SnéstiSnésti, snesu, snes, snesa (ouc), sl, sen a šen, ení (vz -sen, Brs. 2. vyd. 21.), sno- siti, il, šen, ení; snášeti, 3. os. pl. -ejí, sná- šej, snášeje (íc), el, en, ení; snášívati. — S. = do hromady nésti, zusammentragen, -bringen, -stecken, sammeln; s hůry dolů nésti, herab-, heruntertragen; udržeti, ne- zlomiti se, neklesnouti pod břemenem, nésti, trpěti, aushalten, ertragen, ausdauern, tra- gen, erdulden, ausstehen, leiden, dulden, er- leiden, vertragen, einstecken; snésti, snášeti se = dohromady nésti, zubüssen, beisteuern, Kollekte machen, beitragen; s hůry dolů se nésti, letěti, herabfliegen, -schweben; vzná- šeti se, létati, schweben, fliegen; s. se oč, na čem, o čem — s někým na něčem jistém zůstati, smluviti se, übereinkommen, einwil- ligen, sich vergleichen, einig werden, über- einstimmen ; srovnávati se myšlením, zdáním, beistimmen, einerlei Meinung sein; trpěti se, dobře s někým býti, svorným býti, sich ver- tragen, verträglich sein. Jg. — abs. Farář jest zavázán, aby sám pracoval a nemóž-li snésti, aby pomocníka věrného měl. Hus II. 66., 181. — co: kameni, BO., Ros., snopy atd. Us. Něco trpělivě snášeti; rady snášeti (raditi se; ve sněmě hlasy sbírati); led člo- věka snesl (udržel); neštěstí, odporné n. tvrdé věci s. V. Počínají pomalu hlavy snášeti. Kom. Jak on tě kozel snese (spad- neš)! Us. Vrů. Nečistotu, bídu a psotu snášeti. Reš. Trest, nedostatek snášeti. Us. Dch. Snášeti nouzi šp. prý m. trpěti, ale toto mínění jest mylné; vz předcházející doklady. Bože můj, Bože můj, jenom mě neopusť, co nemožu snésti, to na mno ne- dopusť ; Dej, zajíčku, kožíšek, zimu snáší Ježíšek, ať v teplicku spí; Co sem udělala včera, dneska, všecko mně vodinka dolů snesla; A když bylo kole vesna, tu kuřička vajco sněsla; Kokokokokokodák, sněsla vajce za paták; Má křivda veliká, můj zá- rmutek těžký, šak mně ho pomůže milý pán Bůh snésti. Sš. P. 53., 69., 242., 434., 490. (Tč.). Staří nemohu břemen zákona snésti jako silní; Přivazují břemena těžká a nesnesitelná, to věz, jichž nemohú snésti a kladů na ramena lidská. Hus I. 269., 453. S. zimu, horko, bolesti, něčí chyby. D. Sneste, co máte, neb mám hlad. Sych. S. paměť (co kdo pamatuje, před soudem zazname- nati). Pr. měst. Snes to (dolů to nes); ta loď mnoho snese, Us.; slepice vejce snáší, legt. BO. S. úprk vojska (vydržeti, odolati mu). Troj. Dítě snositi (nepotratiti). Leg. S. křivdy. Har. — co, se jak. O to za jedno se snesli. V. Za jednoho člověka se snesli (jednohlasně). V., Br. Až do dne tu bolesť mlče snášel. V. Ženám v ten čas něco v dobrém snes. Mel. o porodu. Tvrdší práci bez ublížení sobě s. Kom. Něco pokojnou myslí s., V., dobrou myslí. Háj. Křivdy rovnou myslí s. Kom. S teskností snáší i malé chvilky pro- dlení. Kom. Něco s mlčením s. (urážky). Sych., Ml. A za jednoho člověka so snesše (Nerozdílně). V. Když kůň se na zadních nohách snáší. Db. Jak v tom sv. otcové na velkém díle se snášejí; Bůh v dlouho- čekání a trpělivosti snášel nádoby hněvu. Sš. Sk. 83., I. 104. Ne všecko bez pozna- menání psaného neb vytisknutého v hlavě a paměti snášeti může Dač. I. 3. Tolik muk veselou tváří snášel. Žal. 112. Křivdy trpě- livě snášeti. Hus I. 332. — se s kým, čím. Musíme se s lidmi s. Us. S. se se štěstím (šťastným býti). V. Snášejí se co pes s koč- kou. Ros. S někým dobře se snášeti. J. tr. To s pravdou se snáší. Us. Dch. Majíce staré ženy pěkně se s nimi snášejí. Žer. 320. Snáším se s domněním pana N. (souhlasím). Snáším se s jeho míněním. Bs. — (se) na čem. Ne všichni se na tom, která by z nich nejlepší byla, snášejí; Na tom se všichni snášejí; Páni se na tom jednomyslně snesli. V. Plavač snáší se na vodě. Us. Na tom se snášejí rabínové. Br. Co na sněmích