�esko - n�meck� slovn�k Fr. �t. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextV�e
    Prohled�vat:
    HeslaObsah hesel
    N�pov�da
    Dokument Obr�zek
    Svazek:5   Strana:0429


    Zdvhati
    Zdvhati (ne: zdvihati, vz asoslova opa- kovac; m. vzdvhati); zdvihnouti (zdvinti. Tristr. 132.), ul, zdvihnuv m. zdvih(v) jest tvar novoesk, Gb. v Listech fil. 1884. 263., ut, ut; (zdvihu, e; inft. zdvici. .), hl, en, en; zdvhvati = vzhru brti, vznsti, dti, heben, aufheben, erheben, in die Hhe heben, aufrichten; zati, zpsobiti, uiniti, anheben, anfangen, entspinnen, er- regen; omlouvati, vytkati, vorwerfen, vor- halten; vyzdvihnouti, zruiti, zkaziti, auf- heben ; se = vzhru se vznsti, vyzdvihnouti se, vstti, povstati, aufstehen, sich erheben; brti se, dti se, sich begeben, sich erheben; neptelsky povstati, sich erheben; pyn si vsti, sich (stolz) erheben; kaliti se, sich heben, sich trben; povstati, entstehen, auf- kommen, sich erheben. Jg. abs. Takov nlezov bvaj zdvhni. 1535. Mus. 1883. 142. Kdyby enskmu pohlav jti nemlo t jako i muskmu, byl by grunt prva eskho zdvien. V. Jir. 245. co, koho: kidlo, padl penz, Us., kotvy, rznice, bouku, V., ruku, Har., stany, Troj., ichtu (pestati pracovati); prvo, zkon, spolek (zruiti), Er., alobu (uiniti; 2. vrtiti, zru- iti). Pr. Zdvhati nco tkho. Vz Sbtk. Rostl. 65. Nepod alobu zdvh. . M. 343. Z. phon, die Citation aufheben. V. Gl. 385. Z. stan prvo, Z. F. I. C. XL, spolek (aufheben). Vl. z 483. Z. rukavici (pijati nabzen souboj), Us. Pdl., obil (vyitn miti a na spku nositi). Us. Jdr. On vdy zdvh peklo (in rznice). Mor. d. Z. krovy (lenoe se vleti). U Ne- zamyslic. Bk Nov odpor z. Us. Dch. Sly-li kdo ponejprv hmati, a zdvihne nco tkho a bude silnm. Na mor. Val. Vck. Z. kop, sk , zrak, Mcha., obleen, Ddk. III. 24., 107., soudy, klatby, Bart., porunky dt a statk, V. Jir. 340., most, T. 21., e o almun. t. N. 304. 14. Len co misu poloila a oi zdvihla, tu ti jej u sed za stolom jedna star tetka. Db. Sl. pov. III. 81. I zdvih apotol vecky po- budky, boles, lsku, rozpaky, obrazy a co jen ptulnos vnuknouti me. S. II. 46. Jedn ruce sam takov tie z. jest ne- snadno. Arch. II. 297. Vojnu z. Ib. IV. 104. Soud o nco z. Pravn. 1569. co, se kam: oi k nebi, V., mysl k Bohu, Kom., nkoho ke ktu. Ms. pr. pr. Z nco na stl, Us., se na cestu (brati se, dti se). Us. i k stm z. Nrd. Ball. 19. Z. k nkomu zraky. ml. Z. se na Turna; Zdvhaje mu k tvi pohled hav. Kk. K sl. j. 78., 15. Mrkava do vsosti se zdvh. Hol. 21. Chmel na tele z.; Zdvihni na m ni trvy. Er. P. 393., 480. V Nsledcch toho zdvieno jest j pole (vojna) na n; Jindich II. skoniv vojnu zdvihl se vlen do ma: Ve shod s tmto rozvrhem zdvihl se krl k prohb u Brodu Bavorskho; Kne zdvihl se na cestu, na hranice, ku Praze. Ddk. II 36., 77., 132., 366., 368., 416. Zdvihl na nho otp. Mus. 1880. 30. Balouni v Praze sob nepokojn ponali, proe zdvihla se na n chasa prask. Da. I. 191. Z. se na vojnu. Anth. Jir. I. 35. Ruku na nkoho z. BO. Odtad se zdvihli (odeli) na jednu horu. Pass. mus. 364. Zdvihl sem oi sv k horm a k tob, jen pebv k nebi. Hus III. 37. eho kam: svch zrak k nkomu, p. m. co. Vz Z. Brt. co, se proti komu (o). Z. proti nkomu vlku, Cyr., Boj, V., protivenstv, Plc, pi, alobu. Rk. Se proti komu z. Us., Ch. 608. Z. koho proti komu = popuditi, zbouiti. Plk., Tur. kron. Kdy se pohnan o to zdvihne proti komornku. Kn. ro. l. 20. Z. proti nkomu pole (vlku), mb. S. II. 215., odboj. Mus. 1880. 