Vydati
Vydati, vydám, 3. pl. vydají a vydadí (BR. 11. 78. a), vydej, vydaje (íc), al, án, ání, vydávati = ven dáti, od sebe dáti, aus-, her- ausgeben, aushändigen, ausantworten, über- antworten, ausliefern, ausfolgen, hinaus-, übergeben; vystaviti, aussetzen, blossetzen, preisgeben; obětovati, dáti, hingeben, opfern, aufopfern; ostatek vydati, vrátiti, doplatiti, den Uiberschuss herausgeben; vdáti, (Kat. 244. ), die Tochter verheirathen; vypouštěti, von sich geben; v. peníze, ausgeben, an- bringen; ploditi, vynésti, bringen, hervor- bringen, tragen; oznámiti, ohlásiti, bekannt machen, ausfertigen; pronášeti, vorgeben; vydáviti, ausspeien, von sich geben; v. po- čet, Rechnung, Rechenschaft geben, ablegen; okázati, označiti, dáti znáti, anzeigen, an- deuten, zu erkennen geben; vyjeviti, offen- baren; uložiti, auferlegen, aufgeben; poslati, schicken, verhängen; vlastnosť n. jakost ně- čeho ustanoviti, ausgeben, die Beschaffen- heit einer Sache bestimmen; vypustiti, her- vorragen lassen, vorrücken; sporým býti, ausgeben, ergiebig o. ausgiebig sein; se = poddati se, jíti, dáti se, sich begeben, sich verfügen; oddati se něčemu, pustiti se do něčeho, počíti, sich ergeben, sich verlegen, darauf legen, sich über etwas machen, sich befleissen, unternehmen; obětovati se, sich aufopfern, sich hingeben; poddati se, uká- zati se, sich ergeben, sich zeigen; vdáti se, heirathen; vypuknouti, ausbrechen. Jg. — abs. Vydává žito (hodně sype), mouka (mnoho se z ní napeče), roh dobře (má silný hlas), pes (štěká). Us. Tvář mysli zr- cadlo, vydá hned, co tam padlo. Č. M. 266. Vydať, Bože, vydať, ale vediet ako! Sl. ps. 328. (Šd. ). — co, koho: peníze, knihy, plod, zákony (ustanoviti); přikázání, poru- čení (oznámiti); paprslky, V., učení, Br., jatého, Jel., žalostné hlasy, Troj., karty, D.; země vydává obilí, plody atd.; v. no- viny, světlosť, jasnosť, smrad, zvuk, hlas, pivo n. víno (prodati), počet, otázky, úsu- dek, chválu; kámen vydává oheň, Us.; strom vydává ovoce, dům činži; ortel smrti v., D.; v. vůni, Kom., zloděje, zločince. Zlob. V. kvitanci, rozkaz, summu, náhradu, směnky (ausstellen), J. tr., svědectví o něčem. Br., Chč. 616. Měl mu v. 6 zlatých a vydal mu jen čtyry, dva zlaté mu zadržel. Us. Šd. V. málo (mnoho) řeči (málo n. mnoho mluviti). U Olom. Sd. Kvilbu v. Sš. II. 49. Zpomněl na mne pán Bůh můj, abych vydal počet svůj. Sš. P. 776. V. svolavou, pozov (trou- biti, aby se myslivci sešli). Šp. Také když jsú svědectví vydávali neb přísahali, tehdy pokuty peněžité byly jsú jim uloženy. CJB. 407. O plování Holanderuov jsou obzvláštní spisy a knihy vydány; Dítě hrozný hlas vydávalo; Kalendáře a pranostiky vydával; Krištof Harant vydal knihu tisěnou řečí českou o svém do země svaté putování; Spis svuoj a omluvu vuobec vydali. Dač. I. 190., 196., 158., 222., 245. Císař vydav tento list, směl jej také zrušiti; Za to vy- koupil Vladislav křesťanské otroky od všech židův a vydal dotčený zákon. Ddk. II. 336., IV. 