DuchovníDuchovní,
duchovný. — D. — k duchu, k dýchání se vztahující, Athems-, Athmungs-. Přípona (= bránice) děli krmitelné údy od
duchovných. Sal. — D., od ducha, geistig; opak: tělesný. Bart., Jel. — D. = boho- myslný, opak: světský; geistig gesinnt. D. píseň. V. D. mnich. Troj.
Duchovní život vésti. D. epos, vz Poesie epická. — D. otec: učitel, kněz, zpovědlník, kmotr. Kom., V. D. matka = kmotra. V. D. správce a správa vojenská vz Rf. str. 126. Ministr věcí du- chovních. Rk. D. pastýř, stav, člověk (kněz), právo, soud, dědictví, sněm, stvoření (duch), moc, hladovitosť, řád, zákon, řehole. Jg. D. osoby, vz Vš. 184., 274., 310.; Kb. 266. Geist- lich. —
Duchovní, ího, m., ein Geistlicher, kněz. D. světský, církevní. D.