ZastavitiZastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en, ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za něco, někde postaviti, hinter etwas hinstellen, hinein stellen, zustellen, beisetzen, aufstellen, nachstellen; založiti, gründen, stützen; za- držeti, stehen machen, aufhalten, an-, zurück- halten ; něčemu překaziti, zabrániti, hemmen, verbieten, einstellen, Einhalt thun; staviti před co, vorsetzen, vorstellen, versperren; sta- nouti, stehen bleiben, Halt machen; pro ujištění někomu něco dáti, knihami zapsati, atd., verpfänden, versetzen, zum Pfande ge- ben; se = stanouti, stehen bleiben, Halt machen, still stehen, sich aufhalten; staviti se, zajíti, sich aufhalten, sich beim Jemand stellen, beim Jem. einsprechen, verweilen, einkehren, anhalten, verweilen, na Slov. z. se = opříti se, sich stemmen; protiviti se, sich widersetzen; přestati, einhalten, ab- lassen. Jg. — abs Dal z Us. Zastav! Kočí zastavil. Us. Dch. Zastavující vždy k svému statku přijíti móže; Úřad u desk byl by přetržen anebo zastaven. Vš. Jir. 222. — co, koho: hrnec, maso (k ohni přistavit!), síť (postaviti), památku (vyzdvihnouti), vůz, Mlýn, stroj, oheň, Us., vojsko, koně, vodu, řeku, Har., krev, Ros., moc něčí, pláč, ru- kojmě (postaviti), víru (slíbiti), V., žádosti, čas, hřích, Jel., hněv, Zlob., pole, Hodinky, statek, D., mládence (v zástavu dáti), Br., obchov, trh, oběh peněz, krčmu, řemeslo. Th. Aby tu krčmu zastavil (einstellen). Vl. zř. 300. Z. vlak, dílo, práci; šperk, kabát (do zástavy dáti), nepřítele, cestu, kolo, Us. Dch., další vydávání Časopisu, vyšetřování, válečné operace, Us. Pdl., proud žití, Mühl., palbu, Čsk., měchy, NA. IV. 174., proná- sledování, Šbm. D. II. 173., tažení, Šbm., práva, schůzky, klášterské statky, nepra- vosti, neřády, Dač. I. 250., 165., 259., 286., 341., víru a česť, NB. Tč., rybník, Arch. IV. 183., křivé a lehkomyslné přísahy. BR. II. 23. Ty mojo ohlašky nezastavíš. Co bym ja ohlašky zastaviala. Sl. ps. 226. Tam po- pod Branisko ceče voda bystro, nemožem ju zastavic; frajerečka pyšna za druhého išla, nemožem jej zabranic. Sl. spv. I. 14. Přisahání, šeredné lání a utrhání i v domích a při čeledi své aby to konečně zastavili. Cech. řád šev. opav. 1546. Moře se zdvi- hnulo, větry zastavilo; A jak na lúku při- jeli, vrané koně z-li; Že ovšem dceru jemu dá, jestli zastaví a zpětí potok, jenž Lide- čkem teče a sice dříve kuropění. Sš. P. 16., 190., 478. Nabíháno na legata, aby z-vil ta- kový neřád. Pal. Děj. III. 3. 68. Čas ně- který již minulý zastavil jsem službu svú jda s niem; Kto chce lúku, prodám nebo zastavím; Ten základ nesla Elška k židovce a z-la jej a vzala jest naň 12 zl. NB. Tč. 41., 164., 223. Aby z-li tance, kostky, krčmy, freje a jiné žertéře, kteréž prve svobodu měli za ciesaře. Let. 107. Poroučí (služeb- níkům) nehodným služby scestné zastavo- vati a je trestati. BR. II. 732. — čeho: kroků, šp. m.: kroky (co). Vz Za. Brt. Také pouze: stanouti. — co, se kam: stolek před lůžko, L., něco za sebe. Troj. Vojsko v šik z. D. Do stromu se mnoho větrů z. (opříti) může. Na Slov. Koll. Dva Turčané nemeškali, kusy k šianciám z-li, k zámku hned děla zatiahli. Sl. let. I. 281. Též k nám se z-vil. Osv. V. 761. Mě jest z-vil k Al- šovi ve stu hř. a z těch mě vyvadiť nechce; Mě jest z-vil k židóm v osmi hřivnách již na čtvrté léto. Půh. I. 377., II. 135. (II. 8., 32., 344., 583). — co na koho. Zastavovali na mne rybáři divné zálohy. Paproc. 