484. Zdvihli vlku proti krli Jimu. Da. I. 39. Hrozn jednota knat a pn zdvihla se na to proti nmu. Ddk. II. 381. Tiem-li jsem zavinil, abyste s zdvihli proti mn v boji? BO. se. Zdvh se boue, prach, kou, vno, Us., moe, vtr, Pref., lu, D., vojsko, Zlob., nevole. Aesop. Zv se zdvihla (vstala a utekla). Us. Zdvih' se a ten tam; Sly nemocnho se zdvihly; Led se zdvihl. Dch. Nejble pahorek se zdvh. Mcha. Pod jsem kopala, ani jsem se nezdvihla. Us. d. Opona se zdvihla. Us. Plat za b- len pltna a na posly se zdvh (se ru). 1700. Dj. Vset. 303. Velmi s zdviechu vlny i metchu korbem. Vb. II. 56. Vlka se zdvh; Spolci se zdvhaj a v nic se obra- cuj. V. Jir. 6., 271. Mnoho mst ji nikdy vce se nezdvihlo (nepovzneslo, nevzmohlo, nesebralo). Us. co m: sochory, Kom., rukama, skipcem (praporec, hissen). Us. Jedinm ohnm tak mnoho skly zdvihli, co by . .. (odtrhli). Vys. Z. nco rumplem. sk. Moe vak vtru velikho dutm se zdvhalo. S. J. 101. A tou vpovd ty vechny nevole ril jest zdvihnouti a v nic obrtiti. Da. I. 99. Dosti neinniem smlv kad se smlva ru a zdvh. V. Jir. 335. Rameny zdvhal hrobov kmen. BO. koho kdy (jak). A ten phon za krle Jiho s vl vech pnv a v zem zdvien jest. Tov. 38. On svj plat pi tom asu z. m. Tov. 80. Betislav r. 1038. s vekerm lidem svm do Polska byl se zdvihnul; Na zprvu o smrti krle Vratislava zdvihl se Kunrat brnnsk bez prodlen do Prahy, aby dosedl na trn esk; Potkem nora zdvihl se kne Oldich s ptely svmi do ezna; Potom zdvihli se na Norimberk a odtud do ezna; Kne pesvdil se o livosti alob, je ped lty na Otka zdvieno; Ji v listopadu zdvihl se proti nmu Pemysl. Ddk. II. 122., 342., 375., 383., 433., IV. 79. Pi vem k vvoji lovenstva oi zdvhme. ml. I. 42. Zdvihnouti nkoho po pdu. Kom. co komu: koni nohu, Us.; nkomu o nco pi, Pr. mst.; nkomu phon z. (z desk vyma- zati). Zz. Ferd. I. S. XIV., C. XXXVIII. Ktoby odpor udlal a k nmu pohnal, ne- stane-li k nmu, bude mu ten odpor i s p- honem zdvien. Vl. z. 527. Z. komu co = vytkati. Mel. o por. Nkomu pek zdvih- nouti (napraviti), die angeschwollenen Dr- sen, Mandeln drcken. Us. d. Hlubok vzdech j dra zdvh. Mcha uhaj, uhaj, z druhej strany, po mi zdvha batoh trvy. Sl. ps. f. I. 39. Pod, syneku, pod mi zdviha (trvu), mou se ci ee prida (tob prospti). S. P. 538. Nkomu emeslo z. (zakzati, odjti). Us. Potom sob zdvhali (nadvali): Nepojal jsem sob eny kurvy, jako ty. NB. T. 239. Kto by jie (aloby) tu nevloil v ty desky pi phonu, byl by jemu phon zdvien. V. Jir. 363. co, se odkud. Obil z mlatu. Vz Zdv. A proto ten komornk ad najm, aby od jinch komornkov, je v njm m, velik gro zdvihl. O. z D. Z. od zem. Rk. Zeman se jako z praku zdvihli. Dal. Z druh strany zdvihl se proti Bojm jin neptel. Tk. . 