VládnoutiVládnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul, ut, utí; vlásti (m. vládti, d před t v s; praes. vladu, zastr. ), vládl, en, ení; vládati, vládá- vati, vladovati. Cf. něm. walten, Gb. Hl. 125. — V. = hýbati, užívati podlé zdání, bewegen, regieren, rühren, brauchen; v dr- žení míti, vladařiti, besitzen, innehaben, walten u. schalten; spravovati, říditi, pano- vati, regieren, lenken, verwalten, herrschen, beherrschen. Jg. — abs. Protože od přiro- zení bývá obmeškáno, což se od mnohých vůbec vládne (was gemeinschaftlich besessen wird), tedy urburéři naši ty propojičitedl- nosti k větší vlastnosti, jakž mohou, a k kratšímu cíli propůjčte! CJB. 293. Pán Bůh vládne. Us. Vládzete (= můžete ještě jíti) ? Vládzem. Na Slov. Kd. Ulap ma a vraz ma, koľko vládzeš, do toho olova; Dvihaj sa hore na nohy, ak sa eště vládzeš. Dbš. Pov. I. 101., 345. Kde vládnou poručníci, zřídka bývá pokoj v zemi, zvláště poruční- kuje-li žena; Vratislav chtěl vládnouti, po- něvadž cítil v sobě k tomu sílu. Ddk. II. 118., 340. (Tč). Vládneť, jako hus v nebi. Mus. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu ne- bývá. V. Tu žádné umění nevládne (moci nemá). Plk. — čím. V. polem, Herr des Schlachtfeldes sein. Us. Dch. Ještě dobře vládne sebou, ist noch bei Kräften. Us. Šd. Vládli toliko středem země. Šb. Lit. I. 14. Nekaždý jest ten šťastný, čo bohactvom vláda. Ht. Sl. ml. 250. Národ ohromným vlivem svým Europě vládnoucí. Kos. Ol. I. 44. V. mohl každý jen svým vlastním dědičným zbožím. Pal. Rdh. I. 178. Byla-li sem já kdy s tebú, nevládla sem sama sebou; Naša mama nama nevladne. Sš. P. 17., 635. Jindřich vládl značným jměním vlastním; Vlastně jenom vůle císaře Fridricha vládne říší českomoravskou; Robert vládl bohatými vědomostmi; Templáři na Moravě vládli skrovnými statky; Čechové vládnou raději pluhem nežli mečem. Ddk. III. 189, IV. 12., V. 206., 241., 353. Že purgmistrem ani kon- šelem v Brodě nebyl, aby pečetí jejich vládl, než jsú oni jemu ji pro svú potřebu dáti musili. NB. Tč. 69. Majíce druhdy... vi- domě a skutečně blahostmi těmi vládnouti; Lid duchovním smyslem z Abrahama pošlý veškerým oborem světa v. měl; Že ve svých potomcích jí (zemí zaslíbenou) v. bude; Ří- mané oborem světa v. se pravili. Sš II. 29., 37., Sk. 86., 101. (Tč. ). Zle jest, když že- zlem slabé dítě vládne; Psí duše tvá dřív vlkem vládla, který pro vraždu byl oběšen. Shakesp. Tč. Pravou nohou nic nevládne. Anth. II. 357. Úřady v. Ms. Aby každý z vás uměl svým osudím vládnouti v po- svěcení a ve cti. ZN. V. daní; Dědicky vlásti budú zemí; Vládneš svou duší; Muži, ježto mečem vládnú BO. Aby dojdouce věku dospělého ani z lučišť stříleti, ani jinou braní v. a bojovati nemohli; Jeden člověk vším všudy vládne; Kteříž jím (mě- stem) až podnes vládnou. V. Bůh štěstím vládne. Šd. On drží to zboží a vládne jím; On jsa jejich pán a vladna jimi, toho mi jim nekáže plniti. Půh. II. 430., 586. Svými náklonnostmi vládnouti umějte; Aby svými žádostmi a vášněmi vládl. BR. II. 279. a., 640. b. V. věrou, Chč. 136., Rakúsy. Dal. 136. Každý zástupem vládne; Vládne mi- lostí. Alx. V. 1462. (HP. 36. ), 737. (HP. 18. ). Poďte požehnaní otcě mého, vládněte při- praveným sobě králevstviem (Mat. 25. ); Jestli jich dóvod dobrý, tehdy jistě králové mají vlasti biskupy; Papež jest viece vzá- cen světu a mocí svú, již má, viece vládne; Tento centurio byl jest pohan usazený od Římanóv, aby vládl tiem městem; Blaženi tiši, neb oni vlásti budú zemí. Hus I. 147., 181., 267., 11. 45., 426. (Tč. ). Vládl lidmi všemi. Hus I. 392. Když jsem byl mlád, čtyrmi jsem vlád. Er. P. 14. Ten vládnieše všemi králi. Kat. 3. Nemohu rukou, nohou v. Us. Nemohu v. pérem = nemohu psáti. Sych. V. mečem, Dal., mnohým bohatstvím a zbožím, nějakou krajinou, V., světem, Kom., zemí. Rk. Kdyžby Vácslav držal dě- dinu neb jinú věci tělesnú vládl. CJB. 387. Písař, jenž dskami vládne; Ač by tu seděl i s ženú i vládl tiem zbožiem. Kn. rož. 1., 98. Jenž vládneš Israelem. Ž. k. 79. 