Pes
Pes. Cf. Mkl. aL. 262., Šrc. 30.—32., 69., Kram. Slov., Rk. Sl. Pes samec, vz Pumer, Pumr. P. dánský, canis familiaris danicus (míšenec mezi chrtem a hafanem či vlkodavem), dänischer H., hedvábný, Seide-, hyenový (stepný, hyena lovecká), lycaon pictus, Steppen-, indiánský, jelení, Hirsch-, kunovitý, Marder-, liščí, Fuchs-, nahý či africký, Nackt-, pomořský, pucho- lovitý, Schleichkatzen-, pyraenejský, rožni- toč, Spiess-, slídič, Stöber-, uherský vlčí, vodní, c. f, hirsutus aquatilis, Wasser-, žluto- rouný (šakal). Cf. Brm. I. 620., 623., 635., 647., 650., 651., 667, 668., 720.—725. Psí jm. na Val: Bosík, Boská, Čočka (malý pes), Fryška, Ináč, Karoš, Mostar, Pozor, Šverma atd. Vck. Na Laš. je pumr pes sa- mec. Jména psů na Mor. dle Brt.: Azór, Belko, Bojek, Bosák, Bosek, Bundáš, Buryš, Čapalák, Erdek (červený), Fodmek (připa- listý), Fortáš, Gajdoš, Haras, Háruš, Chlebu- rád, Jímač, Juhas, Kaštan, Kuťa, Kutiš, Kyjón, Miloň, Nebojsa, Režón, Skovajsa, Strakoš, Šohaj, Tarko (strakatý), Tarkoš, Verýn, Žabka (malý). Jména fen: Cifra, Čamrdka, Ejuša (s červeným límcem), Ha- miga (červená), Linda, Mupka, Rajta (černá, hrubá), Šetrna, Šmurka, Veryna, Žulina. Brt. D. 320., Km. 1885. 104. Cf. Psí. Pes se odhání: Lehneš! Jdeš ležeť! Jdeš do boudy! Us. P. blafká, skujíká (jsa bit), Brt., skumelí (jsa bit n. hladov). Tč. K vypá- trání vrahů a zlodějů byli psi cvičeni. dk. IV. 229. Dostal, že by p. od něho nic ne- vzal (byl vypeskován). Dch. Neměl, čím by psa uhodil (ničeho). Us. Dbv. Co p. s kočkou nebydlete. Dh. 66. Drží slovo, jako p. kosť (pevně). U Litomš. Bda. Toho, co p. blech, se štítí. Smržc. Bílému psu říkal cikán (měl v očích mhlu, byl opilý). U N. Bydž. Kšť. P. prodal les (nerad-li tam honí) a kočka zahradu (nemilujíc ovoce). U Bělohr. Bf. Svój svému a psu kosť. Smil. Je p. krom duše. K. Ml. 54. Dobre je psovi, ten nevie, kedy bude žráť. Orl. IX. 246. I pes pomní, kdo ho krmí. Sb. uč, Lpř. P. štěká a pán jede. Lpř. Nemíchej se, selský psíku, mezi dvorské. Lpř. Jak psa krmíš, tak loví. Us. Bž. Dobrý p. přijde zas (karta se obrátí); Dobrý p. se ze všeho vylíže. Us. Tkč. Chodí jako pan p. (bos). Val. Vck. P., co neščeká a roba, co nekřičí, za nic nestojí. Brt. Kdo cizímu psu chléb dává, odplaty míti ne- bude. Mark. Dostaneš, čo pes neľubi: Starý p. i vtedy šteká, keď nikoho nevidí; Prišiel k farárovi so žalobou, že jeho žena od neho bočí a so sluhom psy pasie (s ním drží); P. nepláva, dokial sa mu pod ocas neleje. P. nebude hovorit, ale štekať. Slov. Rr. MBš. P. suku nikdy nepotrhá. Zátur. I dobrý p. uhryze, jak mu pokuj nědá. Slez. Šd. Je tam platen, jako p. v kostele. Us. Hnšk. Neštěká p. pro ves, ale pro sebe. Lpř., Bž., Šd. P., který neumí štěkati, přivolá vlky; Pusť psa pod stůl, poleze i na stůl; Kůň ovsem, p. chlebem, sokol masem mnohému se naučí. Bž. exc. Psi mu za uchem vyjí (umře). Tkč. Aby nový p. hospodáři při- vykl, dá si hospodář kus chleba pod paždí na nahé tělo a ten chléb dá psu sežrati. Mus. 1854. 551. Jak psa přilákati. Vz Mus. 1853. 486. Perou-li se psi o trhu, jde vše na odbyt. U N. Bydž. Kšť. Ve kterém sta- vení vyje pes právě, když se zvoní po- ledne, tam bude brzy hořeti; kde vyje od půlnoci, tam bude do měsíce pohřeb. Us. Kšť. V řeči pekelné slovou prý zvony na věži zlými psy. Kld. Mtc. 1870. 134. P. u Homera. Vz List. fil. IX. 94. Psí mluva. P. vrčí na cizince: Varr, varr! Když jej udeří, hrozí, že požaluje svému pánu: Povím! po- vím! Brt. D. 68., Km. 1886. 407. — Há- danka. 1. Proč pes hýbe ocasem? Kdyby byl ocas silnější, hýbal by on psem. 2. Čtyři stelou, dva svítí a jeden si lehne (nohy — oči psí — pes). Brt. Dt. 145., Km. 1886. 736. — 3. Seděl dvojnoh na trojnohu a jedl nohu. Přiletěl čtvernoh a uchytil dvojnohovi nohu. Dvojnoh se rozhněval a ulomil troj- nohovi nohu, hodil za čtvernohem a zlámal čtvernohovi nohu (švec — verpánek — husí stehno — pes). Brt. Dt. 159. — Pozn. To je pod psem, germanismem.: To není na nic; Je budiž k ničemu; Škoda o tom řeči a p. Brt. Přišel na psa šp. m.: Přišel na nic, na mizinu, dostal se na koráb a p. — P. pastýř = zlý pastýř. Cf. Mrcha člověk, m. žena. Mor. Brt. — P. = rozpustilý kluk, který mnoho šatu prodere. Laš. Brt. — P. veliký a malý = souhvězdí. Stč. Zem. 24., 25. — P. = dřevěná čubka u vozu. V Plaš- sku a Plzeň. Prk. Cf. Prasátko. — P., os. jm. Tk. V. 253.