ChvíleChvíle, chvílinečka, chvilenka. Cf. Mkl. Etym. 92. Ch., got. hveila. Šf. Strž. I. 470.
Ch. =
doba větší nebo menší. Po tu chvíli; do dnešní ch-le; v tu chvíli věc tak se má; na první chvíli, für die erste Zeit. Dch. Bode to chvilo trvať (dlouho). Mor. Neor. Ta réž mosí chvílu schnúť (dlouho)
. Brt. v Mtc. 1878. 34. Dyby si dali chvílu, sich Zeit nehmen. Ib. Už je to chvíla
, co zemřeli (dávno); Už to mám chvíla (nom.). Brt. D. 219. V pozdní chvíli (pozdě večer). Us. Krátká ch. = kratochvíle, zábava. Km Roz- hodná ch. Mour. Měl jsem s ním horkou chvíli (zlou práci). Světz. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Té chvíle purkmistr. Wtr. Po malenké chvilence budem rovni sobě
. Sš. P. 443 Zůstali v mlčení za chvíli. Bl. Živ. Aug. 60. Ta dědina sě až do sie chvíle jest opraviti nemohla. List hrad. 1492. To vykonati chce, když svou chvíli uhlédá
. Čr. Jednu chvíli, v jednu chvíli (jeden- kráte). Výb. II
. 39., 41. V tej chvíli obešli . . Výb II. 43. Před některou chvíli; Platil penězi, jenž v té chvíli šly; Když jest bylo některú chvíli, přistoupil jest Zich; Po dobré chvíli za ní přišla; (Ten) ty chvíle súsed náš byl; A túž chvíli přišel jeden; Neb jest některú chvílí nechtěl otčina mého míti na dědině; To chtěl provésti konšelmi, jenž v tej chvíli byli. NB. Tč. 20., 29., 33., 85., 90., 142., 163. A těch mi do sie chvíle nesplnie; Stalo se, že jest jednu chvíli ke mně přišel; Nemohl sobě tu chvíli raditi. Půh. I. 175., II. 20., 220
. V noci některú chvíli máte čísti písmo sv.; Mieti zdravie na malú chvilku; Potom tak jej srdečně mrzala, že na chvíli nemohl jie s sebú pře- nechati. Št. Kn. š. 4., 9., 39
. —
Ch. =
čas prázdný. Udělám si chvíli; Jest na to ch
. Us. Dch. Navařil brabenec piva. by sa mu minula chvíla. Sš. P. 697. Měl jsem chvíle dosti přečísti. NB. Tč. 83
. Každé ch. še- třiti. Kom. V knihách chvíli krátiti. Št. Uč. 6. b. Abychom někteRé chvilky sobě nalezli, v nichž ... Št. Kn. š. 6. —
Ch. =
okamžik Je tam co ch
. (pořád); Teď malá chvilinka šla; Z té chvíle musela pryč; Malá ch
. byl u ní, byl tu; Přes chvíli jsme k němu cho- dili; Chvíli co chvíli to říkám a přece . . ; Odpočíval co chvíle. Us. Vk., Dbv., Schz. Celičký týden u nás po chvilkách open- doval. Sk. Črt. 141. Za chvílu tam přijdeme. Laš. Tě. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. Mor. Brt. D. Jsem ve chvíli opět tu. Šbr. Zaj. 171. Štěstí co chvíli ustupovalo. Mour. Po chvíli pokračoval; Chvílemi poprchávalo; Utíral si co chvíli pot. Šml. I. 69., 77. Chvil- kami podřimoval. Ani na chvilku libosti ne- povolil. Št. N. 135
. Co sa nedá chvilkou, to sa podá časom. Sl
. ps
. 31. Čeká se co chvíli, že shasne. Tkč. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnout nechá. Hdk. Dobrá chvíle ťáhne za sebů neščastí. Slov. Tč. —
Ch. =
po- časí. To je chvílú. Mtc. 1878. 34.