Vybaviti
Vybaviti, il, en, ení; vybavovati = vy- prostiti, vysvoboditi, befreien, los machen, erlösen; vyplatiti, befreien, auszahlen; na Slov. vykonati, verrichten, tlum; vybyti, ausstatten. — co: práci, na Slov., dceru (vybyti). Us. — co, koho odkud čím. Ně- koho z nebezpečenství pomocí jiných. Bolesť z hlavy veršemi. L., Dch. Z pozdních po- tomkov Moravy někto ten kraj náš z otroctva vybaví. Ht. Sl. ml. 211. To ovšem činí, když vás vybaví z otroctva země k nebes roz- košem. Shakesp. Tč. Štítný vědu středo- věkou ze síní a cechovních pout školských vybavil. Mus. 1880. 469. Řád cestný z poudra vybavuje. Kká. Td. 322. Biskupství pražské i olomúcké v-la se z dosavadní církevní ne- činnosti. Ddk. II. 349. Představa A pro- střednictvím n. návodem představy B vy- bavena byla, Dk. P. 44. — jak. Představy podobnéuna vzájem vybavují se. Dk. P. 46. Vladislav se odhodlal zrušiti jednotu ve správě a prince vedlejší podlé domácího řádu vy- bavovati. Ddk. III. 278. Právo to nebylo ztenčeno, nébrž vybaveno způsobem náměst- ným. Sš. II. 35. Hrozil, že přijde s vojskem do Rakous a vybaví jej živou mocí z rukou těch, kteří ho drželi. Pal. Dj. IV. 1. 362. — od čeho: od bolesti. Us.