Uprostraniti
Uprostraniti, il, ěn, ění; uprostraňovati = prostranným, volným činiti, Raum ma- chen, aufräumen. — co komu: stezku své prchlivosti u. Br. — komu čím. Jg. — čemu. Takto pocitům lásky své ku Filip- panům u-niv udává. Sš. II. 153. Uprostra- něno tím valněji lichotám i tůčkám sobe- ckým. Pal. Dj. IV. 2. 44. — co čím: ránu nožem. — kdy. Bůh v soužení uprostraňuje. Plk. — kde. Uprostraňuje okolo srdce. V. Herb. — co, se kam (kdy). Méně vhodně někteří slovo my u-ňovali také na apošto- lovy druhy. Ješto prý za těch dob letnice na sedm dní se uprostraňovaly. Sš. II. 10., Sk. 249. (Hý. ).