Káva
Káva, y, f., instr. kávou. Plk. K. z tur. kávé, franc. café, něm. Kaffee, slovou bobo- vitá semenná zrnka kávovníku, ze kterých, obsahujících zásadu organickou, tak zvaný kaffein, pak tříslovinu kávovou, od kteréž pochází zvl. zápach pražené kávy, dělá se známý oblíbený nápoj, též k. zvaný. S. N. Nejhorší k. slove: triaž. Druhy americké: Brasilská, Berbice, Demerara, Cayenne, Su- rinam, La Guarya, Caracas, Porto Cabello, Costaricca. Druhy západoindické: Kuba (Ha- vannah a St. Jago), Portoricco, Domingo, Jamaica, Dominica, Trinidad, St. Lucia, Gra- nada, Martinique, Quadeloupe. Arabská: Mokka, Levantínská k. (nejlepší). Východo- indické druhy: Java (Batavia, Cheribon, Sa- marang), Sumatra, Celebes, Menados, Bour- bon, Ceylon, Manilla. S. N. — K. cviklová, drážďanská, dvojmocná, fíková, germanská n. německá, kvaková, barvená, mandlová, pěkná naturální, praná, pražená, pro děti, řepová, švýcarská, uhlená (uhlím barvená), žaludová, Kh., vanilová, zelená; černá, bílá (vařená). Us. K. se smetanou. Er. P. 405. Kávu páliti, pražiti, mliti, vařiti, sladiti, pře- sladiti, osladiti. Us. Na kávu jíti, někoho pozvati. Jg. Mlýnek na kávu. Jg. Vz Kk. 171.