Strojiti
Strojiti, il, en, ení, strojívati = hotoviti, připravovati, be-, zubereiten, verfertigen, zu- rüsten, rüsten, zu rechte machen, anschicken, beschicken, Anstalt machen, vorbereiten; hotoviti se, chystati se, sich anschicken; oblékati, ankleiden; se = chystati se, při- pravovati se, sich bereiten, sich anschicken, Miene o. Anstalt machen, sich fertig machen, halten, sich auf etwas gefasst machen; oblé- kati se, sich ankleiden. Jg. — abs. Tak jim to jíti musí, jakž oni myslí a strojí. Čr. Nestroj (nečiň hlouposti)! Us. — co, koho, se. Řečník mluví přístroje se (přípravě se), i bez strojení. Kom. Kdy se strojíte domů (se chystáte)? Us. Jak jde kroj, tak se stroj. Prov. Jg. S. komedie, hru, hry, hudby, di- vadla, kvas, hody, hostinu, jídla, krmě, med (uměle připravovati), V., žalobu, rozprávky, zemi (n. pole = orati), Jel., lahůdky, honby, šípy, kolby, kratochvíle, lečky, pohodlí, úkla- dy, víno n. syrup (uměle připraviti), Kom., svatbu (svatební veselí, V.), housle (nastro- jiti, naladiti, stimmen), D., vojny, bouřky, zrady, smilstvo, pšenici (vlhkou udělati, práti aby při mletí šupiny lépe se oddělovaly), spisy, písma, kázání, večeři, oběd, snídaní, nevěstu (oblékati ji; 2.) u jirchářů = kůže do sudu klásti), past', pána (oblékati), Us., koně (řemení na ně dáti, D.; v běhu cvi- čiti, V.), zemi, pole (orati), Jel., zahrady, Kom., jedy, Reš., nápoj. Kom. Obilí st. a mlíti. Us. S. vůz (žebřiny naň dáti; opak: rozstrojiti). Us. Psčk. S. lože, postel, Pk., kraviny (u koželuhů), Skř., žert, Dch., kůži (zurichten). Šp. Ženy ruby stroja (= v do- mácnosti pracujíce oděvy strojí, zhotovují). Rkk. 69., Bdl. Obr. 24. Stroj, pachole, košinu, pojedem na hostinu; Umřu-li v cizině, kdo dá pohřeb strojit'? Sš. P. 100., 453. Války, krabošky, almužny, dlúhé modlitby s. Hus I. 175., 302., 451., II. 192. — co komu: zálohy, osidla, Sych., léčky, záhubu, úklady, sobě kratochvíle, Kom., smrť, Jel, Alx., Bohu díky. L. Smělť jsem mu kuklu s. Dh. 113. S. někomu něco zvlášť, Einem eine Extrawurst braten. Dch. Dám ti pohřeb stro- jit, na všecky zvony zvonit. Sš. P. 394. Což móž bláznivějšieho býti než oheň sobě s., aby v něm hořal? Hus III. 140. Lživá ústa vlastnímu pánu úklady strojí. Kmp. Umí ry- bám nástrahu s. Us. — komu co v čem. Strojil jsem sobě kochání v tom. Kom. — co, se k čemu: lože k ležení, se k utíkání, se k starému houfu s. (ku smrti), V., se k boji, Flav., Troj., se k práci, k vojně, něco k jídlu, D., loď k boji, Pref., housky k peci, Us., rudu v hutích k rozpouštění, Vys.; koho ke škodě (vésti). Plk. Aby řád desk zachován byl a lidé aby se zbytečně k ško- dám nestrojili. Zř. F. 1. C. XVII. Stroj čelo k mračení. Dch. K řeči se s. Smil v. 1178. Aby kněžie, jenž se k boji tělestnému SRojie, viděli; Ke zlému skutku sě i jiné stRojí. Hus I. 170., 265. Vsie sě ku sědániu strojí tu před hradem v šíré lúcě. Rkk. 41. Hry komu k poctivosti strojiti. Vus. — se k čemu proč: pro zemské a obecné dobré. Arch. I. 43. — co pro koho: hospody pro příchozí. Kom. — se k čemu kdy: mezi vyjednáváním (= vyjednávajíce) k válce se strojiti. Ml. — co, se kde, kdy. Na sv. Bartolómy velká hostina se strojí, u rych- tářů žádné (= žádný) vo ní neví. Sš P. 123. Víno za mlada před kysnutím tak strojené, aby sladkotu svou vezdy zachovávalo. Sš. Sk. 21. K řádu kněžskému nemá dopuštěn býti, ktož ty hry v svátky strojí. Hus I. 302. A mnišie na nové mši tancě strojie. Hus II. 28. — oč. Chudí lidé o statky strojí. Vodn. — koho oč (připraviti). Lidi nevinné o hrdlo s., o statky. V., Arch. rkv. Chtě jiné o jich spravedlnosti s. Zř. F. I. — Sych., Eus., J. tr. — co, se kam, do čeho. S. se do města (chystati se), Bar., se do zbroje, Cyr., kůže do třísla s. (klásti). Ros. S. se do pole. 1546. Er. Můj milý se strojí do cizé krajiny; Pěkna pani stoji, do sukně se stroji, a dy do ni sahně, zlaty groš vy- tahně. Sš. P. 659., 773. Strojí