Víno
Víno. Cf. Mkl. Etym. 392. a., KP. V. 578. nn., Č. Kn.š. 316., Kram. Slov., Sdl. Hr. II. 110., Slov. zdrav. 397., Schd. I. 416. O vinobrání. Cf. Zbrt. 183. V. morav.: ro- háč, žižkovák, hustopečský tramin, polav- ské, příklukské. O šenkování vína vz Výb. II. 335.-336. Plat z vína. Vz Wtr. Obr. 227. V. mešní obětné. Hnoj V. jest dlouhé (když se cukr v něm bakteriemi v jakýsi lepkavý sliz proměňuje). SP. IL 261 Vína pilní (= pijáci). BR. II. 712. b. Staré víno vykvašené má chuť i sílu. Us. Tč. Víno trpké není súcí k obecnému pití a nemravný není súcí k společnému žití. Laš. Tč. Pime, chlapci, pime víno, nechť vodička teče mimo; keď sa vína napijem, vodičkú saumyjem. Pís. slovác. Hrb. Mistrovati vína(kaziti) Št. Kn. š. 170. Keď sa jim domlúva,prečo zanedbávajú svoje vinohrady, rečú:Prvý je chlieb, potom v.; Huba, ryba, diňa,sviňa potrebuje pohár vína. Slov. LObz.XXII. 91., LObz. XIX. 262. Aby piják pitínechal, přileje se mu do pálenky vína, jímžbyl mrtvý obmyt. U N. Bydž. Kšť. Vínemsmutka pozbudú. Výb. L 936 V. je dobréiba za pečenkou. Zátur. Sklenka vína myslipřidá; V. osvětluje srdce lidská; Člověkapři víně poznáš. Bž. exc. Žofie (15/5.) vínovypije (uhodí-li mráz). Us. Vck. Keď pa-náčka (na boží narození) osvitne slnko nahrubéj, tenkrát bude moc vína a dobré.Na jihových. Mor. Hrb. Ani vína (čti odkonce). Brt. Hra na víno. Vz Brt. Dt. 172.Píseň o víně Vz Osv. 1884. 335. — V.skalní = voda, Kká., datlové. Mlč. 149. — V. = borovička. V., co sa čaganem obíře (obírá, stlouká, poněvadž se jalovinky ča- ganem n. nějakým klackem stloukají). Val. Slavč. 43.