Vletěti
Vletěti, 3. pl. -tí, vleť, tě (íc), ěl, ění; vlétnouti, vlítnouti, tnul a tl, utí; vlétati, vlítati, vletovati, ein-, hineinfliegen, darauf fliegen. — (komu) kam. Zajíc vletěl do houští, fuhr hinein. Us. Dch. Berunko, vlítni do nebe. Čes. mor. ps. 25. Pták vletěl do hnízda. Us. Pečený holub žádnému do huby nevletí. Prov. Ptáče mezi ta kola vleťalo. Kat. 2796. V-la husička do našeho dvora. Sš. P. 386. V. v nebe. Kat. 854. Vlítla (slepice) mezi hrnce. Er. P. 62. I vletě na horu v nebe, pojem matku svú bez liuti. Jir. Anth. I. (3. vyd. ) 106. 53. Pták vletěl na strom. Us. — kudy kam. Laštovka jednou dírou do stodoly vletěla a druhou vyletěla. Us. Tč. — kam jak. Co malým ptáčkem do knih vletí. Č.