155. Že je (hřivny) v. nechce, leč mu Toman vrátí jeho. NB. Tč. 144. Naučení k orteli, podlé práva rozsúdíe, vydáváme; Abyste nám na to zřetedlnější naučení, na kterém místě a kterými slovy Černý Václ. Blažkovi tu řeč hanlivú odvolati má, vedlé práva vydati ráčili. NB. Tč. 266., 236. V. listy, ausfolgen. Arch. II. 40. Slibujem ty úroky vydávati a platiti. List z roku 1467. Naučení dvoje vydal. BR. II. 216. Vydej počet z brava svého. Dal. 111. Vydal list, komuž chtěl. Půh I. 235. Přebývat přišel si, ale ne aby zákony vydával; Slovo božie, to věz Kristus, odpúšie hriechy, ale kněz úřad svój vydává. Hus II. 355., III. 220. U méj maňy hudci hrajú, mladšúsestru vydávajú (vdávají). Sl ps. 336. Už máme svatbičku, vydáváme Aničku. Br. P. 80. Jak najstarši (dceru) vydaval, tři sta tolaru s ňu daval; Včil nám mosíte dcerečku vy- dati; Zle ste mia, maměnko, zle ste mia vydali, jak byste mia byli za humno vy- hnali. Sš. P. 118., 427., 495. (Tč. ). Matka na to nědbala, tým dálej ju vydala. Sš. Vy- dával sestry. Půh. II. 215. Dcerku vydati. GR. — čeho, chybně, leč by to byl par- titivní genit. Ten vydal peněz (neurčitou měrou). Vydati hradu šp. m.: hrad (celý). Brt. Právě se modliti jest, v žalosti lásky lkáni z srdce, ale ne krásných slov vydá- vati. Hus II. 316. Proto mosili úrokóv vy- dávati. Půh. I. 231. — co, koho, se k čemu (proč). Vydám všecky k zabití, Bibl., k meči. Plác. V. se k vůli něčí. Troj. K vyzvání soudcovu vydal soused svědectví. Ml. V. někoho k potrestání. Us. Vydav jej (Petra) čtyřem čtverníkům vojáků k ostříhání. Sš. Sk. 140. Knížeti vydána byla k obživě župa kladská. Ddk. II. 852., 435. (Tč. ). Nenie náš obyčej na otázky o obecnosti učiněné práva konečného k orteli vydávati. NB. Tč. 266. A tíž měštěné mají vydávati ke cti a chvále velebné svátosti tělu našeho pána Jesu Krista do kláštera našeho osm měřic čisté pšenice; Plat náš, který se nám vodtud vydává k sta- yení. Listy z 1. 1447., 1507. (Tč. ). Vydáni jsú tito páni k jednáni a rozsúzení moc- nému. Arch. II. 275. Vydal mi svú vlastní sestru ku pravému manželství. Půh. II. 203. Aby nám je (listy) vydal k naší potřebě. Půh. II. 255. — co odkud. Vydával od sebe jasný blesk. V. Páni z Rosenberka nerádi svých dcer ven z království vydá- vali. Břez. 2. Všecké chyby hňeď ze seba vydať musela škola. Na Slov. Tč. Do Jeru- salema se bez mála již byl Agrippa z Cae- sarey před začátkem slavnosti paschálné vydal. Sš. Sk. 142. A také ať pospíší shle- dati se s těmi po ly, kteří jsú od země vy- dáni. Arch. II. 8. Ti lidé slíbili sú k tomu kostelu plat vydávati z toho zboží; Purk- mistru každého téhodne na vychování jeho z důchodů obecních puol druhého zlatého vydáváno bylo. Listy z l. 1456, 1581. Z svého srdcě vydadie řeč. BO. Z jedné rozepře v dru- hou se vydávati. Štr. Plod ctnosti jako ovoce z sebe vydává. Hus 111. 