ZáležetiZáležeti, el, ení; záležívati = na něčem založenu býti, na čem viseti, bestehen, wor- auf beruhen, sich gründen, fussen, davon abhängen ; dotýká se, jest veliké platnosti, es ist daran gelegen, es liegt daran; zaklá- dati se v čem, worin bestehen. Jg. — abs. Pokud jizba Jílkova záleží (jde). Záp. měst. 1448. Hřiech jest větší neb menší, jakž záleží úmysl, je nachdem die Absicht zu Grunde liegt. Št. Jinak žaloval, než póhon záleží. Půh. I. 263., 384., II. 384. O duom má jeho městským právem hledati, jakož duom záleží. Půh. II. 66. — na čem, na kom. Z-ží pak umění práv na tom trém; Také kdyby se věcí nějakých, kteréžby na míře a váze záležely, dotklo, z těch jednou žalobou úhrnkem může k obeslanému se přikročiti; Těmi slovy i statek můj všecek obsahuje se movitý i nemovitý, na čemž by ten koli a kdekoli záležel. Kol. 1., 15., 165. Právo horské záleží na dobývání, na zachovaní... CJB. 319. A poněvadž mnoho. na tom zaleží. Skl. I. 251. (299., II. 17.) Na něm mnoho (celá pře, nic nezáleží) záleží- V. Celé hospodářství na něm záleží. Ros. Zá~ leží to jen na tobě. D. To záleží na vaší vůli. J. tr. Služebnosti jedny na věci, druhé na osobě záležejí. Er. Dluhy na věcí zále- žející. Řd. Správa všecka toho času na krá- lích záležela. V. Skutek, na kterémž roz- hodnutí pře záleží, eine Handlung, worauf die Entscheidung der Sache beruht. J. tr. Pokud na něm záleželo; Málo na tom zá- leží ; Myslí, že na něm všechno záleží; Dal si na tom z. Dch. Ludská múdrosť nezáleží na rnnohém mluvení. Mor. Tč. Keďby mú- drosť záležela na mnohorečnosti, každá baba by Musela mať Hojnosť múdrosti. Na Slov. Tč. Na prvním strelcovi všetko záleží Slov. Šd. Na vytrpení záleží (= počkej, strp, po- tom bude zase dobře). Na Slov. Zátur. Svět záleží na chudobných, bez nich býti nemůže. Na Mor. Tč. Poněvadž jest věc zřejmá, že obci na takovém mostě nemálo, nýbrž mnoho a potřebně záleží. Pam. Val. Meziř. 94. Každý, komu na čem záleží. Mus. 1880. 84. Jeho moc zaleží přece jen na vůli stavů něme- ckých; Papeži na porovnání pře velice z-lo; Záleželo všecko na tom, jak se Německo rozmyslí; Na osobnosti jeho velmi mnoho záleželo; Důkaz to, jak velice mu z-lo na přátelství Čech. Ddk. II. 174., 268., III. 36., 43., 206. (Tč.). Křesťanuom na té pevnosti mnoho záleželo. Dač. I. 193., 297., 304. To mají a míti mohou, na čem podstata záleží; Na tom tak dalece nezáleží, než více na tom, mohou-li .... Žer. 315., 337. Povaha modlitby více na vroucnosti pobožné tužby, než na slovech záleží; Všecka vada a úhona Petrova tedy na tom oněm židovatelům po- volovaní záleží. Sš. I. 92., II. 23. (Hý.). I věřímť, že to učiníš, neb také něco do- brého mého na tom záleží. Arch. IV. 11. A tak známosť a umění práv záleží na tomto trém. Kol. 4. Na tom záleží příslovie. Jel. Enc. m. 2. Na tom jediném všecko zaleží. Kom. Na jednom na samém nezáleží súd zemský než na všech. Vš. Záleží to na pro- kázání a ne na samém mluvení. Koule. Na tom všecko záleží a visí. Reš. Veliká věc záleží na písaři. Kšch. 39. Všecka podstata jeho pře na svědcích záležela. V. Že spa- sení lidské na nich (kněžích) záleží. Chč. Krása záleží na čtveře věcí. Št. Má býti vědieno, na kterých věcech záleží svěcenie neděle aneb svátku; Ctěnie otce a mateře zaleží na žádosti a na skutku; Ctnosti čtyři sú, na nichž záleží dobrý život; A pak dostiučiněnie záleží na utrpenie tělestném posty, modlitbami, nespaním, žiezní, prací atd.; Na tom z-ží věčný život váš; Túto řečí znamenati to móžeš, kto mají se po- jímati v manželstvie a na čem záleží man- želstvo. Hus I. 118., 142., 365., II. 150., III. 153., 200. (Tč.). Moudrosť nezáleží na hed- báví ani na drahém kamení. Reš. — Br., Sych., Byl. Nezáleží na voráči, nezáleží na děvečce. Er. P. 262. Jest na tom záleženo; na tom není nic záleženo, šp. m.: záleží na tom; na tom nic nezáleží. Bs., Vst., Jv., Brs. 2. vyd. 268. Jg. připomíná, že této vazby místy toliko se užívá. Cf. Býti komu na čem, po čem, do čeho a dodatky u Býti, Ht. Brs. 165. Cf. také: Mnoho na tom jest, aby hleděl, co promluví žalobník tvój; Buď póhonem v zemi zastižen nebo nebuď, na tom nic není, při svú ztratíš. Vš. 47., 111. — na koho = náležeti na koho. Má vše konati, což na statečného muže záleží a sluší. V. Jakož na takového naleží krále. Biancof. 