ÚstavaÚstava, y, f. = ustavení, uložení, stav, die Stellung, Ordnung, Anordnung, der Stand. Nestatečná vecí lidských ú. L. — Bůh dal ústavu (meze) vodám. Gränzen. L. — Ú. = ustanovení, die Satzung, Veordnung, der Be- schluss. U. přísných zákonův. Ráj. — U. = soustava, das System. Ú. žluční. Krok. — Ú. těla, die Konstitution des Körpers. Plk. — Ú. = zřízení obecné. Ú. = způsoba n. forma vlády či upraveni a rozdělení svrchované moci ve státě; v užším smyslu = repraesen- tativní způsoba vlády, kde národ anebo aspoň některé třídy jeho mají účastenství ve svrchované moci; v tomto případě jest protivou neobmezené jednovlády (monarchie). Vz S. N. Die Konstitution, Verfassung. Zvrá- cení ú-vy. Morava tehdáž neměla vlastníú-vy, tedy také žádného sněmu. Ddk. III. 227. Ú. župní n. hradová. Pal. Dj., I. 2. 239. Ú. církevní. Vz S. N., XI. 255., Ú-vu uskuteč- niti. Sš. I. 46. Ú. státní. Pal. Ú. zemská., Cís. diplom ze dne 20. října 1860., Pr. Vz Úno- rovka. Ú-vu státu dáti. J. tr. Vz více v S. N. Ú. v Čechách, vz S. N. II. díl, str. 315. B. X. XIV. (Článek: Čechy). — Ú. = sta- vení, ein Komplex von Gebäuden; také = veliké, pěkné stavení. Na vých. Moravě. Vck. Tam muselo být ú-vy velice moc. Na Zlín- sku. Brt.