52. Hlas žalostný od sebe v. Ml. V. potravu ze špižírny, Kom., něco z rukou, Us., vůni ze sebe. Byl. Králové čeští nemají na léna, kteráž ke koruně české náležejí, vydávati listů z kan- celáře německé, než z české. Zř. F. I. B. V. Hora stříbro ze sebe vydává; rudu z dolů v. Vys. Ze sebe vydávati = vydáviti. Bern. — co, koho čemu (kam). V. někoho ne- bezpečenství, lsti, Jel., nepřátelům, právu; v. někomu spisy, Us., chválu. Tkad. Kdožby kolivěk v městě osedlý byl, tomu vydati má (písař) přísahu touž, jako při soudu zemském. Václ. XXVIII. Odvolávajícím se akta vydána býti mají. Kol. 36. Komorník každému z práva vydávati se má, sich zur Verfügung stellen. Vš. 333. Včil nám mo- síte dcerečku vydati. Sš. P. 427. Vydati se každé příhodě; V. se řečem a posměchu. Dch. Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku ven. Sl. ps. 127., Mt S. I. 17. A po- věz ty jim tam, že sem sa vydala bystrému dunaju. Sš. P. 145. Jak jí na šaty zjednali, hned ji těm hochům vydali; Jo vom (já vám) to zaleju vodú ze srdečka, čemu scě mě vydali, dyž bylach maličká? Sš. P. 429., 485. (Tč. ). Nevíte, že, komu se vydáváte za sluhy ku poslušenství... Sš. I. 72. Ra- dili jsme, aby 10 hř. vydala Markovi po dceři svej. NB. Tč. 210. Míšeň vydána jest zase knížeti Vratislavu; Kníže zdráhal se vydati Svatopluku nějaké zboží rodinné; Zpěčoval se v. Jindřichu česká lena; Vydal mu tvrz. Ddk. II. 306., 358., 464., VI. 79. (Tč. ). Pakli by se ti ubrmané nemohli smlu- viti, ale kterak by jim tato dva páni roz- kázali neb rady vydali, tak mají bez od- poru vypovědieti; Věřímť vám, že vy toho jemu nedáte vydati; Úředníci menší aby žádnému výpisuov z desk nevydávali. Arch. II. 286., IV. 65., V. 468. (Šd. ). Toho mu slíbil nikdy nevydávati bratru svému; Mra- tovi byla rota vydána; Neprošel podlé roty, jakž mu vydána; Listy mé vydala otci svému; Nevydal mi dílu (podílu), jakož ji- ným bratřím vydával; Vydala peníze Šípově ženě. Půh. I. 241., 261., II. 350., 352., 599., 614. (Tč. ). Sv. Pavla písmo buď jemu vy- dáno, jenž die....; Aj náramně sě chudí nám vydávají. Hus I. 91., II. 249. Nenie, kto jemu peniez vydada. BO. Aby se pro- tivným věcem vydali. Chč. P. 170. b. Protož jim přikázánie vydal o spravedlnostech sobě libých. Chč. Jsme vydáni té největší bídě, lépe: jsme postaveni v největší bídě. Brt. — co, koho, se nač (jak). V. někoho na smrť, Bibl., na oběť, Prof., na nebezpečen- ství, Troj., na posměch, Jg.; v. (odebrati) se na pití, na ožralství, na rozkoše, V., na hledání stříbra. Háj. V. něco na jevo. Th. Otázky na někoho v. Eus. Vydati něco na útratu. Kom. V. úsudek na koho. Martim. Na 50 zl. 50 kr. vydal (vrátil). Us. Peníze na něco v. (nakládati). V. se na skládání knih. Us. Svědectvie a žaloby velikým kři- kem naň vydávajíce. M. J. z Pr. 7. V. se na advokatství, řečnictví. J. tr. Vydala sa na sedliacký chlieb (= do selského stavu), hat einen vom Bauernstande geheirathet. Dbš. Pov. II. 39. Vydán naň acht; Kterýž věrú netoliko na tvou, nýbrž i na naši zřejmě se vydal; Statky klášterů těch vy- dal na pospasy; Menší rolníci vydávali se na žebrotu. Ddk. II. 