Sbočiti
Sbočiti, seitwärts springen. Tou chvílí koně již s-li. Zl. Praha 1889. č. 12. Sbor etym., zbor foneticky. — S. = sho-ření. Co je obecného, je skoro všecko nasbor. Kmk. Kuk. II. 22. — S. = sklad, Syn-these. S. geometrický. Jd. Geom. I. 48. — S. = shromáždění lidu. Neb tu všech mudrcůžidovských s. bydléše. Pass. S. ludskýobklúčí tě. Ž. wit. 7. 8. V sboru osadném,in ecclesia plebis. 106. 32. Všechen s. di-viechu se učenie jeho. Ev. olom. 280. — S. = sněm církevní. Biechu v sboru. ZN. Taká jest obec a jednota svatých v ko- stele, tociš v sboru křesťanském. Št. Kn. š. 26. — S. dvou-, tří-, čtyřhlasý, mužský, ženský, smíšený. Zv. — S. = spolek. S-ry jednoty bratrské. Mus. S. loupežnický. Mcha. S. ku vzdělání řeči a literatury české byl zřízen roku 1830. S. professorský. Mour. Sbory jsou spory. Pk. — S. = chor. Cf. Jg. Slnosť. 147. S. attické tragoedie za- stupuje měnivé mínění veřejné. Kv. 1889. seš. 2. — U Sboru = studánka v Žamberce. Mus. 1890. 147.