PokonPokon. Cf. Mkl. Etym. 115. Na pokon, in finem. Ž. wit. 9. 19. V ž. poděbr.: na skončení. Že on i mrtvé i živé bude i na pokon súdě. Výb. I. 179. Já bych byl šťa- sten ještě na p Osv. VI. 941. Na p. byla knížečka do Francie zavezena. Jel. Enc. m. XI.