PrázdnýPrázdný. Mkl. Etym. 259., List. fil. XIII. 192. — P. = nic v sobě nemající atd. P. měsíc (= ku konci se chýlící). Mor. Knrz. Jedno, dvě, tři oka na prázdno (řetízkové, Luftmasche). Us. Kšá. S prázdnou odejíti; Neměl nic než p. ruce, ale přičinlivé. Dch. Mám před sebou p. cestu k tvému nebe- skému městu. Sš. P. 57. Na prázdno vyšlý věřitel. Pr. Propustil ho s prázdnou, s prázd- ným, s p-ma rukama. Us. Hnsk., Šml. Ti mu dali, jednu prázdnou, druhou vysypanou (nic). Hnšk. Je v p. dvoře správcem (říkají o pyšném chuďasu). U Kr. Hrad. Kšť. Pře- těžká věc jest p. břicho. Chválil ho pred každým práznym domom. Slov. Rr. P. jako žebrákova dlaň. Us. Hrb. P. vůz nejvíc hrčí. Us. Hkš. V jedné ruce p-no, v druhé nic. Us. Tč. Chodí z p-ho do pustého. Us. Brt. čeho (v čem). P. klamu, Vrch., ducha, Dch., světského hluku, Št. Ř. 9. a., kraso- citu. Dk. Čeládka Boha i studu p-ná. Ht. P-den byl všech gruntů křivoklátských pět mil vzdálí (vypověděný). Wtr. exc. Řeč všeho vzletu prázdná. Tf Baba ta není p-na jmění. Us. Vk. Aby města p-ni byli. Bart. 83., Arch. III. 449, Kn. těš. 1633. Aby do sedmi dnů po výpovědi všech zemí královských prázden byl (je opustil). Čr. Abychom ho p-ni byli. Bart. 70., Výb. II. 1034. Má-li jeho v té při p-den býti; Proto tím žalob níka prázdna není. NB. Tč. 292., 283. (Ta- kový) řemesla p-den buď (bude zbaven mi- strovství). 1606. Srdce vší lsti atd. prázdné. BR. II. 19. b. P. všech vin. Bož. umuč. v. 102. Byl bych pekla prázden. Sv. ruk. 290. — od čeho. Nenie prázdna ruka od daru, když skříně srdcě naplněna jest dobré vóle. Hus II. 268. — odkud. Aby ve dvú nedělí z dědiny p-na byla (vyobcována; jí zba- vena). NB. Tč. 240. — P. = nezaměstnaný, zahálčivý. Hr. ruk. P. 177., Št. Kn. š. 111. Seděti na prázdno. Dch. P. a blekotné ženy, otiosae et verbosae. ZN. Čiň vždy některé dílo, ať tebe ďábel prázna nenalezne; Děl- ného člověka jediný ďábel láká, ale prázdného všichni. Hus III. 189. Neb p-mu črt najprv podá leckakýchs myšlení nestatečných; Aby vdovy šly za muž a nebyly p-ny a běhu- dlny dóm od domu; I jeden nemá p-den jiesti svého chleba. Št. Kn. š. 78., 85., 105. 36., 154. — P. = prostý, osvobozený, liber. Ž. wit. 87. 6. Věznové aby propuščeni a prázdni od obú stran byli. 1449. Mus. P-ny je býti uznali (k ničemu nezavázané). Výb. II. 878. a j. — čeho. Arch. VIL 24. Radil jemu, aby takových listů p. byl, los werden. NB. Tč. 85. (81.). Tohoj' nebyl p. ni Jero- nym. Št. Kn. š. 3. Já toho slibu p-den býti nechci. Půh. II. 345. — od čeho. Od něhož (diela) své dítky chce míti p-ny. Št. N. 72. — P. = marný lichý. Moje přímluva ne-byla p-na. Wtr. exc. Druhá sě na prázdnotrudí. Alx. P. modlám se klanil. Marg. v.50. Naděje ta splynula na prázdno. Šf. Strž.II. 444. P. řeč. Žvt. otc. 59. a. Ten listžádnými lety p-den nemá býti. Půh. II. 221.Mlynárov Janko v posteli leží, jeho kame-neček na p-no běží. Koll. Zp. II. 390. — P. = smilný. Št. Mluvení prázdné jest velmi zlé. Hus I. 372.