175., 259., III. 261., VI. 11. (Tč). Naučení někomu na něco vy- dati. NB. Tč. 169. V. se na hledání. KB. V. Aby, co na posly vydá, do počtu mezi sta- vení nekladl. Žer. 333. V. se nač — usilo- vati oč. Bart. II. 2. Papež vydal klatbu na krále Hendricha; Všichni se na pýchu a marnivosti světské vydávali; Vydal se na to, aby krále zamordoval; Holanderové vy- dali se na nové, jim prve neznámé, mořské plavení. Dač. I. 162., 173., 186, 190. Již tedy apoštol cele na zastávání důstojenství svého se vydává; Komu jde o blaho církve a o spásu vlastní, ten se na modlení vydá; Klatbu na vás vydají. Sš. II. 12., Sk. 84., J. 249. (Hý. ). Na pití, skákání n. veselosť se vydadí. Ler. Zdály se vám mé řeči velmi nesvětlé a nesrozumitelné, jako bych vám cizím jazykem mluvil a na vás pohádky vydával. BR. II. 367. b. Vědomě se na smrť vydal. V. Na to zboží vydal jsem 300 hř. hotových; Aby mi vydával na každý rok 15 hř. gr. Půh. I. 155., II. 309. (Klatbu) nynie vydávají na ty, ktož Krista vyzná- vají; Klatbu na svatokupce v.; Neb sú vy- dali pokutu na ně; Vešken statek svój byla jest vydala na lékaře a od nižádného ne- mohla jest uzdravena býti. Hus I. 251., 435., 461., II. 403. Soud smrti na lidi hříšné bez pokání v.; A již na to i odpustky vydává (církev); Životy své pro Krista na smrť vydávají. Chč. 383., 443., 631. Všemi způ- soby na rozkoše se vydati. S. a Ž. — co, se kam (do čeho, k čemu, nač, v co). V. se k úřadům. Kram. V. se na cestu, D., na moře. Har. Vydal krupobití na jejich hovada. Br. Život co na masné krámy vy- dává. Vz Masný. Č. Knihu na světlo v. V. Aby byl ten zloděj na hrad pražský vydán. Václ. VIII. V. někoho někomu do rukou (zraditi). V. Někoho v něčí ruce v. Br. Jej katům v ruce vydal. BR. II. 83. Do šírého světa se v. Dch. V-li se do Hory. Dač. I. 33. Čo kto má v komore, vydává do ku- chyne. Mt. S. I. 125. I vydal se odtud do Polska, do Francouz; Říše naše do rukou cizích vydána nebude. Ddk. II. 398., 464., III. 8. (Tč. ). Jakmile do Hispanie na cestu se vydám. Sš. I. 143. Tento legat jest prve vydán do Čech, než smy do Říma přijeli. Arch. II. 233. V. se na pochod, na tažení. Šb. Nevydávajte (nevdávejte) mia na druhú dědinu, keď mia tam vydáte, banovat bu- dete. Sš. P. 495. Z Augšburka vydal se císař na Ulm; Neprodleně vydal se na cesty po obvodu pražského biskupství; Vydal se na výpravu korunovační do Říma. Ddk. II. 165., 241., 438., 207. Engelanderové vydali se vojensky na moře. Dač. I. 189. V té tísni nezbývalo císaři leč vydati se ještě v listo- p. — co, koho, se v co (čím proč). Něco v cizí moc, v nebezpečenství, V., hrad v moc něčí, Plk., se v nebezpe- čenství pro zisk v., Ml.; se v pláč, v ne- zbednosť, v službu, Kom., v posměch, Jg., v pýchu, Har., v smilství, v rozkoše, Th., v pohanění. Us. Br. Tou řečí v posměch se vydal. Ml. A směl-liby pak přes to kdo poručení toho JM. sobě tak lehce vážiti a v něco toho se vydati (sich einlassen). Žer. V. někoho v obžalovanosť, v nebezpečenství