sne- šeno bylo, za zákon platilo. Ml. Slepice na jaře atd. na půdě atd. snášejí. Ml. Ráčili jsme se na tom se stavy království českého snésti. Nar. o h. a k. Na čem se větší po- čet přísežných snese, to svůj průchod míti má. Kol. 33. JMK. na tom jest se se stavem panským a rytířským a městským s. ráčil. Zř. F. I. A. IX. Kněz Řehoř dosti spurně se postavil vždy pravě, že se na tom všichni snesli. Jdn. 161. Snesl jsem se s panem otcem jeho na tom, abychom ho v neděli příští okřtíti dali. Žer. 326. — se oč (vz nahoře). O to pole jak živi se nesnesou. Us. O vše se pěkně s-li a přátelsky. Bl. Aug. 67. S. se o krále. Bart. 4. 1. O způsob správy se s.; Snesl se s pány přátelsky o všecko (smířil se). V. Konšelé k hodině určité do rady scházeti se mají pod poku- tou, o kterouž by se společně snesli. Kol. 4. Jednomyslně jsme se o tento nález snesli. Žer. O hory a kovy JMC. takto se jest se všemi třemi stavy s. ráčil. Nar. o h. a k. A s kýmž by se koli o tištění týchž práv a zřízeni zemských s. mohl. Zř. F. I. A. II. Napomínáme vás, abyste s pánem o to přá- telsky se snesli. Jdn. 240. — J. tr. — kudy. Tam vyletěl nad hliněnskou horu, tam se snášel dolů po jaboru, aj po zeleném stro- mečku. Sš. P. 185. — kdy. Pavel se s nimi v něm (o evangeliu) snášel na rozmluvách veřejných a soukromých. Sš. II. 18. — se v co. Jednomyslně jsme se v tento nález snesli. Žer. — co jak dlouho. Žena ta po jeden den onu nemoc snášeti mohla. Sš. L. 134. — se mezi kým. Mezi sebou se sná- šeti. Us. S. se mezi lidmi. Zlob. Bylo mezi námi sneseno. V. — se. Muž a žena dobře se snášejí (jsou svorní). V. Pokudžby se strany, kterýchž se vlastně a ne jiných do- týkalo, snesou. Zř. F. I. C. XIX. Když se strany snesou, poklidové několikeří vzíti se mohou. Faukn. — se skrze koho. A ta- kové věno i také obvěnění, pokud by se manželé snesli skrze přátely své, tak při tom zůstaveni býti mají. Kol. 41. — se o čem. O tom se snesli a na tom zůstali, aby . . . Háj. Snesli jsme se o tom, že by- chom jim hostinu strojiti dali. Har. — Vrat., Solí'., Sych. — co proč: něčí chyby pro dobrou vůli snášeti. Us. Snes dobrého pro jeho ctnost'. Ros. — V. Pro obhájení spra- vedlnosti cokoli snášej. Kmp. — se při kom, u koho (nějakého mínění býti). V pravdě se to při nás snášelo, že. . . Akt. Ferd. U mne se snáší (jsem toho mínění), aby rukojmové propuštěni byli. V. — se odkud kam. Pták snáší se s věže na strom (z povětří na strom); seno ze senníka do chléva. Us. K zemi se snésti. Us. Dch. Snášeti něco do stodoly. Pták se stromu k němu se snesl. Us. Oral sem tam včeraj, dněska, všecko mi to voda sněsla, snesla mi to do tarasu, čim ja budu chovať chasu. Sš. P. 244. Kamení na hromadu s. Ros. S. básně v hromadu. Aesop. — Kom., Ros. — co (se) v čem. Aby se s vámi v nich sná- šeli. Žer. 343. Všichni tři stavové v tom se snesli jednomyslně. Bart. 2. 21. A v tom se všichni otcové snášejí. Sš. Mt. 14. V tom se všichni snášíme, že se to musí státi. Ml. Snášeti se s kým v čem (srovnávati se). J. tr. — co, k čemu. Maso k jídlu sná šeti. Proch. — co kde. V paměti něco sná- šeti (míti). V. Snášeti se v povětří. Us. Ptáci se nad námi snášeli. Us. (Br.). Snesla jsem jich padesát na kopečku v kopřivách; Sle- pička vám snese jiný (vejce) v komoře v koutku, na zeleným proutku; Snášela bych se ti nad hlavičkou; S. se nad světničkou. Er. P. 25., 61., 106., 220. Slepice snesla vejce za kamny. Er. P. 61. Syn s mateří na tom purkrechtu snášeti se nemohli. NB. Tč. 166. — co komu. On mi to snese. Us. — že. Snášejí se na tom (souhlasí), že to proto udělal. V. — aby. Snesli se na tom, aby ... Br. Krátkosť času nesnáší (— nedovoluje), aby sněm obecní položen byl. Břez. Bylo snešeno, aby útok učinili. V.
