Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. kmen dreves. Vz Bž. 110. D. v širším smyslu = celý vnitřní díl kmenu mezi korou a dřeněm stromův a křů dvoj- děložných; v užším smyslu vrstva těla dřev- ního ztvrdlejší za bělí položená, dřevní srdce, duramen, das Herzholz. Rst. 408. Cf. S. N , Kram. Slov., Rosc. 22. D. kmenové, Stamm- holz, klackové či ramlové, Prügel-, okle- skové, oklestkové, Reissigholz, plavebné, Schwemm-, Flosa-, listové, Laub-, plťové, Floss-, polenové, Scheit-, prutové, Ruthen-, sbírané, Klaub-. Škd., Šp. D. listnaté, BO., fladrové (jasanové, javorové, brestové), Němc. III. 250., IV. 412., listnaté, vz KP. III. 327., jehličnaté, ib. 326., měkké a tvrdé, ib. 206., k rytí, ib. 371., cizozemské, ib. 336., klané = štípané, polenové, oblé (obláky, Prügel-), bílé a černé, Sdl Hr. V. 46., vnitřní, Kern-, Mour., dlouhé, Dch., štípatelné, spaltig, ne- štípatelné či nekolné, unspaltig, zpuchřelé, k topení (palivové, zátop), babkovité či za- babčilé, von alten Stöcken, nahnilé, anbrü- chig, natesané, angezimmert, na břeh vy- hozené, ausgeländet, živičnaté, bituminös, křehké, brüchig, spröd, třeštivo či třeštívko či štěpina či štípánek, ein Stück gespaltenes Holz, úzkoleté, einjährig, shnilé (hniláč), faul, nepotřebné, unverwendbaR, hebké, ge- schmeidig, hledané, gesucht, zborcené, ge- worfen, vyvrácené, hladké, glatt, spaltig, hladkokmenné, glattschäftig, hruboleté, grob- fährig, trvanlivé, haltbar, odhadnuté, abge- schätzt, duté (vyhnilé, palubeň), hohl, aus- gefault, mladé, staré, praskavé, knisternd, krátké, dlouhé, Šp.; slabé, silné, zakrsalé (zababčilé),churavé, kurrend, křížové, Kreuz-, drobné, die Knippe, lodní, Schiff-, sbírané (sběr, sběrky, pádež), Klaub-, košatnické, Korbmacher-, sáhové (sáhovina), Klafter-, zátyčkové, Riegel-, kládové (kladí), Klotz-, pryskyřičné, Harz-, obchodní Handels-, ročni, Jahres-, dlouhé kmenné, Langholzstamm, m., sněhem zlomené, Schneebruch-, potopené, Senk-, oddenkové, Schenkel-, nízkokmenné, niederstämmig, ořechové (ořešina), Nuss- baum-, dolejší, Nieder-, klokočové (kloko- čími), Pimpernuss-, lískové, Hasel-, plané (poláni, polení, polenové, štépinové, štípané), Scheit-, rázové (dlouhé), lang, z ovocných stromů, Fruchtbaum-, korné (komice), nicht abgerindet, formované, geformt, doplňovací či k vyplňování, Füll-, prknové, Brett-, opálené, Brand-, otýpkové, Bund-, laťové, Dachlatten-, palivné, Brenn-, prutové, pod- rostní (křoví, chrastí), Busch-, ohradní (hra- dební), Einzäumungs-, z hor, Berg-, vybra- kované (vývržek), Ausschussholz, práhové (prahy), Eisenbahnschwell-, lesní, Forst-, průběrový, Durchforstungs-, plodivé ovocné, Frucht-, zvláštní, Extra-, milířské, Meiler-, vodoklenové, Platanen-, na prach, Pulver-, kulaté, Renal-, Špalkové, Rund-, topolové, Pappel-, mýcené, Abtriebs-, sta"é (stařina), Altgehölz, vzchopNé, vzrůstající, wachsbar, pilařské (řezané), Säge-, lubové (lubovina), Schachtel-, náplavné, Treib-, nábojové (ná- bojovina,pístovina), Naben-, poloshnilé, halb- verfault, polovičné, Halb-, vysoké, Hoch-, habrové, Hagebuchen-, vazební (stonek, pro- bíječka, k vázání vorů), Bind-, vývratné (vývrať), Lager-, chycené, nakažené, namě- nilé, nahnilé, anbrüchig, svalovité (mosorové, svalové, fládrové), Flader-, míchané, Misch-, hladicí, Falz-, stín milující, Schatten-, oschlé, lufttrocken, sladké (lekořice), Süss- holz, trhlé, rissig, révové, Reben-, pilařské, Schneid-, pramenové, Flossbaum-, ojní, Deich- sel-, opalové (k palivu), Feuerungs-, hlavní, Hauptstamm, přirozené, Natur-, příčné (solák, příčka), Quer-, lípové (lípovina, lípina), Lin- den-, ochranné, Schirm-, Sl. les., užitečné, užitkové, nutzbar, dospělé, reif, chatrné, po- škozené, schadhaft, houbovité, schwammig, bezcenné, werthlos, uschlé od červotočiny, wurmtrocken. Šp. Dřevo: aloesové nepravé, vz Rstp. 318, 1336., aloové, ib. 465., černé, 417., ebenové (Dk. 192.), 1010., fenyklové (Kk. 155.), 1308., francouzské (Kk. 239., Mllr. 52.), 267., fustikové (Kk. 143., 238.), 1367., gvajakové (Kk. 239., Schd. II. 295., Nz. lk.), 267., kvassiové (jamaické, tlusté, surinam- ské, pRavé; cf. Kk. 239., Schd. II. 295., Nz. lk.), 290., 289., lalárové, 591., mahagonové (Kk. 231., KP. III. 338.), 232., mahonové, 232., orličí, 318., pantoflové, 1399., 1400., papuanské, pížmové, 241., princovo, 818., prizyly žluté, 328., rájské, 318., sapanové, 445., sasafrasové (Kk. 155., Nz. lk.), 1308, sladké (Kk. 256., Schd. II. 312., Mllr. 51.), 370., svaté (Kk. 239., Schd. II. 239.), 267., sviňské, 342., železové, 587., železné, 1386., žluté (Kk. 143., 238.), 1367., myší (lilek sladkohořký, psinky vodní, sladká vrbka, potměchuť sladkohořká, lilek červený, čer- vené psí víno, Solanum dulcamare, das Bitter- süss, die Alpranke, Sl. les.), 824., 1122., bRasilské, Kk. 257., fernambukové, Kk. 257., kampežské, Kk. 257., palisandrové. Kk. 189., sandalové, Kk. 256., tekkové, Kk. 179., vi- setové, Kk. 238.; dříví: buksové, Rstp. 1358., Kk. 236., busové, Rstp. 1358., Kk. 236., cedrové, Rstp. 1427., růžové, Rstp. 352., Kk. 250., santalové, Rstp. 1311., Kk. 155., Nz. lk., Šfk. 588., hadí, kašťové, praskavé, železné, Rstp. 1168., 1308., 1438., 450., jme- lové, lignum visci quercini, die Eichenmistel. Nz. lk. Boží dřívko, druh pelyňku, artemisia abrotanum. Slez. Tč. Kupec, nadbytek, ode- vzdání, doprava, prodavač, zahození, Ver- schleuderung, plození (výroba), Holzproduk- tion, užití, Holzverwendung, zužitkování, zpe- něžení, Holzverwerthung, vychování, Holz- erziehung, rozvrh, Holzetat, m., zpracování, Holzbereitung, množství, -menge, měřič, -messer, měření, -messung. smíšení, -mischung, plavení, -schwemme, tvoření, -biidung, zlep- šení, -Verbesserung, spotřeba, -verbrauch, zá- sek, -verhauung, sbírání, -lese, sběrač, Holz- sammler, krádež, -diebstahl, odbírání, -ab- nahme, zběř, -abraum, odbyt, -absatz, odhad, abschätzung, Sl. les., pěstování, -erziehung, zavilosť, die Knorrigkeit, Šp.. barva, dopra- vování, plavení, váha, kruhy či léta, sklá- dání, trvanlivosť, zachovávání, zpracování dříví, vz KP. III. 327., 318.