života, město v plen. J. tr. Dozrála v le- tech, tak že ji možno v ten svatý stav vy- dati. U Žamb. Dbv. V. se v směšnosť. Kos. Ol. I. 259. Naši jakž nejprve své nepřátely uhlídali, v takový křik se vydali.... Ler. V. se v šanc; Nerozpakoval se, stádce své zase v. v pohanství. Ddk. II. 377., 427., III. 98. (Tč. ). Vydal mu syna svého v ruko- jemství. Šb. Nadarmo se o místnější toho vědění namáhali někteří vykladatelé na pouhý zdař v domysly přeliché se vydáva- jíce; Proto vydal se Bůh ve strázně ohavné; Vydán byl Kristus v přebolestnou smrť od otce; Aniž ve chvály církve Korintské se vydává (apoštol); Tudy se v rozličné pro dobytí smyslu domněnky vydáno; Opět se v uvažování věcí těch vydává; Ale anjelé nevydali zákona božího v ruce lidu samého, nébrž v ruce prostředníka; Chtěl, aby se pán jemu ve službu vydal. Sš. J. 39., I. 30., 57., 160., II. 11., J. 24., II. 39., L. 58. (Hý. ). Vydala se Maria Magdalská v hříchy; Vy- kladači v rozličné dohady se vydali; Po- hané vydali se ve službu bohům a bohyním lichým; Jidáš vydal se v osidla ďáblova; Štěpán obšírně se ve chválu boží vydává. Sš. L. 87., 117., 150., 196., Sk. 75. Vydali nás nepřátelům v moc. Žal. 32. V lakomství se vydávati nesluší; V rozkoše těla se vy- dávají; Vy, kteříž ste se ve všelijaké ne- šlechetnosti vydávali; Všechněm v službu se vydávati; Maje odpočinouti v práci se vydal; Velmi ráno hned se v práci zase vydal; Nechť jest třebas tak, že se podlé vůle Páně v chloubu nevydávám; Všecken se byl v náboženství židovské vydal; Kteří se v modlářství jako onen Achab vydávají. BR. II. 29., 37. a., 33. b., 101. b., 215. b., 615. b., 624., 639. b. (Šd. ). — komu co, jak krom koho. Vz Odvolání. Pr. — co, se z čeho. V. počet z něčeho. Kom. V. počet z každého slova. Hus I. 87. Nikdy se nevydám ze svého (nikdy si nezadám ani slovem). Us. u Rychn. Vydal se z drob- ných (peněz). Us. Klš. Ze všeho se vydal. Us. Dch. Z nichž i z sebe mají v. počet pánu Bohu. Hus II. 298. A když se ze všeho vydali, z domu vyhnáni byli. Tč. exc. V. se z peněz, z pokladů. V., Har. — co, koho za koho, zač. Vydati něco za pravdu; za někoho peníze v., D.; něco za jisté vydávati, Kom., v. se za nejlepší. Br. Za nás vydal krev svou. U. Vz Vydávati se za Čecha. Us., Har. Vydati dceru, se za muže = vdáti se. V. Ak mamka svolí, za vás se vydám. Sl. ps. 332. Kde máš, mamko, dcerku svoju, dcerku svoju, ženku moju ? Vydává sa za jiného, za Janíčka fojtového; Hned sem sa vydávala za synka švarného. Sš. P. 131., 483. Najlepšie ľúbi sa mi len nás popelvár a ak ma máte vydávať, nuž vydajte ma za neho. Dbš. Pov. II. 4. Sli- buje už dcerku za šuhaje vydat. Pok. Z hor 149. Jednoho sirotka, děvečku starší, máti za muž vydala. NB. Tč. 210. Mne mój otec za muž vydal; Když mě vydával za muž, slíbil po mně dáti 20 hř. Půh. I. 367. (378., II. 220., 287. ). Vydával se za veřejného úředníka. J. tr. Podvodníci klamali lid, za čarodějníky a hadače se vydávajíce; V-val se za biskupa; Musil, králi