Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:6   Strana:0452


    Chvíle
    Chvíle, chvílinečka, chvilenka. Cf. Mkl. Etym. 92. Ch., got. hveila. Šf. Strž. I. 470. Ch. = doba větší nebo menší. Po tu chvíli; do dnešní ch-le; v tu chvíli věc tak se má; na první chvíli, für die erste Zeit. Dch. Bode to chvilo trvať (dlouho). Mor. Neor. Ta réž mosí chvílu schnúť (dlouho). Brt. v Mtc. 1878. 34. Dyby si dali chvílu, sich Zeit nehmen. Ib. Už je to chvíla, co zemřeli (dávno); Už to mám chvíla (nom.). Brt. D. 219. V pozdní chvíli (pozdě večer). Us. Krátká ch. = kratochvíle, zábava. Km Roz- hodná ch. Mour. Měl jsem s ním horkou chvíli (zlou práci). Světz. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Té chvíle purkmistr. Wtr. Po malenké chvilence budem rovni sobě. Sš. P. 443 Zůstali v mlčení za chvíli. Bl. Živ. Aug. 60. Ta dědina sě až do sie chvíle jest opraviti nemohla. List hrad. 1492. To vykonati chce, když svou chvíli uhlédá. Čr. Jednu chvíli, v jednu chvíli (jeden- kráte). Výb. II. 39., 41. V tej chvíli obešli . . Výb II. 43. Před některou chvíli; Platil penězi, jenž v té chvíli šly; Když jest bylo některú chvíli, přistoupil jest Zich; Po dobré chvíli za ní přišla; (Ten) ty chvíle súsed náš byl; A túž chvíli přišel jeden; Neb jest některú chvílí nechtěl otčina mého míti na dědině; To chtěl provésti konšelmi, jenž v tej chvíli byli. NB. Tč. 20., 29., 33., 85., 90., 142., 163. A těch mi do sie chvíle nesplnie; Stalo se, že jest jednu chvíli ke mně přišel; Nemohl sobě tu chvíli raditi. Půh. I. 175., II. 20., 220. V noci některú chvíli máte čísti písmo sv.; Mieti zdravie na malú chvilku; Potom tak jej srdečně mrzala, že na chvíli nemohl jie s sebú pře- nechati. Št. Kn. š. 4., 9., 39. Ch. = čas prázdný. Udělám si chvíli; Jest na to ch. Us. Dch. Navařil brabenec piva. by sa mu minula chvíla. Sš. P. 697. Měl jsem chvíle dosti přečísti. NB. Tč. 83. Každé ch. še- třiti. Kom. V knihách chvíli krátiti. Št. Uč. 6. b. Abychom někteRé chvilky sobě nalezli, v nichž ... Št. Kn. š. 6. — Ch. = okamžik Je tam co ch. (pořád); Teď malá chvilinka šla; Z té chvíle musela pryč; Malá ch. byl u ní, byl tu; Přes chvíli jsme k němu cho- dili; Chvíli co chvíli to říkám a přece . . ; Odpočíval co chvíle. Us. Vk., Dbv., Schz. Celičký týden u nás po chvilkách open- doval. Sk. Črt. 141. Za chvílu tam přijdeme. Laš. Tě. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. Mor. Brt. D. Jsem ve chvíli opět tu. Šbr. Zaj. 171. Štěstí co chvíli ustupovalo. Mour. Po chvíli pokračoval; Chvílemi poprchávalo; Utíral si co chvíli pot. Šml. I. 69., 77. Chvil- kami podřimoval. Ani na chvilku libosti ne- povolil. Št. N. 135. Co sa nedá chvilkou, to sa podá časom. Sl. ps. 31. Čeká se co chvíli, že shasne. Tkč. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnout nechá. Hdk. Dobrá chvíle ťáhne za sebů neščastí. Slov. Tč. — Ch. = po- časí. To je chvílú. Mtc. 1878. 34.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011