Služebnost
Služebnost, i, f., zavázanost k službě tě- lesné, chlapství, poroba, servitus, die Knecht- schaft, Dienstbarkeit, Dienstwilligkeit, Dienst- beflissenheit. V., ZN. V s. podrobiti, uvésti; ze s-sti vysvoboditi, vytáhnouti, se vytá- hnouti, V., propustiti. Kom. Kristus osvo- bodil nás ode jha s-sti. Sš. II. 60. — S., ochotnost k sloužení jinému, die Dienstfer- tigkeit. V. Za svou s. nevděk obdržel. Jg. Vás napomínám, abyste sobě hleděli lidí šetřiti a je pokorou, s-tí, přívětivostí sobě získati a zachovávati, neb to jsou ctnosti mladých lidí a zvláště rodů vyvýšenějších a vznešenějších. Žer. 332. S. na oko. Ď. — S. v právnictví: zavázanost něco činiti n. trpěti, též sama věc, kterou činiti n. trpěti zavázáni jsme, nezvole, obtížnost, servitus, die Dienstbarkeit. V. S. slove právo, jímž my někomu aneb zase někdo nám zavázán jest, tak abychom něčím my jemu aneb on zase nám z povinnosti posluhovati povinen byl. Pr. měst. Stezka k mé vinici přes pole něčí, okno do cizího dvora, kapalice se střechy na dvůr souseda a podobná těm hospodářská s. slove; s. na věci (servitus realis), na osobě (s. personalis). Pr. měst. S. jest obmezení práva vlastnického, ježto zavazuje vlastníka věci, aby ve prospěch jiného na ní něco snášel n. něčeho nedělal. S. jest gruntovní n. pozemková, servitus praedialis, realis, die Grunddienstbarkeit, osobní, s. personalis, personae, persönliche Dienstbarkeit. Vz více v S. N. Právo s-sti (služebné, k služebnosti), die Servitut. J. tr. Dům jeho domu mému s-tí zavázán jest. Pr. měst. Přeschne-li studnice, ta s. není ztracena (když bude voda, opět platí). Ms. pr. kut. S-ti záležejí jednak na osobě, jednak na věci. S. když na osobě záleží, s osobou pomíjí; s., jež na věci záleží, na náměstky připadá; S-ti jak budou na které věci za- stiženy, tak budou na ní zůstaveny; S-ti starobylým užíváním utvrzené při svém způ- sobu zůstaveny buďte; S. trvá i na proda- ném gruntu; Grunt když se prodá, s. na něm zůstává; Starodávnosť svobodu s-ti přináší. Pr. S-ti k potracení přicházejí; S. se potracuje. Er. Majitel s-ti. J. tr. Na čem se s-ti zakládají a kolikeré jsou; právo v příčině užívání cest, průhonů a studnic, vz Rb. str. 161.—163., 282. S. domovní; s. osobní: užívání věci s potřebou, bydlení. Vz více v S. N. — S., služba, sloužení, das Dienen, der Dienst. S. činiti. Lom. V s-tech nestýská, v štěstí, zdraví nevýská. Štelc. Služebník tím se od s-sti pánu svému po- vinné neosvobozuje. Bdž. 104. — S. cír- kevní, s. sv. evangelia, der Kirchendienst, das Predigtamt. V. S. boží (= služba). Při služebnostech církevních (božích = službě boží, obřadech). V. Kdo chce službám a s-tem Páně spasitelně obcovati. Br. — S., služba, užitek, der Dienst, Nutzen, Vortheil. Když trávu vydává k s-ti lidské. Žalm. — S., služba, pocta, die Ehrenbezeugung. Po- větří zdálo se s. činiti tomu tělu a pohřbu. Lom.