Příležitě
Příležitě, hodně, příhodně, gelegentlich, gelegen, passend. P. něco pověděti. Us. — V. Buď do Hamburka, buď jinam, kam příle- žitěji bude. Žer. 1591. Příležitosť, i, f., věc n. okolí druhé pří-ležící, die anliegende Gegend, Umgebung.Jg. P. ostrova (blízkosť). Koc. — P., cok čemu patří, das Zugehör. Držitel dvorua jiných příležitostí. Žer. — P., položení aspráva částek, die Gelegenheit, Einrichtung,Beschaffenheit. Jg. P. země. Har. Ten důmmá pěkné p-sti. Us. — P., libost, pohodlíněco učiniti, die Gelegenheit, Bequemlichkeit.Jg. Byla-liby potom panská p. (bylo-libypánu tvému příležito, libo). Žer. — P., pří-hodnost času a místa. P. jest způsobilost'vnějších poměrů ku provedení nějakéhozjevu n. činu. Hš. Vz S. N. Gelegenheit, f.Dej pozor na p. Kom. Nežli se p. usmekne,hleď jí. Ros., prov. P. hledati, najíti; p-stiužiti, užívati, Jg., p. míti, promeškati. Dá-lise, bude-li p. V. Při (nadálé, nahodilé) p-sti.Za dobré p-sti; p-stí nějaké se chopiti. Šm.Za každé p-sti něco činiti; p. zavdati; uči-niti si p. k něčemu; u p-sti té věci pravím,že ... Dch. Neměla tím (podělováním) k za-hálce p. a pohnutka se dávati. Sš. Sk. 33.Varování-se zlých p-stí. Sš. J. 84. P. k hříchuv theologii = setkání se takových zevněj-ších poměrů, jimiž člověk snadno svedenbýti může. Jest buď 1) nejbližší, occasioproxima, aneb 2) vzdálená, o. remota. Obojípak může býti a) dobrovolná, o. voluntaria,aneb b) nutná, o. necessaria a sice buď a)fysicky nutná aneb ß) mravně nutná. MP.65., 66. Dobrá p. se nahodila. D. P. mládežik pokoutním schůzkám poskytovati. Sych.P. opominouti. D. P. dělá zloděje. Č. Neník tomu p-sti. V. P. k schůzkám. Sych. Kdyžtoho p. byla.Eus. Strany přísloví a po-řekadel vz: Čas, Den, Dřív, Hruška, Kamna,Klas, Kostel, Lačný, Lýko, Meč, Mlíti, Ne-bezpečenství, Noc, Příhodný, Růže, Scházetičím, Slíbiti co, Spáti, Společnost', Skoda,Škoditi, Železo. — P., náležitost, das Ge-hörige. Ujímajíce z p-sti a z pravdy víryi písem svatých. 1522. — P., okolnost, Um-stand, m. Vedlé obecného práva Činí seotázka na svědky o circumstantiích a p-stech,aby se mohlo tudy vyrozuměti pravdě. Bdž.68. Poznává se to zajisté ze všech p-stí, žejest jejich úmysl takový byl. Akt. a kop.100. — P., nakosení se n. zjednání někoho,který kam jede, jde, kam jeti chceme, kam coposlati chceme; též vůz, loď atd. k cestování,die Gelegenheit. P-stí, po p-sti, skrze p.něco někomu poslati. S p-stí nějakou sesvézti, jeti (vozem nahodilým). Zjednal sizvláštní p.; přijel svou vlastní p-sti (vozem).Jg. Dle Brs. 148. lépe (jak i lid mluví): vůz,, povoz, kočár atd. Jel se svým povozem. — P., das Unterkommen. Poddanému i jeho dobytku po robotě p. dáti. Slov.