Rúcho
Rúcho babské, rostl., vz Babí rúch (3. dod.). Růj = roj. Enns. 170. B. Ruka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 45., 47., 82. O skloň. na Litovelsku, Tišn., Kunšt. a Zdar. na Mor. cf. Brt. D. II. 117., 191., 237., 254. V jednej ruke chlieb, v druhej ka- meň drží (jednou hladí, druhou bije); Keby mu ruku nedržali, všetko by premárnil; Co ti do ruky podává, ešte to rozbiješ (proč se toho chytáš, čeho tobě netřeba). Phľd. 1894. 257., 313., 550. Čisté ruky, šlebodné (svobodné) slovo. Ib. 1895. 187. Při ruce, vzdavku polo- žil jen několik zlatých (při odevzdání kou- pené věci). 1535. Věst. op. 1892. 44. Poně- vadž potřeby znamenité ještě před rukama jsú. Snm. I. 446. Hádání z ruky. Vz Zbrt. Pov. 69., 78., 85., 89. — R. v ruku = prsten milostný z lásky daný. Na něm byly ručičky držící se. Vz Wtr. Krj. I. 527. — R. Panenky Marie r. = kořen kukačky (rostliny). Brt. D. II. 505.