Kuba
Kuba, y, m. (dle, Despota'), Kubík, a, Kubíček, čka, m., Kubák, Kubáček, Kubeš, Kubín, Kubata = Jakub. Někdy i Kuba dobře mluví. Prov. na Slov., Č. Směje se na to, jako Kuba na jelito. Č. Zdvořilý Kuba (vz Hrubý). Č. Kubo, kdes nechal Filippa? Václ. Hylmar. Bije Kuba do Jakuba a Jakub do Míchala, vivastia — vivasta — vivastia byla; a kdo nevypije, toho ve dva kyje, vyvastia atd. Mřk. — To je Kuba (Kubík, kubík) = výborný v něčem. Us. — K., y, f. Kaše z krupice, sušených hub a vody o štědrém večeru na Táborsku. Neměli ryb, měli jen kubu. Us. Hrš. — K., y, f., největší ostrov Západní Indie. Vz S. N.