JednostJednost', i, f., die Einheit, když něco je- diné svého druhu jest. J. božská. — 2. Když věc v rozličných okolnostech touž zů- stává. J. činu, místa, času, obrazu. Jg. — 3. Když více věcí tak spojeno jest, aby jednou toliko bytostí byly. J. božská (spojení tří osob v jedno). J. církevní. — 4. Nedílnosť věci. J. slunečních práškův. Jg. — 5. V počtář- ství = a) prostá jednosť, die einfache Grösse. Trojka složen jest ze tří jedností. Něco za j. pojati. — b) Jednotka, na rozdíl od de- sítky, sta, tisícův atd. — Jg.
