Zle
Zle, kompar. hůřeji, hůře, hůř, superlat: nejhůřeji, nejhůř(e). Zle, lokal. Vz Bž. 127. — Z. = nedobře, nedokonale, übel, schlecht. Z. a málo slyší. V. Zle viděti, seděti, Bern., Hleděti, Kom., mluviti, psáti, hráti, Us., zníti, D.; z. na nohy býti. — Z. = proti vůli, proti mysli, proti žádosti, nešťastně, psotně, bídně, übel, unglücklich, schlecht, elend, der Absicht, dem Willen, dem Zwecke zu- wider. Nemaj nič, zle je, a maj čo, ešte horšie. Phld. V. 141. Z. se zvéstí; z. do- konati, komu posloužiti, sobě učiniti. V. Zle se ti povede; z. pochoditi. D. Zle pad- nouti. V. Zle se mu vede; zle stojí; z. jest s ním; z. mu jde. Us. Zle mu sedlo. Ros. Z. se míti. V., Br. Jest mi z. (těžko). Us. Věc z. se daří; z. si naběhnouti, si utržiti, uhoniti, posloužiti; z. voliti. Us. S tou věcí je zle; v tom jest se mnou zle; s tvým otcem je zle. Bern. Zle vykládati, obstáti. Us. Je v tom n. na tom zle šp. m.: je s ním zle, vede se mu zle, jest mu zle, má se zle, jest o něm zle. Brs. 2. vyd. 102., Brt. S. 2. vyd. 84. Vz tam více. Cf. předcházející. Je mi z., nemohu se ani narovnať; Teď je ve světě z.; S námi z., Noth an Mann!; Až bude nejhůř, potom . . .; Ještě mi nejhůř není; Z. dopadnouti; Zle si dal; Milý sousede, zle je, když se z mála přede. Dch. Všeckým je dobře, len mne z. Ht. Sl. ml. 216. Není hůř, jako když je zle. Us. Msk. Teď ve svátky jí bylo zase z. Us. Vk. Už jim (ne- mocnému) je zle. Us. Šd. Tomu ani v pekle nebude z. (o šťastném). Us. Msk. Odešel, By z. mu dělal (špatně s ním nakládal). Mor. Šd. Královna hned věděla, že je o ni z. a odešla. Šd. Exc. Ještě není z., má díru do prdele (o rozmazleném nemocném). U Ži- rovnic. Vck. Strnádka, čo tak zpieva: Zle, zle, zle bez detí, keď vychováš, uletí. Slov. Hdž. Čít. 175. Zle, mamičko, zle, mamičko zle, mamičko zle! Brandeburci, Brandeburci, Brandeburci zde: majú černé kabáty, po- berú nám dukáty, zle, mamičko zle! Sl. spv. 47. Zle je, keď už jasle za statkom idú. Poř. Mt. S. I. 99. Ešte nieje (nie) tak z., žeby horšie byť nemohlo. Mt. S., Dbš. Pověz, a lebo s tebú z. bude; Z., Janíčku, zle s námi, černá mrakva nad námi; Esli ti je z., naprav sobě. Sš. P. 137., 171., 229. Zle užívati, cf. Zneužívati. Bž. 52. Jak se máte? Odpověď: Tu z., tam z., když není v uzle. Na Zlínsku. Brt. Ako že sa máte, duše moje ? Jaj z., jaj z., velebný pane, že už ani horšie býť nemôže! Zátur. Priat. I. 13. Tvoja mať dobre sa má? Aj dobre, aj zle. Ntr. V. 61. Jak ti tam bude z., zavolaj. Čes. mor. ps. 266. Na mú kušu, už je mnú z., nemám kúska haleny a juž je mraz šedivý! Kol. ván. 146. Má se z. co mlynářova slepice (= dobře)! Bl. 297. Nemůže tak z. býti, by k něčemu dobrému nebylo. Ctib. Cimb. Hád. Ať jest nyní z., ne hned tak vždycky bude. Vš. IX. 10. Pakli jsi v hřieše smrtedlném, tehdy kde jsi vždy i s Bohem z. jsi. Hus I. 319. Již jest velmi z. o tobě. Anth. I. 74. Anoť z. bude; Ajistéť jest,neostaneme-li všech jiných pánov jemu protivných, z. naše věc! Št. Kn. š. 10., 19. Kde nikdy z., nikdy dobře. Č. M. 217. Z. mu idú kolesá (nevede se mu dobře); Ešte raz bude z. a potom nikdy lepšie (a potom nikdy dobre); Ani by sme nevedeli, čo je dobre, keby sme najprú nevedeli, čo je z.; Kdo v čas líha, v čas stáva, z. sa máva; kdo v čas líha, neskoro stáva, horšie sa máva (o lenochu); S planým mužom je z. a bez neho ešte horšie (planý = ničemný); Chudobnému je všade len zle; Ak ho pán Boh tak rád vidí ako ja, zle je s ním (nerád ho vidím); Keby pán Boh tak nakladal s námi, ako človek s človekem, z. by bylo. Na Slov. Zátur. Netrať naděje, když se ti z. děje. Poř. Šd. Z. se měj, o posměch se nestarej. Dch. Ne vždycky z., aby nebylo zas dobře. Vz Neštěstí. Lb. — Z. = proti zákonům, proti spravedlnosti, proti