NěmecNěmec, mce, Němeček, čka, m., der Deut- sche. V. N. odvozují někteří od ,Nemetes', jména jednoho kmene germanského. Ale tento kmen byl daleko na západě, toho Slované neznali, tedy nemohli ostatních dle něho jme- novati. Slovo to odvoditi možno od něm? = němý, co u Nestora znamená: cizí, jinople- menný. Mkl., Šf. Starož. I. 358. N. klepaný, kovaný (pouhý). Rk., D. Do boty litý Němec. Č. V míře válku múdro ždáti (= očekávati), vezdy nám súsědé Němci. Rkk. 40. Mluvte s ním, když je N. (o člověku těžce chápa- jícím). Č. Nebojí se N., že mu gatě vezmou (poněvadž jich nenosí; — kdo nic nemá, zlo- děje se nebojí. Vz Chudý.). Č. Spieše oráč dobrým knězem (knížetem) bude, než taký N. s Čechy věrně zbude. Dal. 122., Č. Je N., nevěř. Č. Juž to pravě znamenaju, že všichni Němci českého zlého hledajú. Dal. 103. Tenkrát N. Čechu přeje, když se had (hus) na ledu hřeje. Č. Mol v drahém rúše, živá ryba na suše, vlk mezi kozami, žák mezi pannami, kozel v zahradě, N. v české radě: kde to přebývá, tu dobře nebývá.Č. Němec s malvazím v láhvici, vz Dítě, Žid. Lb. Němci mají na hlavě ořechy (Nisse), na očích písničky (Augen-Lieder), v hubě de- sítky (Zähne), na rukou talíře (Thäler), na prstech hřebíky (Nägel). Lb. Němci v Praze vz Tk. III. 654. O Němcích vůbec vz KP. I. 87. — Němci = Německý národ; německá země. Vz Německo. Hořejší (vyšní, horní, D.), dolejší Němci. V. Nižní Němci. D. Jel do Němec. Us. Veškery Němci. D. Nechvalno nám v Nemcěch iskati pravdu. L. S. v. 109. — N., mce, = němý. Pass. — Vz Německý.