1602. — co, se koho, v čem. Z. někoho v běhu, v chůzi (zadržeti). V. V kterýchžto 400 zl. zastavil jsem ves svou. Tov. 135. Ve čtení se zastavovati. Jel. Z se v práci. Vrch. Stravy se mu nedostávalo, tak že musil ně- které pány tam ve stravě zastaviti. Let. 2. Zápověď Páně, v níž soud nezřízení zasta- vuje. BR. II. 31. Mě jest a bratra mého zastavil v rukojemství ku p. Čeňkovi ve 40 hř. gr.; Z-vil mě v rukojemství za zá- stavu, jakož jest byl učinil na Jičíně; V tom z-la své věno muži svému; Já jeho v tom nikdy nezastavil. Půh. II. 287., 433., 438, 476., 585. (II. 505., 560.). — co jak: Svůj statek dskami, dluhem z. VI. Zř. 93., 43, Zř. F. I. S. 25., 26. Zastavíš-li komu dědiny své dskami v některém dluhu. Er. Kte- rýchžto půl páta tisíce zl. z-vil jsem a mocí tohoto listu zastavuji své vlastní dědičné zboží. Tov. 102., 135. Těch čtyř úřadóv nemá král z. žádnou věcí. O. z D. Z-li po druhý raz. Kyt. 1876. 20. Vlak pomalu za- stavoval. Hrts. Všem dovoleno jest statky tyto kostelům beze všeho odvolání z. Ddk. III. 151. Z-vil lúku v l? kopě; Že mu v tom (v 5? hř.) všetcek statek svój, což jměl, málo nebo mnoho, před sv. Margretú rok minul, před dvěma konšely zastavil; Že mu v tom dluze zastavuje tu zahradu šafranovú; On jest nám duom zastavil v tom, jestliby jeho Buoh neuchoval; I dával i za- stavil od toho zboží, jako se jemu zdálo, komuž chtěl, až do svej smrti. NB. Tč. 164., 220., 226., 263. A v těch peněziech již jme- novaných z-li jsme a postúpili a mocí tohoto listu zastavujeme Mařetice; Dvě stě hřiven groši širokých, v kterýchž jsme jemu z-li platu 20ti hřiven ve vsi naší Popovicích. List. Hradišt. z r. 1467. Tč. V těch 12 ko- pách míšenských z-li sme les. Arch. rychn. 1491. Zbožie dědicky z.; Slyším i shledá- vám, žes se ukrutně z-vil proti zákonům božiem a jeho svatým pravdám. Arch. II. 69., III. 369. Mocí tohoto listu jemu a jeho erbům zastavujem a zapisujem vsi. Ib. IV. 177. Z-vil mi v penězích ten dvór v Dobro- chově; Z-vil mi svój hrad ve 400 kopách gr.; Z-vil mi Sebranice v puolčtvrtě stě hř. gr. a toho zboží jest ode mne nevyplatil. Půh. I. 150., II. 196., 585. (I. 127., II. 51., 198., 205., 299). — co čím: lodí kotvami, Ler., V., dvéře stolicemi. Tolik hostinců, až by se jimi řeka z-la. Dch. Lidi otázkami zastavovati. Us. Němc. Každý z nich za- stavil rukojmiem svým duom svuoj. NB. Tč. 137. — co kdy, jak dlouho. V chůzi se z-vil, Vrch., ve spěchu. Kká. K sl. j. 208. Celý den se nezastavím, pak, že prý nic nedělám; V jízdě z.; Do božího rána ani jsem se nezastavil. Ddk. Ostatní nařízení zastavují všecky soudní pře na tak dlouho, dokud . . . Ddk. III. 152. Že jemu statek svój všecek z-vil v Olomúci tu chvíli, když zaň slíbiti jměl; Z-vil jsem mu v některé časy fojtství v 18 zl. NB. Tč. 220., 289. To aby ihned zastaveno bylo. Sedl. Rychn. 36. Z-vil zámky do života, do dvou životů, auf zwei Lebensalter. Gl. Zákon v den svá- teční všelijakého díla naprosto nezastavuje. RR. II. 52. 