2. lab eufratsk m nejpatrnj prostou vku, z nho zdvh se krajina zvolna na zpad i na vchod. Lp. Dj. I. 39. Z. se s kesla. br. Andl se od nich k nebi zdvihovali. Na Slov. T. Nebla se, e by tm neboku z hrobu zdvihla. S. Hned se dravci od zem zdvihli a do povt letli. Er. Sl. t. 45. Zdvh se mi od aludku. Us. d. Z Francie zdvihlo se nessln mno- stv a vzalo k na sebe. Ddk. III 146. M od psahy zdvien bti jak ten, kto kiv jsa chtl by psahati; Kto rok ten nebo plat komorn od desk zdvihne. V. 24., 43., 361. Zdvihl mi z mch lid hiven patncte. Ph. I. 345. Krl Vladislav zase se zdvihl do Uher z Prahy. Let. 254. se komu. Pokrm se mu zdvha. D. se kde. Prach na silnici se zdvh. Us. Pahorek se nad labinou v levo zdvhal. Vl. Sklepen, je nad sloupy se zdvh. Mcha. Vlasy se mi na hlav dosud zdvhaj, kdy si na to vzpomenu. S. V ruce svoj hl zdvhal. Vrch. Za Foiniki zdvh se na vchod Libanon I.p. Dj. I. 33. Z. nkomu v krku (ertem = nkoho si podati). N. Byd. K. Za nimi se msc ve zdvh. Kk. K sl. j. 104. Mezi nimi se zdvhaje pravil. Lp. Slov. I. 58. Zdvien ped nm most hradn. Pal. Dj. V. 2. 346. kody vecky mezi stranami z. ril. Da. I. 99. Zdvihna roky na lidech a na gruntech; Pni takov danie na plnm sdu maj z.; U desk roky z. sluie na menieho psae desk malch. V. Jir. 210., 251, 330. V aludku se zdvh. Zlob. (kde) pro. A kody mezi stra- nami z pin hodnch se zdvhaj. Pr. V. 342. Stan prvo bylo zdvieno pro roz- vodnn. Nl. K nevin se z., zur Verthei- digung der Unschuld sich erheben. Kn. ro. l. 10., 63. Gl. 385. Z. se k toku. Dch. Pi vem k vvoji lovenstva oi zdv- hame. ml. I. 42. Z. se pro (zlobiti se). Us. Vr. Vly zdvhaly noky sv k tanci. ml. I. 17. V hnvu v odpor vojkovi ruku zdvih. Hdk. Te zdvihl se nrod v spra- vedlivm hnvu proti nelidskmu ukrut- nku; Jindich zdvihl se k t cest v srpnu. Ddk. II. 63., 430. Vlku proti nmu k vli papei mskmu zdvihnuve. Da. I. 38. Z tch pin takov vc se zdvh a v nic obrac. 1532. Mus. 1880. 497. Csa msk, pro nho nemohl antikrist hlavy z. B. II. 703. a. Ku poznn pravdy se z. Hus III. 197. adra se zdvhala touhou. ml. se ve: v pchu. Rd. zv. V tak bujnos zdvihl se. BO. co, se o. Nem potom pozstvati ani vle znova, o to pi z. Ddk. II. 269. O vecko se lid zdvhaj. ml. se m odkud: vtrem z pstavu se z. Pref. se proti komu o. Kdy se po- hnan proti komornku o to zdvihne, e ho nepohonil s prvem trhy. Kn. ro. 20. se s km kam: do ma (odebrati se). Pulk. Csa sm s Liutici zdvihnouti se hodlal na Budn. Ddk. II. 97. jak. Sin v kresle tvr se strmo zdvihla. Phld. IV. 12. Ke si ja zaspievam hola' po dzed- zine, nejedna panenka hlavu hore zdvihne. Sl. spv. IV. 153. adra jej zdvhala se ne- pokojn. Hrts. Zdvhati zva na rzn vky. Z. I. 251., 252. Skla se zdvihla na zvrat. Kn. poh. II. 135. Takov rozepe od dnho aby nidnm vymylenm zp- sobem zdvihovno a pipomnno nebylo. Pam. Val. Mezi. 94. Kdy jsme komu co odpustili, toho jsme potom nim zlm ne- zdvhali. Pal. Dj. III. 2. 5. Kdo moc a pychem zdvhal se k toku. Ib. IV. I. 918. O tom artikuli takto vypovdme, e sob toho na ob stran vce zdvhati a nim zlm zpomnati nemaj. List hrad. 1581. Za mrtvho ho zdvihli. Troj. 256. V ten den, kdy Alexandr na vojnu se s moci zdvie. Alx. 1102. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). Za pai nkoho z. Kat. 1054. Kedy sami za veud n oru vazn zdvihnte? Hrb. Jsk. kudy. I zdvihl se Otk s vojskem pes hory. Ddk. II. 393. Nejspe z Verony dolinou Adie nahoru zdvihl se csa z jara r. 1097. do Nmec. Ddk. II. 363.

    Vytvo�eno v r�mci projektu Data a n�stroje pro informa�n� syst�my (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informa�n� spole�nost AV �R a projektu Informa�n� zdroje
    pro v�zkum a v�uku �e�tiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. � 2005 - 2007 - 2011
    <