GrošGroš. Kouká jako čtyry groše z měkkoty (mrzutě). Hoř. 119. Smrdí grošem (nemá peněz). Hoř. 89. Špatně vydělaný g. táhne za sebou koš (žebrotu). Nár. sbor. III. 90. Lepší g. v ruce, než
holub na střeše. Cítí u něho groš, tož se ? němu líže. Šeb. 221. O příslovích atd. vz Zát. Př. 311.