Hrubý
Hrubý; hrub, a, o; komp. hrubější, hrubší. H. = veliký, gross. V. Chlapec už hrubý. Kts. H. dělo, střelba, Vrat., nos, V., skála, Rkk., mše (veliká, zpívaná), Us. u Jilem. a na Mor.; lež, přestupek, Nt., oltář, hrubého zrna. Jg. — H. = tlustý, silný, dick, grob, stark. H. provaz, kladivo. Jg., D. — H., ne tenký, ne jemný, nicht fein, grob. H. písek, V., mouka, papír, příze, ubírák (hoblík), struna na base, D., sukno, šídlo, jehla, zrno, maso. Jg. Hrubého léta dříví, grobfaserig. Us. H. chléb, len (koudel). V. Člověk hrubého těla, hrubé tváři. Ros. — H. = nesnadný, ne- lehký, těžký, grob, schwer. II. potrava, jídlo, D., zvíře (slon), práce, Jg., zvěř (zubr, los, jelen). Šp. Jsem vám hrubý v očích a protož mne zabiti usilujete. Br. — H. = tlustý, fett, dick. Břicháč, který h. břicho má. V. Břicho hrubé míti (těhotnou býti). V. H. žena, má hrubý život (těhotná). Na Slov. — H. = neokřesaný, nelepý, nevycepovaný, grob, derb, unhöflich, massiv, roh, un- gehobelt, ungeschliffen, ungebildet. Jg. — H. člověk (hrubec, hrubeš, hrubian). Jg. H. mravy, žerty, slova. L. H. co pařez, Us., co měch. Pk. H. vtip, Jel., osel (bloud), V., mluva, řeč, jazyk. Jg. Hrubého díla pacholek (hloupý, nezdvořilý. V. ). Prov. Jg. — na koho, ke komu: k lidem. Lid těch časuov hrubý k božiej službě bieše. Výb. I.. 309. — Stran přísloví vz: Durich, Knot, Kuba, Kůra, Opálený, Pacholek, Plíce, Sláma, Sršeň, Tele, Úštěpek. — Hrubá Skála, místo v Če- chách, Grossskal, mezi Jičínem a Turnovem.