za něho v. dvě župy; Nepravě vydával se za něco, čímž nebyl; Vydává jej za pramen domnělého zla. Ddk. II. 348., 419., III. 150., VI. 210. (Tč. ). Do Rošťárnika za košiarnika, do Be- tliara za raetliara vydala se (Pořekadlo o chu- dém vdaji). Dbš. Obyč. 102. Z lásky vydal Kristus krev svou za nás; Ježíš Kristus vydal sebe samého za hříchy naše; Syn boží za nás na smrť se vydal; Kristus vy- dal sebe samého za nás v oběť a žertvu Bohu k vůni blaholíbezné; An i Kristus vydal sebe za církev na smrť; Zeměplazové za nečisté a ohavné se vydávají. Sš. I. 60., II. 6., 29., 124., II. 133., Sk. 123. (Hý. ). V. se za pána (= činiti, dělati se. Cf. Kým se činíš? Hus. ). Žer. Záp. II. 114. Sám se za příklad vydal. BR. II. 641. a. Vydali sme mezi sebú za ubrmany. Arch. II. 275. Če- chům Ladislava za pána do let rozumných v. nechtěl. ZN. Počet v. za duše poddaných. Hus II. 302. — se za kým. Vydal se za Uhry jeda dnem i nocí, aby nepřítele co nej- spíše stihnul. Ddk. II. 408. Ona chtěla v. se za manželem na cestu do Uher. Ddk. II. 194. — co jak: zločince podlé smlouvy vydati. Ml. Vydali do posledního. D., Š. a Ž. Vy- dati knihu na svůj náklad. Us. Knihy svým nákladem v. J. tr. Aby bez vší odpornosti vydáni byli (zločinci). Zř. F. I. W. XI. Ta- koví nemají od nich přijati býti, než mají pánům jich beze všeho zmatku vydáváni býti Zř. F. I. J. XXVIII. V. něco tiskem. Ua. Šd. Vydal se z peněz do posledního krejcaru. Us. Jednú svadbú dve dcery vy- dati, jednu metlu dve izby vymjesti. Phld.I. 2. 7. Spis o sobě v. Kř. stát. Předral.Vybráni mužové, kteří jménem královstvíčeského měli vydati se na cestu ke sboru.Pal. Děj. III. 3. 56. Tacitus o Pragermanechve mnohé stránce dobré svědectví vydává;Aniž také zákon bez účelu a velikého pro-spěchu vydán byl; Ješte sami lidé svýmizbrodněmi a nepravostmi se mu (ďáblu)v službu a otroctví vydávají; Kteří slibemBohu v služby se vydali; S takovou slávoua velebou vydán zákon Israelitům; VydáváPetr klatbu na Šimona podlé moci od Bohaudělené; Po suchu do Pergy se vydali; Ačpři tom nevolili slepě a bez věhlasu vydá-vati se v propasť smrti. Sš. I. 38., II. 41.,93., Sk. 55., 90., 99., 156., 171. (Hý. ). Vy-dán jest na výměnu za četné německé vel-može ve válce zajaté; Odtud za pomocíkrále Ladislava vydal se na cestu do Říma;Tak vybal se pod skrovným jen průvodemna cestu do Němec; Jenom na rozkaz jehovydají se rukojmí císaře; Soběslav zrádnýmzpůsobem vydal uherského Gejzu Belovi; Podlé potřeby vydá na ně za šest neděl po skutku kletbu říšskou. Ddk. II. 135., 323., 393., III. 215., IV. 24., VI. 167. (Tč. ). Což jemu s práva k naučení vydáno jest; Pravili, že by pečeť jich nebyla, pod kterúž takové listy vydávají, než pravili, že to jest jejich sekret; A což ostalo střiebra, to jest knězi Ondřejovi vydáno na kalich vedlé rozkázánie otce jich. NB. Tč. 45., 69., 262. Na mocné ubrmany a přátelské smluvce, kteréž jsme s obú stranú jednostajně mezi sebú volili a mocně vydali; Jakož o