se do ko- stela, jako chudý král do boje. Vz Chudý, Nuzný. Us. Před našim domem stojí kůň vraný, strojí se šohajek do vojny na nim. Sš. P. 597. Na jaro do pole se strojí. Žer. L. I. 91. Dávno a několikráte strojil se apoštol do Říma. Sš. I. 143. — čeho. Ten toho strojil (neurčitou měrou, jinak : s. co). — co z koho, z čeho. Člověk z daně tvojí Bohu oběť strojí; Satan z vášní světu strojí modly. Sš. Bs. 167., 175. Kožišník z koží kožichy strojí; Z něčeho lahůdky s. Kom. Žerty, posměch, posmíšky si z někoho s. Nz., D. Nápoj z vína a medu s., V., olej z květu. Byl. Z mouchy slony s. (dělati). Prov. — co o čem. Hádky o něčem s. Plk. — co, se s čím: potravu s octem. Stroj sa, dceruško, stroj sa s námi. Mor. Brt. Strůj se, děvče, s nami, máš być našum pani. Sš. P. 790. S tím se vším strojím ku králi do Znojma. Žer. 311. — co kde. v kuchyni, u dvora (vařiti). D. Mezi oby- vatelstvem smýšlení s. vládě příznivé. Us. Dch. Vz S. co kde kdy. komu kde. Ješto mu dole na zemi tělesné pokrmy strojili. Sš. Sk. 123. — se kde v čem Ve skvoucím a bílém oděvu se u Římanů ti strojili, kdož se o vznešený úřad ucházeli. Sš. L. 208. — co, se na co, na koho, kam. Na dalekou cestu se strojiti. V. Ne- přátelé se na nás strojí. Žer. Jídla na stůl, Har., na někoho záhubu s. Us. Na někoho něco zlého s. Us. Dch. Strojí se jako Mar- kout na vojnu. U Litomš. Dr. Má nejmilejší na pole se strojí. Er. P. 110. StaRá Pivníč- ková na jarmak sa strojá; Ešče jeden man- del stojí a na ten se sedlák strojí; Strojiti se na hody do hospody. SŠ. P. 150., 544., 688. Sojcar odpírá, že židovi oštěpem ne- hrozil, ani se naň strojil. NB. Tč. 30. Cho- vají koně krásné a přípravu pyšnú na ně strojí. Hus I. 442. Léč na lišky s. Sych. Stroj na stůl! Us. — co proti komu: úklady proti sobě strojiti. Ml. Stroj si, synečku, hlavičku, proti tomuto věnečku. Sš. P. 201. Strojili se proti sobě válkami. Arch. I. 8. Lektvař proti vodnatelnosti stro- jiti. Byl. — se. Stroji se, strojí, že bude pršet = chystá se k dešti. Sl. ps. II. 4. 61. Mraky se strojí. Er. P. 143. Stroj se, La- zare, máš čas, jde pro tebe s nebe hlas; Přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku (= okno): stroj se milá, stroj; Do kostela zvonijú, panenky se strojijú a já nebožátko kolíbu děťátko! Sš. P. 20., 115., 202. (Tč) Kdež se váš úmysl strojí. Dh. 149. Jaký (Jak jde) kroj, tak se stroj. Prov. Dch., Šd. Kam se on jen strojí? Us. Dch. - se od koho. Strojí se Marjánka od mamičky. Er. P. 322. — se po čem. Po slunku se strojím. Sš. Bs. 13. — se, koho (komu) v co. S. se v boj Dch. S. koho v roucho svatební. Č. Stroj se v rúcho bílé. Sš. P. 10. Jim se v krásu strojí a je slastmi kojí. Sš. Bs. 2. — jak. Obyčejem ďáblovým strojie proti zřiezenie božiemu chlipné spřeženie. Hus I. 207. Strojte pajmámo s vopoňó, už se vám ženci přiženó. Sš. P. 558. — (co komu) jak dlouho. Armáda od dávního času stro- jena byla. Dač. I. 164. Strojil jim po čtyři tisíce let příští svrchované lásky své. Sš. J. 54. — co čím. Těla mrtvá k trvanlivosti těmi masťmi strojili. Br. Oheň sobě věčný hřie- chem strojí; Svým frejem strojí tobě tyto zlosti. Hus III. 140., I. 223. Vz S. co proti komu. — s inft. Tam vyjeti strojím. Žer. Kdo nejvíc živ býti strojí, umře. Kom. Strojím do Prahy jíti. Ros. Králem býti strojil. Br. Strojím se poslouchati. Kom. Oč sestrojíš pokusiti. Sych. Muziku dělat strojí. Rol. vánč. Jak já nemám smutná zaplakati? miloval mě, strojí mě nechati; Sak vy o tom dobře víte, že se ženit strojím. Sš. P. 320., 574. A když sem sě strojila na ni žalovati. NB. Tč. 240. Odtud do Hamburku vyjeti strojím. Žer. Zase Vaší Milosti psáti strojím. Žer. 18. Mám toho jistou správu, že kní- žata a stavové slížstí strojí se měšťanů opavských tuze ujímati. Žer. 345. Město opustiti strojil i se. Bart. Strojili se krále podporovati. Cr. Strojíce se zahynouti. Br. — se supinem. On se strojí spat. Dch.