Získati
Získati (v obec. ml. zejskati), získám a zíšti, eš; získávati = dobyti, erlangen; vy- hráti, zvítěziti, siegen, gewinnen; užitek míti, vydělati, gewinnen, erwerben, profitiren, ver- dienen. Z. od jískati (hledati) Cf. Ziskovati. Původně hledané právo nalézti, později tro- picky: při obdržeti, vyhráti. Bdl. Obr. 147. — abs. Neutrácej víc, než získáš, sic se na hlavu potřískáš. Us. Šd. S obú stranú pilně váživše výnosem dali smy tomu Zbyň- kovi za získáno. Arch. IV. 345. — co: bitvu, pole, přátele, lásku, pověsť, chválu, slávu, V., nenávisť, Kom., všechen svět, Hus., při (gewinnen). O. z D., Tov. 69., Bdl. Obr. 148. Ten svú při zíště. Řád pr. z. čl. 83. Z toho vychodí, že často pravý ztratí a křivý zíští (při). Arch. II. 502. Z. lásku všech. Us. Píšcelenko, velkú hambu získaš. Sl. ps. 13. Účelem myšlení jest získati pravdu. Jd. Slušné shovení a pozornú získal ochot- nosť. Hol. 11. Malou poctivosť získal p. mincmejstr; Vilém Trčka pochvalu zejskal. Dač. I. 98., 189. A srozuměv, že tu nic ne- zíštie, skryl jest se v Praze. Let. 51. Pobitie z-li. Kšch. 49. Čechové boj z-li. Kn. Zíštie vešken svět. ZN. Musíš všem dobré přáti, chceš-li přítele z. Prov. Tč. — Br., Sych. Zíščiemy duši jeho. M. — čeho. Získal opět blaženého života. Ráj. Ten tam získal peněz (neurčitou měrou). Jinak správně: akkus. — sobě co, koho čím. Někoho dobrodiními si z. V. Z. si něčí lásku slušným chováním. Ml. Získal si dílem tím slavné jméno. Us. Srdce mladé, nezkušené získáme jediným vlídným úsměvem. Hrts. Něčím mravně z. Osv. I. 157. Sliby a přímluvami hodlal Bo- řivoj z. sobě úředníky zemské v Praze; Aby nepřítomností svědka odklad získal. Ddk. II. 415., III. 32. Z. něco koupí. Mus. 1880. 393. Svědomím chtěl svú při a žalobu z. NB. Tč. 272., 11. Onen smyslem a snaž- ností zíště a druhý nedomyslem a leností ztratí; a protož sám sobě laj ztrativ a onen sám sobě děkuj získav. O. z D. Lidi řečí příhodnou z. usilujeme. BR. II. 599. b. Tehdá póvod chtěl tím zjískati. Kn. rožm. 282. Bojovníci mnohými lžmi chtie z.; Také pochlebník pilen jest kupčením převráceným z milosť od toho, jehož chválí. Hus I. 163., 261. Dobrodiním člověka nejspíš získáš. Us. Té. Bitím řezník získá, ale ne učitel. Us. Bž. Něco obchodem z. — se komu čím,sich gewinnen, geneigt machen. Někteří seponižují, aby se tím získali lidem. Chč. P.89. a. — co odkud. Lásku znamenitou odnich jsem získal. Cyr. Od něho si to získáš.Mt. S. I. 108. Olomouckému biskupskémukostelu získal Jan od knížete Fridrichavšecky pozemky. Ddk. II. 285. Odkaď soběradost bereš, odtaď žalosť získáš. Mor. TčVz Z. co čím. — co na kom, na čem(kdy). Co na síle se získá, ztratí se načasu. ZČ. I. 284. Na statcích získalo zaněho (Jana) biskupství Olomúcké krásnépanství Kroměříž; Mezi tím získal papežna Filippovi mocného spojence. Ddk. III14., V. 47. Na mně nic nezíštíš. Hod. 86.a. Kupec opatrný, vidi li, že by na něčemzískal. BR. 11. 62. a. Jest někto, jenž prostud slíbí přieteli a získal jest na něm ne-přítele darmo. (Eccl. 20.); I zíště devětgrošuov na jednom groši. Hus I. 271., 436 Ve hře na někom z. Ms. pr. kut. Z. 100 zl. na obilí. Ros. Bitvu na něm získal. Kuth. Už jsme získali jako Michal na sviních. C. Ctib. Cimb. Hád. Město získalo tím na kráse lépe: městu přibylo tím krásy. Brs., Ht Brs. Čím báseň na formě zíští, tím více jí v materii ubývá. Č. Sbr. 1. str. 13. — při čem. Ml. — co komu (kde): užitek, Troj., sobě dobré oko u někoho z. Šm. O zem mnoho zásluh si získal. D. Přízeň a lásku, zásluhy u někoho si z. D. Nechvalno nám v Němcech iskati pravdu. Rkk. 74. Z. si něčí přátelství, úctu, Us., nesmrtelné zásluhy, Osv. 1. 43., odpuštění. Vrch. Byltě skrze manželku svú pěkný hrádek rodu svému získal; Chtěl krále Štěpána tomuto úmyslu svému z.; Získal ho výpravě křižácké; Z-li si zvláštní zásluhy o tamější chrám. Ddk. II. 335., 453., III. 149., IV. 249. Náboženství evangelickému někoho z. Mus. 1880. 94 Náhlý dar ti velkú milosť získá, neskorý dar s nevděčností píská. Na Mor. Tč. Z. si u někoho náklonnosť. Osv. I. 275. Strachoval se, že u ní získá (utrží) posměch. Kká. Td. 34. Což jinde ziščí. Pass. 417. — kdy. Učinil to, aby Svatopluka získal si věrným pomocníkem při válce s Uhry. Z jedné listiny se dovídáme, kdo si při tom získal největší zásluhu. Ddk. II. 396., V. 349. Zdá se, že ho Pavel již při první své po Frygii pouti víře získal. Sš. II. 191. Jednu věc mnohokrát prodá a vždy zíště, že druhdy ta věc úplně jemu darmo přijde. Hus 1. 218. Vz Z. co komu. — jak. Ale má to dskami ukázati, po kterýchž By on chtěl z. (= při obdržeti. Vz nahoře). Půh. II. 271. Křestiané šťastně vítězství zejskali; Co předkové udatně zejskali, to potomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 178., 292. Žalob- nice chtieci svú při podlé žaloby získati odvolala se jest. NB. Tč. 18. Některýť ji (sukni) ziště rychle. Výb. II. 31. — co zač, za koho. Získal to za 100 zl. Us. Pdl. Za smrtelného muže neumierajícieho krále ziščeš. Kat. 3009., Hr. rk. 168. — koho kam: Na svou stranu. Lpř. J.—co proti komu. Z. proti komu stín a závětří, Jem. Sonne und Wind abgewinnen. Posp. Ten že proti Onomu získal (vyhrál). Hus 1. 472.