98. On titulu . . . ., jako na kníže záleží, užiti má. Zř. F. I. A. 9. Na biskupa země záleží, aby víru kázal. Pal. Děj. IV. 2. 394. Jako na dobré, ctné a počestné kře- sťany záleží a přísluší. NB. Tč. 288. Nenie zbytečné také i o uvázání tak, jakž na to záležie a mój rozum stačí, povědieti. Vš. Jir. 298. Jako na poctivého a zachovalého člověka záleželo a slušelo. Bart. To na kaž- dého záleží, dle Knst. šp. m. náleží, ale jest to s dostatek doloženo. — nač jak. Když pak starosta komorníka vypraví tak, jakž na to vedlé práva záležie. Vš. 120. — v čem = zakládati se v čem, v něčem býti. Prodali jsme dvůr s rolí oranou i neoranou, s lesy, háji, potoky atd., jakož ten dvůr od starodávna jest a záleží v svých hrani- cích. Tov. 150. V množství lidu sláva krá- lovská záleží. Br. V tom moudrosť záleží. Kom. Síla tychto časóv v peňázoch záleží. Na Slov. Tč. Její pokoj v jeho štěstí zá- leží; Jestli v tom celá tvoje blaženosť zá- leží, zaopatříme ti to. Němc. I. 48., 103. (249.). Vlastní podnět k boji záležel v snaze císařově zachovati v celosti jistý základní zákon říše; Prostředek k tomu záležel v se- sílení principu samovládného; Služby ty nemohly v ničem jiném z. nežli ve sbírání pole; Tamějším jeptiškám, jichž bohatství v chudobě záleží; Trest z-žel v pokutě pe- něžité. Ddk. I. 178., II. 338., V. 31., 158., IV. 234. (Tč.). V tom idea křesťana záleží se strany záporné; Veškerá moudrosť kře- sťana nezáleží v hojnosti slova ani v umě- losti, nébrž v pravé a přesné pokoře: Ja- koby jazykodar v exklamacech a plesotech nového druhu . . . záležel; Aniž dar jazyků záležel ve mluvení jazykem přirozeným jed- ním ; Služba křesťana obzvláště apoštola ne- toliko v působení, ale i v utrpení záleží. Sš. I. 71., II. 166., Sk. 20, 112. (Hý.). Dobro- volná přísaha záleží v moci a vůli stran. Bdž. 125. V čem záleží lidská blaženosť. Št. V té čtveré věci záleží pokánie. Št. Jako přieliš málo, takéž přieliš mnoho v každé věci jest nesličnosť a jen v hodují věci šlechetnosť záleží. Št. Ta ctnosť záleží ve trém. Št. N. 224. Ctnosť nezáleží v slovech, alebrž v po- čestném jednání. Tč. Život věčný záleží v poznání . . .; V milovánie Boha a blíž- nieho záležie všechna přikázanie; A zname- nají dva zákony, starý a nový, v Nichž všechno kázanie doktorské záleží: Manžel- stvie úplně v slíbenie a zavázanie vuole srdečné záleží. Hus I. 42., 63., III. 83., 201. (Tč). V jich rukou spasení záleží. Chč. 303., 378. Pozůstalost záleží v hotových penězích. Ml. — jak na čem. Mně v skutku málo na tom záleží. Žer. III. 10. (Bd.). Papeži na tom do opravdy záleželo, aby smířil strany. Ddk. V. 299. — čím. To náboženství jest pravé, které ctností a spravedlností záleží. Koc. Vámi spasenie jich duší záleží (a vobis pendet). BO. — z čeho (nová frase m.: skládati se). Knihy z epištol záležejí (se skládají). Č. Z krapek záleží moře (málo k málu dělá mnoho). Us. Šd. On jim před některým časem zběhlým, doniež ještě pe- níze horší šly, zde prodal purkrecht svuoj tu v St. Městě záležející ze 34 hř. za ta- kové peníze, jenž by v ty časy šly. NB. Tč. 29. — komu (= náležeti, gehören). Kterak jí to dědictví záleží. Půh. I. 206. — kam. (gehören.). Najstarší dluh zvláště, ješto k zá- dušním věcem záleží, najprve zaplacen jmá býti. NB. Tč. 146. Ty mlýny k našemu městu záležie a příslušejí. List hrad. z r. 1441. Tč. Mlýn a dvór i to vše, což k tomu záleží. Půh. II. 374. A k tomu záleží ono slovo sv. Jeremiáše; Jedné k vyvoleným Kristova řeč záleží. Hus I. 216., II. 193. — kde. Purkrecht tu v St. Městě záležející (liegend). NB. Tč. 29. Kterýžto duom záleží proti mastničím (stojí); Lúčku naši, která záleží nad naším pahovským rybníkem podlé pastviště. Listy hrad. z l. 1447., 1483. Tč. V Kristově těle život náš záleží. Hus II. 6. — s infint. Také se tak nepřipravil, jakož k takovémuž právu učiniti záleží. NB. Tč. 176. — aby. Záleží mi na tom, abys byl pilen. Us. Nedal si z., aby . . . Dch.