6. Někto zajisté do určeného času, do desíti let a výše nebo níže zasta- vuje. Vš. Jir. 208. Na zpáteční cestě z-vil se tam. Z. vedení práva po nálezu. J. tr. — co komu: koně, krev, Us., užitek. V., vedení práva, Zř. F. I. H. 20., zámky pří- chozím, Tov. 15., příjmy. D. Zástavy komu z. = zálohy učiniti. Dal. Biskupu službu boží z. (zapověděti). Háj. Řemeslo někomu z., Einem das Handwerk legen, podporu, Dch., plat, Us., cestu, Hrts., živnosť. Bart. II. 9. Počal zeman mlynárovi mlýn zasta- vovati. Sš. P. 794. Keď tento muž krvotoky zastavovať a liečiť chcel. Phld. III. 3. 284. Z-vil Čechům smíchy. Dač. I. 281. Než to pomním, že nás otec Jindřichóv z-vil Janu Školovi. Arch. l. 176. Jakož oni tuto pravie, abych já jim z-vil vieru svú a česť, tohoť nenie; A ten základ že jim zase z-vil; A to tobě zastavuji. NB. Tč. 142., 146 , 220. Služby jim zastavovali. BR. II. 403. Nálezové o moci zastavují moc tém toliko, kteříž na jiné mocí sahají; Moc jest zastavena násilie či- niciemu. Vš Jir. 151. — co, se proti ko- mu : pavézu. Jel. Z. se proti komu (proti- viti se). Plk. Proti kteréž summě já témuž pánu ves svou jsem z-vil. Faukn. 29. A jestli kto v celé této české zemi, jenž by věděl které kacieřstvie, aby sě na dvoře arcibiskupově ohlásil a tu sě z jména svého proti mně zastavil. Hus III. 276. — se. Emu, Jel., krev, D., voda, kolo se zastavuje. Us. Poběhlec nikde se nezastavuje. Kom. Dolový vítr se zastavil (netáhne dolem, když temperatura na dni a v dole v rovnováze jest). Vys. Vlak se z-vil; Celý den díla dosť, ani jsem se nezastavil. Us. Dch. Po- lané se z-li i strhla se bitva divoká. Ddk. 11. 380. Jezdec se z-vil. Posp. Nařízení dáno, aby se z-ly tance, kostky, krčmy, freje a jiné nešlechetnosti. Pal. Děj. III. 3. 281. Slunce se z-lo. BR. II. 77. b. Desky se za- stavují. Vš. Jir. 172. Zastavíc se reptali. Kom. Lab. — koho, co, se kde: na cestě. Jel. Z. se v díle. Kká. K sl. j. 233. Z-vil se v Praze na 3 dni u přítele. Us. Pdl. Kočár z-vil před domem. Us. Hrts. Tak se ztratila, jak živé stříbro. Ani se nezastavila, až doma. Dbš. Sl. pov. VIII. 78. Zastavte se pod okny, před vraty. Er. P. 326. Velká sa mi škoda stala: milého mi voda vzala; keď ho vzala, nech ho nesie, zastaví sa na kolese. Sl. spv. III. 105. Teprv při řece Cidlině z-vil se Boleslav na pochodě svém; Biskup Heřman z-vil u židů řezenských 5 drahocenných piáštů v 500 hř. stříbra. Ddk. II. 428., IV. 160. Praví, že jemu prve statek svój všecek zastavil v Olomúci tu chvíli, když zaň slíbiti jměl. NB. Tč. 220. Sv. Havel robotu na poli z-ví. Slez. Šd. Z-vil v Starém Městě službu boží za příčinou . . .; Jeda z Prahy z-vil se na Kaňku, v Malíně. Dač. I. 57., 178., 192. Polovici mu tím nahradil, že mu z-vil (= do zástavy dal) fojtství v městě Svítavách. Bdl. Kuoň sě před mu- žem z-ví. Anth. II. 60. Z-vují po vodách silnice. Arch. V. 394. Z-vil (ukradený) plášť v Benešově. Té. 5. Napomeňte jich, ať ta- kové řeči mezi sebou z-ví. Žer. 316. Pak- liby nevyplatil, tehdy základ úředníci v židech z. Vš. Jir. 326. Z-il to mezi kře- sťany i mezi židy; Z-vil ho v židech; Po- jičil jsem jemu perlového věnce a ten mi z-vil v židech. Půh. II. 98., 213., 433. Ano, kdyby se to jen na jednom zastavilo (= kdyby nebylo jiného, wenns bei Einem bliebe). Bs. Vk. Na tom místě jsme se zastavili. Vrat. Za- jíce v octě z. (nechať ležeti). Kn. kuch. V kostele služby boží z. Us. Z. se u kupce, u souseda. Zastavil se u nás na zpáteční cestě. Ml. Z. se při stavbě školní budovy. Us. — Jel. — se na čem. Zastavovati se na něčem = stanouti, zaraziti se s podive- ním aneb s nevolí. Br., J. tr. A poněvadž to domnění jest odjato, na kterémž se jest obec pražská zastavovala. List z r. 1532. Mus. 1880. 