Kupec
Kupec, pce, kupeček, čka, m. — K., pro- dávající obchodník, der Kauf-, Handelsmann. Velkokupec, k. ve smíšeném zboží, ve střiž- ném zboží, v přízi, plátně, víně, sukně, v ni- tích, v papíru, v železe, atd. Kramář, tar- marečník (vetešník); k. cestující. Š. a Ž. (Walter). Kupci kupectví provozujíce zboží odjinud přivezená ne bez zisku prodávají. Kom. K. kněh. Kom. K. v obilí. V. K. od čtyř peněz. BN. K. své obchody a kupecké běhy spravuje. BN. Kupec již je na ka- hánku (na kahánci. Vz Koráb). D. K. sebe střeže a jiného střiže. Č. K. když chválí, šálí. Č. Trefil k. na kramáře (= lhář na lháře, vz Podobný). Lb. K. pravdomluvný (je ako) voják milosrdný. Mt. S. Vz Rb. 207. — K., kdo kupuje, der Käufer. Našel do- brého kupce. Mám, dostal jsem kupce na dům, na obilí. Jg. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. V. Prodavač cení, kupec trží, až strží. Kom. — Vz Řemeslo a více v S. N. Tk. II. 540.