Hrad
Hrad, u, hrádek, dku, hradec, dce, hrá- deček, čku, m. H., gradi. (město), gothicky gardis (dům, dvorec), skr. grha m. původ- ního gardha (šp. od grah = grabh, lapati), ohrazené místo, lit. žardis (zahrada). Schl. Vz Fk. 61., 742. — H., zámek hrazený, pevnost, tvrz, die Burg, das Schloss. Jg. V h. tvrdý; s tvrda hrada; hradem běhá. Rkk. Ztratě obec neuffaj do hrada. Dal. Jako pán na hradě seděl. Háj. Z pevných srabův hrad dřevěný na skále vystavěl. Háj. Hrad hladem vyležeti. Dal. Děvčí hrad. Pevný h. při městě, citadella. D. Na hradě pražském. H. královský. Dále od hradu. Prov., Jg. Lepší baba na hradě, než rytíř pod hradem. Pk. — Skála a h. můj jsi. Pešín. H. potěšení. Kom. — H. = město. Kat. 77. — Hrady, jisté oblaky, Gewitterwolke. Hrady vyvstávají, bude bouřka. Us.