Čejka
Čejka pták, kniha. Cf. Šrc. 58., 70, Mz. v List. filolog. VII. 27. Č. obecná, tringa vanellus, der Kibitz, Feldpfau, Grüneicher, hnědonohá (vodous kropenatý), tringa ochro- pus, das Grünfüssel, severní, tringa hyper- borea, lobipes hyperborea, der Eiskibitz. SI. les. Cf. Frč. 346.—347., Schd. II. 469., Kram. Slov. 74. Č. ostruhatá, hoplopterus armatus, rudonohá. Holub. Cejky ptávají se dívky: Ćejičko, vdám-li se pak toho roku ? Mlčí-li č., vyplní se přání dívčino, sice jí poví: Stíží! Km. 1886. 378. — Č., y, m., os. jm. Mus. 1880. 491., Žer. Záp. II. 182., Tf. Odp. 279. Č. ze Semezic. Sdl. Hr. I. 97. Č. z Olbramovic, šlechtický rod v Čechách. Vz S. N., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., Blk. Kfsk. 1294. — Č. Jos., dr. med., prof. a spisov., nar. 1812. v Rokycanech, †1862. Vz S. N., Tf. H. l. 3. v. 195., 196., Jg. H. 1. 2. v. 542., Šb. Děj. ř. 2. v. 233.