Hovno
Hovno, vz Mkl. aL. 272. Člověčí h.; hovadí h. = hnůj, lejno, trus; kozí, ovčí, zaječí, srnčí h. = bobek; kravské h. == kravinec; medvědí h. = medvědí cukr. Bern Ptačí trus = ptačinec. Cf. Holubinec, Koninec a pod. Tancovala Hanka s Tom- šem, bylo h. po všem. Na Drahansku. Hý. Proto váží sobě Buoh kněžské svátky za h. (za nic), že opúštějí nábožnú modlitbu. Hus I. 130. Překousni hovínko (říkají zlost- nému, po tom prý zlosť pomine). Dbv. Je lakomá, že by h. po sobě seŽRala. Us. Dbv. Drží se toho jako h. košile. Holk. Přilepil se na mne jako h. na košili. Us. Ft. Mluví, jakoby byl snědl kus Šalamounova h-na (moudře; iron.). U Žamb. Kf. H. pánům chybí (nic jim nechybí). BeRn. Aby s ním zacházel jako s hovnem (opatrně). Us. Tkč. Jez h., pí vodu, nevydeš na chudobu, vili victu, aquae potu facile ditesccre potes, wer nichts verzehrt, kann nicht arm weRden. Slov. Bern. Špíny hovnem neumyješ. Slez. Tč. Hedbáv na ulici a h. v truhlici. Slez. Tč. Je tam něco? I h. je tu (nic tu není). Us. Heleď, támhle je pan správec! H. je to (= to on není). Us. Udělej to. H. udělám (nic neudělám). Us. Chodí, jakoby byl h. snědl (pyšně). H. pán (musíme ho poslou- chati). Myš h-mi se prozrazujíc kočkám v loupež bývá. Kom. Cf. Lejno, Krom- božinec.