499. Na čemž žádný rozumný za- stavovati se nemá proč. Kom. Prax. p. VII. Neračte se na tom zastavovati. Bart. Smrť jeho, na níž se Petr málo před tím z-vil; Těmi pak slovy apoštol vstříc vychází těm, kteříž se na tom zastavovali, že proti vy- voleným nejedny těžkosti vznikaly. BR. II. 75. b., 638. a. — se s kým: s vojskem. Cchmel. Dvéře za dveřmi se otvíraly, všichni ho vítali, s každým musil se zastaviť, kaž- dému podati ruku. Več. Pov. Lipolt z-vil se se zástupy svými v jednom městě po- hraničném. Ddk. II. 138. Dyž se já s pa- nenkou zastavím, jedno dvě slovečka pro- mluvím. Čes. mor. ps. 93. Mě jest z-vil s ji- nými k Ondřejovi. Půh. I. 359. — se nad čím = zaraziti se, stanouti s podivením aneb s nevolí, sich worüber aufhalten, stutzig werden, sich woran stossen, tadeln. Zastavil se nad těmi slovy. Kom. Aby ten, kdožby tuto knižku buďto četl nebo slyšel, neměl se nad čím zastavovati. Kol. Předml. — odkud (jak): na míli od břehu z. Har. Žádný konvent nebo klášter ... nemůže bez povoleni královského nic od konventu ani od kláštera z., prodati atd. Zř. F. I. A. 19. (B. 16.). Zámky, města atd. nemáme od království bez rady vši země z. (Zříz. Ferd.). Pr. — se oč, o koho = zasaditi se, schützen, sich einer Sache annehmen. U zlatníka se zastav o svícny. Žer. L. I. 123. O něž (pravdy) jsme se z-vili (jichž jsme hájili); Protož tiemto písmem prosím, nejímaj sě toho, aby sě kde o to zastavoval, jakoby mu se křivda stala. Arch. I. 150., III. 297. Z. se o svobodu. Jel. Zastal se proti nim o Boha. Rvač. — co za koho Kterýžkoli z těžařů kterého strážného podal by neb přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a třicátý za toho strážného z. v tom dolu, kdež strážným bude, protože bezpečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB. 307. — se komu. Ženě květ se zastavil. Byl. Zastavuje se mu dech. Us. Šd. Z-ly se mu větry. Us. Šd. — se kde proč: u kupce pro zboží. Us. Zastav se u zlatníka o svícny = jsou-li hotovy ; pro svícny, abys je při- nesl. Brt. S. 3. vyd. 81. Člověk se pro sa- mou práci ani nezastaví. Us. Dch. V Plzni zastaveno se k vůli svěcení božího hodu vánočního. Ddk. II. 415. Že se vy na řeči mé urážíte, jistě žeť se není proč na ní za- stavovati. BR. II. 324. a. — nač: na oběd (= postaviti). Mor., Rjšk. — kde na kom kdy: v kole při muzice — přestati hráti právě, když jde chasník pro děvče k tanci, aby platil, chce-li, aby se dále hrálo. Us. Rjšk. — co komu zač. Kde chudoba chodí, všady kamen raní, že sa za chudobu žádný Nezastaví (nikdo ji nehájí). Sš. P. 783. Páni hrady zaň zastavichu. Dal. Jir. 156. A že jí plášť v tom snad za 20 gr. zastavil. NB. Tč. 146. On z-vil zaň svú pečeť a z toho jeho nevyvadil; Svú pečeť z-vil za Petra Futráže; Znaje se v tom, že je ke mně za to zastavil; Z-vil mu pečeť za správu i ne- chce jej odvaditi. Půh. I. 128, II. 79., 131., 467. (I. 305., II. 73., 602.).
