Keř
Keř, kři, f., keř, kře (v obec. mluvě: keře), keřek, řku, křík, křák, u, kříček, křáček, čku, m., kří, křoví, n., mor. kříb. Frutex, Gestrüpp, Staude, Strauch, Busch, Stock. K. je dřevnatá rostlina, jestliže hned od dolejška 'u větve se dělí. K. má všecky osy dřevnaté, hlavni osu však hned od země rozvětvenou. Kk. 24. Vz Rostlina, Strom. Čl. K. papírový, D., jalovcový, V., bzový (n. strom), V., vinný, Weinstock (vz Víno), V., malinový, růžový, klokočkový (chvojka), jetelový. Jg. K. hu- stovětevný, beztrný, s přímými větvemi, pla- zivý, se ovinující, vždy zelený, cizopasný, popínavý, mnohovětevný, opletavý. Čl. K. na vodry (vitis jugata), na stromy, na loubí ve- dený. V. V keř růsti. V. Soudcové chtí za křem státi. Prov. Kdo koho v tom kři hledá, sám tam též bývá. Us. Ze kře na půtku pa- třiti (z místa bezpečného). Jg. Kuroptva v keřku se tají. Us. Slavík ve kři zpívá. Te- prva ze kři vylezli (jsou nováčkové). Syr. 226. Straka ze kři a tři v keř (do kři = jedna práce nemine a jiné se sypou). Ros.