us. Kd. Jen si tak nevyvádějte! Us. A ten malý Honzíček, jak on si vyvádí. Mor. Kol. ván. — se. Ptáci se vyvedli = mladí ptáci z hnízda vyletěli. Us. Brt. Ktož jest shaněn, nevyvede-li se, hanbu trpí. Vl. zř. 440. Vyber vrabce, než se vyvedou. Us. Kšť. Bezecná mrcho, ještos plátno pokradla v Šumicích, vyveď se. NB. Tč. 240. Jsem hotov, z čehožby mi vinu dali, v. se. Arch. III. 7. Kdož jest nařčen a tak se vyvede. Gl. — že. Z toho lze v., že opustil císaře. Ddk. III. 259.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <