MístoMísto, na kterém co jest atd. Cf. List. fil. XI. 170., Mkl. Etym. 196. M. geometri- cké, Jd. Geom. I. 19., Jrl. 421., Vnč. 1., Nz., chemické, Rm. 54., posvátné, Št. Kn. š. 169., bezplatné, Freiplatz, Mour., čestné, Us., k stání (ne: na stání). Km., Dch., bo- lavé, Dch., styčné (kde se stýkají trámy příčné s hlavními), Šln. I. 71., zahájené, die Schonungi-fläche. Sl. les. M. nad lesem: nadlesí, za lesem: zálesí, za břehem: zá- břežek. Sl. les. M. schůzky, der Sammel- platz, Mour., náseku či náseče, Anhiebsort. Sl. les. Směnka svědčící v místo zahraničné, auf einen ausländischen Platz ausgestellter Wechsel. Šp. Cena z místa Karlina, Preis ab Karolinenthal (cena z nádraží, P. ab Bahnhof). Skř. Místa nabyti, Raum gewin- nen, někomu poskytnouti; nemůže z místa, er kann Nicht vom Fleck kommen; dej to zase na m.; bylo to na svém místě, es war passend. Bydlí v těch místech, kde . . . Dch. Plat z místa, der Lagerzins, na trhu: das Standgeld. Us. Šd. Nejlepší místa spisu. Fr. Plavec místa neznalý. Mour. Protože na ně místečka neměla. Sš. P. 762. Hořelo tam. Ale kterými místy ? Us. Vk. Kterými místy (kde) jsou ty šaty? Us. u Dobrušky. Vk. To je místem. List. Za půl hodiny jsme na místě (určitém). Šml. I. 50. Udělej místo šp. m.: odsedni, odlehni, uhni. Brt. Neníť místy roztažen, räumlich ausgedehnt. Št. A ne tak jest Bůh v nebi neb kdežkoli na kterém místě, aby jej tak držalo místo, aby jím bylo zaměstnáno (erfüllter Ort), neníť místa i jednoho, byť tu nebyl. Št. Prosil ho dvakrát, třikrát místem (= dvakrát, třikrát). Mor. Brt. Mtc. 1878. 37. Žena má již dva měsíce jest na miste (leží, jest nemocna). U Kruml. Plsk. Zatím čas i m. (příhodné) uhlédavši sobě. Výb. I. 473. O tom svým místem už pověděno. Let. 177. Šel kolikrát místo (kolikrát a vždy nadarmo). Ve Velk. Postřelmově. Ant. Krmela, bohosl. Inhed v tom mieste rozkáza, aby . . Alx. A podlé plápolánie té milosti byl by vzal miesto s těmi anděly. Št. Kn. š. 128. Dědictví své dskami ,s miestem' nebo ,bez miesta' komu po své smrti zapsati. Vš. 227., 463. Co jest ,miesto' v zápisech! Vz Vš. 287. — M- čeho atd. Na místě toho, anstatt dessen. Dch. Při svú na miestě svém (statt seiner) otčímu svému poručil; Koma žaluje na místě ženy své; A dluhy na jich mieste spravil; Vy- znala na místě přísahy své. NB. TČ. 11., 112., 143., 196. Ten dům místo nemocnice byl. Har. Když miesto sebe má jiného. Št.Kn. s. 154. ,Místo' ve staré češtině kladese přívěsmo. Bž. 218. Budeš Jana mne —miesto za syna jmieti. Anth. I. 3. vyd.XXXVII, Hr. Ruk. 259. Já na tvém místěbych to neudělal, lépe: já jsa tebou bychto n. Brt. — Na místě = hned. Cf. ex temploa Ht. Brs. 28. A jakž to náhle povědě, natom mi sté inhed vzvědě. Hr. ruk. 183. —Na místo, z mí ta = docela etc. Nemámz místa co na krk (dokonce nic). Us. Vk.Bylo to nahé, nemělo to z místa co obléct.Us. Brt. D. Tam nedostaneš z místa nic(pranic). Brt. Mtc. 1878 37. Dy ja sem tona místo zapomněla. Mor. Brt. D. 230. —Od místa, bez místa. Já nevím, že nechátevšecko od místa (ležet). Us. Nebude bezmísta (neprospěšno) pozorovati to. Šim. 49.NeRadostného zjevu toho příčiny vyčítatituto od místa (nemístné) by bylo. KB. III.Nebude od místa, zmíníme-li se zde o . . .Mus. 1880. 412. Nebude od místa pozasta-vili se při dskách mor. Pal. Rdh. II. 429. — M. = obydlí, ves atd. M. léčebné. — M. dáti něčemu. Dal tomu u sebe místo. Dch. Dáme-li tomu místo, musíme za to míti. Šf. Strž II. 134. Čemuž sem i tehdáž místo dal a ještě místo dávám (přivoluji). Žer. I. 213. Chci miesto lepšímu naučení dáti. Exc. Což dobrého našii, tomu místo dali. Bl. Rozkoši místa nedáše. Hr. Ruk. 7. Tomu miesta nedadúce. Alx. V. 11., 40. Nedajte miesta hněvu. Kar. 8. Prosbám slušným bude dáno místo. Výb. II. 697. — M. míti. Ten rekurs místa nemá. J. tr. To v Čechách místa nemá. Vš. 113. To u nás místa nemá. V. — M. = úřad, služba. Někomu nu. za- opatřili. Us. Dch. Jsi už chlap na místo (dospělý). Mor. Šd. M. dostati. Us. Dch. Kluzké a plzké jest první místo u králův. Výb II. 1602. — M. co byste, šp. m.: místo abyste .... Vz Co (konec v dod.). — M. (Město), Platz, v Žatecku. Blk. Kfsk. 621.