slušnosti, schlecht, böse, arg. Z. a nepravě dělati, činiti, živ býti s kým. V. Z. něčeho užívati, s někým nakládati. Us. Z. dobyté zboží nedědí. Když ... jest dobře útok vložil, by pak list byl zle napsán, není to původoví k škodě. Nál. 214. Kdo z. činí, také z. smýšlí. Us. Kdo z. myslí, ten vždy ztratí. Mst. v. 103. Ktož z. miení, ten vzdy ztratí. Alx. 1104. Ktož sú dobře činili, pojdú do života věčného a kto zle, do věčného ohně. St. Kn. š. 15. Vrátiec cizí neb z. dobyté. Ib. 30. Co z. bývá nashromážděno, toho neužívá třetí koleno. Vz Cizí. Lb. Kdo z. činí, nechť podobné očekává. Exc. Zle dobyté hůř od- byté. Z. dobyto, hůř odbyto, wie gewonnen, so zerronnen. Dch. Z. bývá odbyto, co z. bývá nabyto. Zle dobytého statku nedočká třetí koleno. Kdo z. činí, bojí se světla. Kdo z. hrá, zisku nepozná. Prov. — Z. = neužitečně, škodlivě, nerozumně, unnütz, schlecht, übel. Z. čas mařiti; práci svou z. vynaložiti. V. Vidíš, vidíš, rekla vtedy stará, z. mládeš narídenia starých slepo kárá. Zbr. Báj. 13. Zajac nevie, že zle robí, keď v zime stromky obžierá. Slov. Zátur. Zle mu idú kolesá. Mt. S. I. 99. Kto z. robí, sebe z. robí. Č. Čt. I. 2. Nač bych se mezi ně dral, když mi tak z. dělají? Dch. Než cožť se dlí, z. se dlí tomu pánu. Arch. II. 149. Lečť by vám dobří lidé ukázali, žej' z. napsáno. Št. Kn. š. 2. Radšej menej a dobre ako moc a zle. Slov. a Mor. Šd. Hlúpy zle kúpi. Č. Čt. I. 3. Po smrti sa je z. (neskoro) modliť a na starosť vandrovat (je zle). Zátur. Z. jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Prov. Šd. — Z. = nechvalně, špatně, schlecht, übel, nicht löblich. Z. o někom mluviti; z. o sobě slyšeti. V. Zle mysliti, se zachovati. Us. Zle domnělý (verdächtig). CJB. 409. Keď sä mi pridalo z. urobiť niečo, to mi srdce obádalo. Hdž. Čít. 107. Z. rozuměti písmu. Št. Kn. š. 2. Kdo každého poslouchá, z. činí a kdo nikoho, ještě hůře. Prov. Tč., Šd. Nemyslí to tak z.; S někým z. obskakovati. Dch. J. Jak. Bellioza jak z. na slovo vzatý jest, dobře se ví. Bck. II. 1. 413. To se Nám také velmi zle líbí, že lidi nejzname- nitější naší strany od úřadů zavrhl. Pal. Děj. III. 3. 258. — Z. = nepříjemně, od- porně, nemile, den Sinnen, der Empfindung unangenehm. Z. to chutná. Nevoní to zle. Něco z. přijmouti. Z. vypadati. To by bylo zle, aby nepřišel (abych to nedovedl)!; Bylo mi z., že bych byl upadl; Z. mi od žaludku, jako bych byl na ruby; Z. mu to svědčilo, es bekam ihm schlecht; Z. mu z toho bylo. Us. Dch. Súseda! vody, vody! ach, zle mi, zle prichodí! Btt. Sp. 105. Ale kráľ vša- kovak okolo nej i s peknými rečmi i zle nedobre; A začali ho z. nedobre obracať. Dbš. Sl. pov. I. 203., 204. Leteli do tej vojny. Tam z. nedobre bolo. Ib. I. 246. Veľký a huňatý Dunaj (pes) by nás z. pri- vítal, keďby ho neudobrili; Keby smrť bola taká náhlivá (ako si ty), z. by bolo; Ak mu je tam dobre, nebude sa mu chcieť sem prísť; ak zle, nepustia ho (praví se, když někdo povídá, že se mu zjevil duch zemřelého); Z. se kosí, ako by starú strechu (= došky) rezal; Starého vola je z. učiť. Slov. Zátur. Kdo sobě z., komu dobře? Vz Zlý. Lb. -- Z. = velmi, náramně, sehr, übel, scharf. Z. se do sebe dáti. D. To jej bude z. hnísti; z. koho mrskati. Sych. Na někoho z. se hněvati, z. rozhořčen býti. Z. hromovati. Us. Dch. A toť mi se zle líbí. Arch. II. 6. Pakliby se kto tak otporný a z. statečný nalezl; Lidé z. opatrní proti dobrých spravedlivému uvázání kladú. Vš. Jir. 303., 307. Nám prezle posloužil. BR. II. 628. a. Zvláště aby se z. nehněval na své protivníky. Hus I. 167. — Z. = nedostatek, Noth, f. Letos je z. o peníze, Us., Dch., o ovoce, o vodu, o píci, es ist Noth daran, Mangel. Dch. — Ne zle = dobře, ovšem, nicht übel, nicht schlecht. Ne z. se mi líbí. Kom.