Rozum
Rozum. Ale prešla som mu ja cez r. (vy- zrála jsem naň); Bolo treba chytiť r. do hrsti; ľri sprostom maj ty r. a pri múdrom ešte viac; Pohol (pohnul) rozumom (a dokládají: jako kráva chvostom); Vyhnať dakoho z r-mu (připraviti ho o r.). Phľd. 1892. 695., 1893. :6., 1894. 198., 258., 550. Učený r. drahý, rodzený drahší. 1b. 1895. 378. Mladý r. a starý r. nerady spolu táhnou; Pro r-my do lékárny se nechodí; Chabý r. rád jezdí na své hlavě (dělá po svém); Z lidí uměl tahati r-my bez kleští; Mladý r. chodí po ledě (snadno padne, chybí); R. nebývá jedinou silnicí ku štěstí; Kaž r-mu, když srdce (láska) se dobývá na vrch. Šml. VIL 4., 26., 146., 150., 168., 172. Jaký r., taká řeč; Rozume, poď dom (praví ťukaje si prstem na čelo, kdo prořekl něco hloupého); Máš rozumu za kolik hoferů. Mor. NZ. V. 542., 545. Po nečase veľa rozumu; Rozum ho premáha; Zvetrel si sa, že by ti r. ani na pozajtro domov neprišiel; Nadženiem ti r-mu palicou (bitím). Slov. Nov. Př. 197 , 568., 576., 591. Někaj r-mu, někaj šily třeba. Slez. Ib. 207. Bodej mu r. vyschnul! Nov. Př. 621. R, mu spadl do bot; Má (nosí) r. v pytli. Us. Tč. člověk na r-mu (dospělý). Slov. Mtc. 1894. 100. Tuť někdo trousí r-mem, da wirft sich ein Aal auf. Sterz. I. 1. — R. = smysl. Odpověděl jsem jemu na tento r. Arch. XII. 133. Z některých (písem) jiné r-my táhna. Chč. Mik. 413.