NápadNápad, u, m., padení nač, der Anfall, Ein- fall. N. běžícího člověka ku př. na kamení. Jg. N. vody vrchní (na kolo mlýnské, sběh, spád; sr. Střik). D., Vys. N. nepřátel, zimnice; n. na zboží něčí, die Antastung, der Eingriff, der An-, Einfall; n. na někoho ; n. vášní, ná- ruživostí. Jg. •— N., rozdíl, oč jest voda na vantrokách výše než pod kolem (ve mlýně). Mlýn má 5—10 loket nápadu. Vys. — N., připadnuti na mysl, nenadálá myšlénka. Příliš dle něm. Einfall, lépe: myšlénka, Jg., důmysl, vz Důmysl. Přišel na ten n., lépe: vznikla v něm myšlénka; připadla mu ta myšlénka (Jg.), měl zvlášní myšlénku. Jaký to měl nápad, lépe: co mu to připadlo, co ho na- padlo, co se mu zdálo. Brs. 108. Má divné n-dy, lépe: připadají mu divné věci (na mysl), tanou mu na mysli atd. Jv. V Dobrušce ří- kají: Náš strýc má divné nadání. Vk. Toť jsou nápady z telecího mozku ! Č. Má nápady, jako staré schody. Vz Hloupý. Č. Brs. slova toho nezavrhuje, ale přece neradí, abychom ho všude užívali. Vz Námětek. — N., právo k statku n. statek sám, který po smrti jiného na někoho padne. Jg. Der Anfall, Erbanfall, das Erbrecht, die Erbfolge. N. jest přechod práva nějakého z osoby jedné na druhou, nadešla-li doba neb udála-li se případnosť, posavadním neb některým předešlým práva majitelem aneb konečně zákonem platně k tomu konci ustanovená, aby přechod ta- kový se stal. N. sluje taktéž nárok, vedlé kterého kdo žádati může, aby právo pod výminkou nějakou mu přislíbené n. zůsta- vené, naň přešlo a mu propůjčeno bylo, po- něvadž výminka se vyplnila. Obyč. užíváme názvu toho jen o nápadech dědičných. Vz S. N. Tehdy n-dy a všecka svá práva ztratí. Sob. Komuž by koli nápadem po kom aneb jakým odkázáním statek přišel. VI. 451. A jestliže by jich zboží n. měl jíti na krále. O. z D. Pakli by muž její zemřel, tehdy kdož nápad k statku by měl, bude povinen za muže jejího počet učiniti. Zř. F. Pakliby dcer ani sester neměl vlastních po otci, tehdy na nejbližšího přítele krevního po meči muž- ského pohlaví připadnouti ten n. má. Zř. F. N. královský, das Heimfallsrecht des Königs, vermöge dessen bei Abgang gesetzlicher Erben das Gut an den König fällt. Gl. 168. Vz Kn. dr. 136. Ku koruně té žádného n-du (práva) nemá. Skl. Dědictví se obdržuje ná- padem (když někdo bez posledního pořízení se světa sešel), kšaftem, zápisem. Brikc. On má n. k tomu statku n. na ten statek. Ros. Bere n. po bratru. Ros. N. dědičný. V. Syn nápadem bližší jest než vnuk. Aby děti po rodičích, bratří po bratřích nápadu užívali. V. V n. vstoupiti. Reš. N. dědictví. Jel. N. v majetnost!. Po dětech n-du nemíti. Er. Kde není dolů sstupujících, jdi nápad na rodiče a nahoru vstupující. N. mezi sstupujícími a vstupujícími velmi daleko se vztahuje. Er. Na koho šel dle strčes. práva statek kšafto- vaný; kdo měl při nápadich právo bližší; na koho nešel n. dědický, vz Rb. 171.—174., 176., 268.; Vš. 566. — N.. náhoda. Plk.
