ObedienceObedience, e, f., z lat., poslušnosť, zvl. poslušnosť podřízených osob duchovních; taktéž říká se úřadům, jež tito duchovní spravují, ano i plat, jenž za správu tuto dostávají. S. N. Statky, které náležely ka- pitule rozdílně a neodvisle od probošta, dě- lily se od starodávna na praebendy a o-ce. Tk. III. 52., 71., 74.
