Plésati, plesati
Plésati, plesati, plesám a pleši a plésám; zaplésati, plesávati = pleskati rukama, mit den Händen klatschen; radostí velikou se radovati, frohlocken, jubeln, jauchzen, vor Freude hüpfen; tančiti, skákati, hüpfen, tan- zen. Jg. — abs. A město plésalo. Br. Ne- plesej, daleko ještě do večera. Vz Výstraha. Lb. — čím. Pass. 374., Ctib. Had. 5. P. bi- čem (práskati). Slov. Hdk. P. radostí, vese- lím, rozkoší (radovati se), V., nohama (tan- čiti). Rvač. Láskou plesal jsem. Er. P. 202. Rukama p. (tleskati). Kom., BO. — nad čím: nad dobrými novinami, Ros., nad ně- čím neštěstím. D. A to nebe plesá nad tím pacholetem. Sš. Bs. 73. — s kým: s jinými. V. — proč: z radosti, Vus., z něčího vzkří- šení. Br. Plesejme z triumfů, kterých sobě do- bylo (slovo Páně). Sš. J. 100., Kom. L. 122., Brt. S. §. 200. — komu (jak). P. tobě budu. Kom. Plesej mu s radosti. Kanc. Ple- sejte zemští bydlitelé Bohu. BO. Plesá chti- vosti, frohlockt für Begierde. Kom. J. 366. Plesá s tebou Morava, jejíž vždy jsi oslava, vroucně u veselí plesá národ celý. Sš. Bs. 23. — kde. Srdce v nás plesalo. Kom. A to mladé srdce v útrobě mu plesá. Sš. Bs. 6. A jak pleší jemu před nebeskou branou! Sš. Bs. 10. Před tebou Helena plesala (tan- čila). Smrž. — ke komu. Srdce mé pléše k Bohu. Br., Kom. — kam. Na vzor nymfy lesní pléše do háje. Ráj.