1. Vládl všemi úředníky. Břez. 225. Den sv. Medarda deštěm vládne. Břez. 252. Ať antikrist ne- vládne námi. Dač. Aby branami vládli. Bls. 63. Člověk bude jím (koněm) v. Št. Ř. 135. a. V. bude myslí. Ib. 134. b. Chyba člově- kem vládne. Prov. Dáti sebou v. V. Sluha pánem chce v. Sych. Sebou v. = svým pá- nem býti, v moci se míti. Sych., Kom. V. oščepem a mečem. Dal. 28., Bj., zbožiem. LS., Mus. 1880. 85. Spisovatel formou do- vedně vládne. Mus. 1880. 272. V tom jest panna Bonuše řekla, že vedlé práva a řádu zemského mám svým i sester svých statkem vlásti. Arch. III. 365. Pojďte požehnaní otce mého a vládněte královstvím vám při- připraveným. Chč. P. — jak. Kteříž dobře vládnú kněžie, dvojí ctí buďte ctěni. Hus I. 139. Oni vládli jsú, ale ne ode mne; kniežata sú byli, ale já jich nevolal. Hus II. 226. Neobmezeně, moudře, rozvážlivě atd vládnouti. Us. — čím kdy jak: po něčí smrti. Us. Děti vsie tu sbožiem v jedno vladú. Sněm. v. 4. Dokud sebou ve zdraví vládne. Lk. A on vládl jako mocný hospo- dář vzhůru i dolů tiem statkem podlé práva městského. NB. Tč. 265. Tehdá má i móž spravedlivě statkem i zbožím svým v. Arch. III. 366. Proti ďáblóm, jenž sú kniežata a vladaři zlých lidí, vládnúce jimi v zlosti a táhnúce je a vedúce u věčné temnosti. Hus III. 245. Ve všem starém zákoně krá- lové vládli sú kněžími a biskupy. Hus I. 465. — čím jak dlouho. Téměř po 20 let vládl Hradcem Králové. Pal. Dj. III. 3. 310 — nad kým (hlavně tehdáž, znamená-li v. = panovati). Nad stavem věcí v., die Situation meistern. Us. Dch. Abyste nad mužem vládla. Er. P. 73. Kdo vládne nad myslí svou, statečnější jest nad dobytele měst; Jenž ovšem nyní nad judskou zemí v. má; Pilat jménem Římanů vládl jenom nad Judeou a Samarií. Sš. I. 127., Sk. 65., L. 49. (Hý. ). Neb mu bieše ciesařem dána moc, ež vladnieše nad nimi. Kat. 2592. Plato dvoje přikázánie vydal těm, jenž vládnú nad jinými. Anth. 78. Bude-li nad vámi cizozemec vlásti. Dal. 4. 19. Nad svými vášněmi v. umějící. BR. II. 712. a. Nade vším vládl; Vládniechu nad bělí. BO. Angel, jenž nad vodami vládnieše; Bude nad nimi vlásti v prutu železném. ZN. — D., V.. Sych., Štelc. — komu jak (stará vazba, jíž nyní málo užíváme). Budeta im oba v jedno vlásti. Rkk. 73. Mužu vlásti mužem zápodobno. Ib. 97. Volte muža mezu sobú rovna, ký by vládl vám po železu. LS. v. 105. Gore mužem, imže žena vlade. LS. v. 96. Kristus tak tě draze vykúpil, aby tobě sám vládl. Hugo. Jsa chrabr hoden byl, by jiným vládl. Shakesp. Tč. Sám Kristus tobě vládl. Št. Mužům žena vládne. Kom. Aby dívka zemi vládla. Dal. Když bude vlásti chudým, cum dominatus fuerit pauperum. Ž. wit. 9. 10. (31. ). Vládneš ži- vým i mrtvým. Modl. při žalt. poděbrad- ském. Cf. JlávteóÓiV áváňrtnv, Tyrfátoióiv áváóóeiv, ävó'oeÓÓiv aváóóaiľ, ôióunOiv. Hom. II. 38., 288., 255., VI. 397., Odyss. I. 402. Imperare alicui. Vz Mocen, Panovati, Mus. 1878. 149. (Jir. ), Bdl. Obr. 28. — kde. Václav a Kunrat na Moravě vládli; Zvo- lený nechať vládne tam nahoře v říši. Ddk. IV. 10., VI. 131. Vroucí v srdci mu vládne tužba; Pokoj Kristův vládni v srdcech va- šich; V listu k Římanům všelijak předmět vládne. Sš. I. 24., II. 219., 4. Ježto vládne v dušiech i v sbožie. Hr. rk. 237. Jemu sluší po světě vlásti. Hus. I. 403. On v tom domě vším vládne. Us. Dch. — kde jak, kdy. A vládl již očividně v novozákonné církvi skrze ducha sv. v apoštolech; Dar jazyků ještě za Irenea a Justina v církvi vládl. Sš. Sk. 62., 20. Toho času v těch vlastech vládnieše od ciesaře jeden. Pass. 19. — čím proč. Proňž nevládnieše svým zrakem. Hr. rk. 119. — za kým. Něvlád- zem za vámi = nestačím. Na Slov. Tč. — se komu. Už se mi nevláde ruka ani noha. Hdk. C. 144. — čím odkud kam. Otakar vládl všemi zeměmi od baltického až k ja- derskému moři. Ml. — s inft. = moci, kön- nen, na Slov. Vidíš, syn môj, já som už človek starý, robiť na teba nevládzem. Dbš. Sl. pov. I. 173. Je malička, nevládla by robiť. Na Slov. Němc. Tak uvjazal, že sa ani hnúť něvládal. Ht. Nevládzem už po vrškoch chodiť, ani ovečky dojiť. Na Slov. Tč.