tom výpověď všech čtyř ubrmanuov, kterúž jsú jednosvorně v Jihlavě udělovali a nám pod jich pečeťmi napsanú vydali, šíře ukazuje. Arch. I. 223., II. 271. (Šd. ). Ten list mi jest vydal bez mej vóle Staníkovi; Tu mi jeho máti v těch penězích 3 mar. platu vydá- vala. Půh. I. 179., II. 54. (Tč. ). Vydej súd vedlé svědectví a vedlé práva. Hus I. 188. Lidi klamají, když na penězích milosť řečí svou vydávají. Ib. III. 138. V. knihu s ná- zvem: Církevní dějepis. — co kde. Psaní na poště se vydávají. A máť před nimi vešken počet nákladů býti vydáván. CJB. 297. Na Božeje vydán jest ortel smrti v plné radě knížecí. Ddk. II. 406. Kteřížto však před Bohem počet svým časem vydati mu- sejí z toho, co.... Arch. III. 201. Jakýž by mezi námi přepis vydali, aby mi toho list správný vydali. Půh. II. 50. Vydáte počet před svým králem. Hus I. 87. Man- dragory vydaly sú vóni svú v branách na- šich. Hus III. 91. — co, se odkud kam kdy. Fijala, fijala, bodaj sa prijala, že by mňa moja mať na jeseň vydala (vdala). Sl. ps. Šf. II. 61. Abych se mohla ten rok vy- dači, tebe, Frančišku, tebe dostaci. Sš. P. 752. Po dvou dnech vydal Vratislav na to darování list stvrzovací; Vydal jest r. 1098. rozkaz, aby...; Dne 29. září vydal Jin- dřich ještě jednu listinu; Toliko na zprávu o ochotném přijetí Bořivoje v Praze na zpětný pochod se vydal; Otakar sám vydal se v říjnu do Vídně. Ddk. II. 282., 366., 401., 417., V. 332. Nemyslím, abych se dříve tří nedělí na cestu vydati mohl. Žer. Také při svém žehnáni jich v předpovídání bu- doucích věcí se vydává. Sš. L. 41. Pán nechtěl, aby za pobytu jeho na zemi apo- štolé se ku pohanům na vyučování vy- dávali; Do Jerusalema se bezmála již byl Agrippa z Caesarey před začátkem slav- nosti paschalni vydal. Sš. J. 202., Sk. 142. (Hý. ). Země v den poslední mrtvé své vydá. BR. II. 132. a. Že měl rychtář na každé léto vydávati a klásti je, kde já bych ká- zal; Vydavše jemu první roh 4 hř. již na páté léto jemu nic nevydali. Půh. I. 340., II. 187. Z každého slova prázdného vydadie počet v den súdný. Hus I. 263. — jak dlouho. Mala pýtačov na každý prst desať, ale ona za žiadného isť nechcela a vždy len na tom stála, že nevydá sa do roka a do dňa. Dbš. Pov. V. 65. Za 30 let se něvy- dáš. Klda. Toho mi nevydával, aniž vydává po pět let. Půh. II. 375. — co, se kam proč. Vladislav vydává se ve prospěch Vipertův na bojiště. Ddk. II. 461. By mi pro takovou práci mou na jisté summě vydáno býti mělo. List z r. 1599. Kristus vydán jest pro hříchy naše; Z lásky vydal Kristus krev svou za nás; Vydal se Kristus na smrť za nás pro shlazení hříchů našich; An pro dobrodiní také pohané v díky se vydávají. Sš. I. 57., 60., II. 7. 