Valach, a, Valášek
Valach, a, Valášek, ška, m., pl. Valaši, Valaši. Strany původu vz Mz. 89. V. vlastně Vlach, člověk z národa gallského či celti- ckého, der Wallach; ale od Čechů Vlach na Italy, Valach na lid ve Valachii se přenáší. Jg. Valachové v Uhrách, v Sedmihradsku a ve Valachii (Rumuni). Ein Wallache. — Valachové v jihových. části Moravy a na Tatrách. Vz S. N. V-ši = lid ve Slezsku od Vojkovic podlé Bludovic k mor. Ostravě až na Bečvu. Tč. Možná i pravdě podobné jest, že tak řečení Valachové v horách se- verovýchodní Moravy podnes žijící jsou poslovanění potomkové starých Bojů, je- likož i jméno jejich (Valach t. j. Vlach, Valh, Gallus) tomu nasvědčuje i zvláštnosti všeliké, kterými od ostatních Moravanů se dělí. Pal. Dj. I. 50. Pozn. — V. = pastýř, druhý po bačovi, der Wallache, Schafknecht, Senn. Vz Bača. Šf., Bern., Dch., Frt., Šd., Ft. Bača jest vrchní ovčák na salaši, jemu podřízeni jsou valaši a honebníci, kteří ovce pasou; Kdy sú ovce na paši, sú při nich i valaši; V. je sprosté stvoření, ništ mlčati neví, by lásku od pána získal, všecko mu vyjeví; Hneďky v. valachovi velice závidí, kdiž u něho vícej sýra a žinčice vidí; V. myslí, že ve světě múdrejšího není jedině on, kdiž má ovce dobré ku dojení; V. v letě ovce honí z košára na trávu a v zimě jim dává do jesel potravu. Us. na Besky- dech. Tč. David bol prv valach, potom voják, potom král víťazský (= vítězný); Bača ho- spodarom je v búdě na salaši, musejú ho poslúchať při ovcách valaši; Duní vetor (vítr), duní v tona zelenom gruni, pase v.ovce v otrhanej huni; Aj na holi a na holi,na té nebenosné holi, tam si valach fuja-ruje a od země poskakuje; Hneď ráno musávstávať k dobytku valaši, by za včasu po-dojili, čo majú v salaši; Není chleba nasalaši krem žinčica sama, ta je valachom zapokrm i za nápoj dána; V letě smrdí v-chovidemikatom kapsa, v zimě hladem zamorenýnestojí i za psa; V. veselý je, keď sa trochužinčice napije; Vycedil krev zlostný sedlákz valacha (Abele) prvného; V. mnoho chodí,mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov.Tč. Valáškové drobní, pasou ovce v rovni.Sl. ps. 199. — V., valášek = vykleštěný kůň,protože takoví z Uher a Valachie do zá-padní Europy přišli, der Wallach, verschnit-tener Hengst, Mönch. V-a udělati = klestiti.V. Návidí ho jako valach hříbě. Č. Mají těrádi jako v. hříbě. Jg., Sř. (u J. Hradce).Přeje mu co v. hříběti. Vz Závistný. Jg.,Lb. Je bit, jako cikánský v. U Žam. Kf.Držijou na tě jak valach na hříbě (radějiby tě neviděli). Na Hané. Bkř. — V. = kle-štěnec, řezanec, der Verschnittene. V. — V. = člověk lenivý, der Faulenzer. Válej se lenivý valachu. Us. Ten valach! Us. u Ronova a j. Rgl. — V. = lísky ve sladovně na způsob střechy stavěné, sušírna s va- lachem, hvozd s valachem, die Satteldarre. Us. Jg., Šp. — V. na Mor. = stroj na cídění obilí, druh fukaru. Brt., Vck. V. = přístroj, na němž se točením desek vítr způsobuje a jím vymlácené obilí čistí. U Uher. Hrad. Mtl. U Klobouk. Bka. U Nivnice. Kch. V. = podlouhlý přístroj drátěný, na němž se čistí (spouští) obilí, když se věje. V jižní Mor. Šd. Cf. Fukar (I. 377. ). Rozdíl mezi fukarem a valachem jest tento: V. bývá menší; na f-ru čistí se obilí právě vymlá- cené, tedy z plev, kdežto na v-chu valchují obilí již vyfoukané, aby odstranili z něho veškeru ostatní smotlachu (neřád). U Fry- štátu. Džl. — Valášek = bob, fazol. Děti v-šky šukají nebo cvrkají. Us. u Bechyně. Mý. — Valášek = hra v karty. Obt. — V. hromada země hnojem promíchaná ku hno- jení. Na Příbr. L. Šbk. — V., osob. jm. V. Ondř. Tov. 5.