1 Dědický
Dědický m. dědičský = dědičný, Erb-, erblich. Jg. Mám to dědickým právem. Ros. D. díl, V., podíl, daň; ...

10 Dedičský
Dedičský = dědický. ...

8 Dědicky
Dědicky u vinnici se uvázati. Arch. XV. 554. ...

7 Dědický
Dědický plat = dědičný. Arch IX. 346. D. právo, smlouva. Vz Ott. VII. 131., 132. ...

6 Dědický
Dědický (subjektiv), dědičný (objektiv). J. tr. D. právo, jus haereditatum, das Erb- recht. Cf. Tov. ...

6 Dědicky
Dědicky, erblich. D. a věčně někomu něco dáti. Zř. F. I., Tov. 159., Dsky ol. 1458. Které vdově má věno ...

10 Dedičsky
Dedičsky — dědicky. D. zemí vlásti. Pror. olom. 18b. 1. D. zemi držeti, heredi- tate. Pat. Jer. 12. 21. ...

2 Nápad
Nápad, u, m., padení nač, der Anfall, Ein- fall. N. běžícího člověka ku př. na kamení. Jg. N. vody vrchní ...

2 Obdržeti
Obdržeti, el, en, ení; obdržovati; obdrží- vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er- halten; dosíci, ...

5 Zástava
Zástava, zástavek = zastavení, dání něčeho pro jistotu i co na to dáno, základ, das Verpfänden, Versetzen, ...

4 Vládnouti
Vládnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul, ut, utí; vlásti (m. vládti, d před t v s; praes. vladu, zastr. ...

4 Vypraviti
Vypraviti, prav, vě (íc), il, en, ení; vy- pravovati = vypověděti, vysloviti, vymluviti, mit Worten ausdrücken, ...

5 Zastaviti
Zastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en, ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za něco, někde postaviti, ...

6 1. Dáti
1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., ...

5 Život
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, ...