131. (Hý. ). Životy své pro Krista na smrť vydávají. Chč. 631. Pro dar křivý súd vydávají. GR. — se kudy. Císař sám vydal se Čechami nazpět do dolejších Němec. Ddk. II. 385. Vydal se Filipp cestou jinou od anjela vy- kázanou. Sš. Sk. 102. — se kam v čem. Nad jiné pak vydal se Břetislav ve věcech politiky zahraničné na cestu nebožtíka otce svého. Ddk. II. 347. U věcech uherských každý vydal se na jinou cestu. Ddk. II. 266. — se s kým kam. Do hádky se známými se v. Ros. V. se s někým do nebezpečenství. Bern. Zdali se vydává Pán s nimi v roz- přádání důvodův. Sš. J. 109. Se spisem na veřejnosť se v. KB. III. S ním společně vydal se do Prahy ke knížeti. Ddk. III. 12. — co proti komu: svědectví. Us. V. se proti komu. Výb. II. 47. Jež (anathemata) církev proti bludařům v posloupnosti času vydala. Sš. II. 10. — co, se čím. V. se da- němi. Act. m. Ferd. Ton smýkáním smyčce v. Hd. Hned se vydá tváří, co se v srdci vaří. Č. M. 266. Mnohú muku bitím v. Kat. 2400. V tom se velesličným příkladem vy- dává apoštol pro veškeré náčelníky církve. Sš. II. 170. — se kam, nač jak. S prv- ním větrem na moře se vydáme. Har. Na moře bez vesla se vydati. Ml. S obzvláštní pilností na něco se vydati. Byl. Vydal se na to vší snažností, aby... Plác. — aby. Vydal ho, aby byl ukřižován. Br. Na to se vydal, aby jezdil na pouť. Háj. Vydal se syn, aby nespravedlnosť, jež je v nás, spra- vedlivostí samou podvrátil. Sš. II. 8. (Hý. ). Půh. II. 577. — se. Město se vydalo. D. Chystaj, mamko, peřiny, vydavať se budu. Sš. P. 427. Začal sem se vyptávati, má-li chuť se vydávati (vdávati). Sš. P. 287. Vydám sa já, vydám, vydám sa já ráda, lebo je to pekně, keď je žena mladá. Sl. ps. Šf. II. 61. Kňahňa sa vyslovila, že viac s nikým tan- covať nebude, čoby sa priam ak živ nemala vydať. Dbš. Pov. I. 412. Radši bych umřela, lež (= než) bych sa vydala; Barborka sa vydávala, fojtového Janka brala; Dy sa milá vydá, kam já budu chodit?; Ja, moja děvečko, nestaraj sa, uvij si věneček, vydaj sa. A na což bych já sa vydávala? Není koňům ovsa, není sena; Vydať sa je vydať, ale odvydávať; něni to, můj Bože, chleba vypožčjávať; Jo sa vydovać něbudu, jech (sem) mlado, nimom (nemám) rozumu; Já sem sa vydala, leda muža měla, leda ludé řekli, že jsu mladá žena; Přiletěl k ní kra- holíček malý vták, budeš-li sa, laštověnko, vydávať? Sš. P. 94., 131., 241., 265, 426., 462., 495., 692. (Tč. ). Vydať sa je vydať, ale odvydávať! veru, to len neni chleba vy- poščávať; Kedz sa dzievča vydá, jakoby umrelo, akoby ho vecej na svece nebylo; Kedz sa dzievča vydá, jakoby vymrel svet; Ryba z vody vynde, ráda by do vody, keď sa divča vydá, ráda by slobody; Keď sa dzievča vydá, jakoby vymrel svět, jakoby odpadol s červenej růže kvet; Budem sa ja vydávať, keď sa bude suchý javor zelenať; Přišiel som sa vyzvedati (vyzvídati), či sa budeš vydávati. Sl. ps. 18., 144., 165., 221. (Tč., Šd. ). Ťažko se zelenať suchým halu- zinkám, ešte ťažšie vydať chudobným diev- činkám. Sl. ps. Môj ručníček červený upadol mi do vody, budem sa ja potom vydávala, až keď budú jahody; Dievčatká, dievčatká, moc nepreberajte, kým ste ešte mladé, vtedy sa vydajte; Lem spivajme sebe, poky času máme: šicko to prestane, keď sa raz vy- dame. Sl. spv. I. 34., VI. 211., 231. (Šd. ).