—319., 321., 326., 325., 327., 328., d. jako palivo, ib. 331., ploužení d. po šubce, 319., spouštění d. po lané, 320., voda ve d., 327., vytahovací pří- stroj na d. 326. D. = soujem všeho révoví. KP. V. 153. Knížka, kára, výsada, Holz- privilegium, kapital ve dříví, das Holzkapital. Šp., Sl. les. Odloučení dřeva, das Auslösen des Holzkörpers, choRoba rostlin povstáva- jící z různých příčin, válec vnitřního tvrdého dřeva bývá odloučen od ostatní části kmene. Pta. D. přebírati (druhovati), sortiren, pilou řezati, sägen, pařiti, dusiti (dřevo = houžev), dämpfen, odtáhnouti, s vrchu smýkati, váleti, herunterrutschen lassen, z lesa vykliditi, schaffen, odvážeti, mýtiti (porážeti), holzen; d. zčervotočí, wird wurmstichig. Šp., Sl. les. D. prostřední bárky. 1512. Mus. 1883. 364. D. dělati (= stromy káceti, chvoj osekati a rozsekati, kmen rozřezati, kusy rozštípati a složiti). Us. Kál. Věci ode dřeva (dřevěné). Us. Mour. D. sáhovati (do sáhů rovnati, přerovnávati, měřiti). Šp. Je tam dům pod dřevo. U Rychn. A spustil se po dřevě ja- voru; V Brodě koze nemajú, šidlem mléko idajú, pantokem chleb krajajú, měchem drva ščípajú. Sš. P. 186., 694. Každé poddýmí má dáti 1 gr. za drva k božímu narození. Půh. II. 241. Spravedlivá mejta ze dřev. Zř. mor. 1604. Kladl dřeva podlé súmezí mého. NB. Tč. 245. Nechati na sobě dříví štípati (trpělivě vše snášeti); Usnul jak dřevo. Dch. Křivé dřiví, ale rovně hoří; Když není dřev, hasne oheň; když nebude klevetníka, utichne svár. Prov. Bž. Nejtvrdší dřevo jest cizí lavice. Us. Všecko jednaké: kyjem nebo dřevem. Slez. Dříví do lesa voziti (marnou práci konati). Prov. — D. = k jisté potřebě určené. D. k stavění (dlouhé, prostřední, krátké, otesané, neotesané, vyřezané), Bau-, rámové, Rahmen-, průmyslové, pro průmysl, Industrie-, tvořítkové, Form-, trubní, na trouby, Rohr-, lopatářské, Schaufel-, dělo- střelecké, Artillerie-, stožárové, Mast-, ko- lárské (vaziště), Wagen-, Wagner-, Sl. les., důlní, Hř. 17., bečvářské, Binder-, strojné, Werk-. Škd. D. na stroje, Maschinen-, na vesla, Ruder-, na lešení, Gerüst-, na bed- nářské duhy, Stab-, na špalíčky, Absatz-, na parkety, Parketen-, na loukotě, Felgen-, na stolici, Dachstuhl-, na studně, Brunnen-, na várky (váreční, pivovarské), Brau-, na koly, Pfahl-, na nápravy, Achsen-, na lžíce, Löffel-, na nádobí, na nářadí, nářadové, Ge- werks-, na bedny, Kisten-, k šachtě, Schacht-, k sušení, Darr-, k pozemní stavbě, Ĺandbau-, pro živnostníky, pro řemeslníky, řemesl- nické, Gewerbe-, pro hospodářství, hospo- dářské, Oekonomie-. Sl. les. — D. = strom. M. Dříví = stromoví. Dal., Jir. Anth. I. 3. v. XXXV. Dreva == lesní stromy. Us. v záp. Čech., ve vých. Mor. a na Slov. Km. 1883. 667. Dřevo raší, pučí, vyráží; Dříví pod- tínati, podsekávati, porážeti. Sl. les. Naši pojedú do dřev (do lesa na drva). Val. Nl. V lesích, v sadech, kdež dřevo jest. Výb. I. 936. 5. Hora, na niž mnoho dříví bylo. Výb. II. 10. Skryli sú sě v prostředku dřeva (stromů) ráje; I skryli sě ot obličeje božieho v prostřed drievie; Z ovoce dřievie krmíme sě. Rkp. Mus. 1884. 239., 240. Vypaduchu na niu mezi dřevy. Rkk. 46. D. ovocné, ligna fructifera. Ž. wit. 148. 9. Mnoho-li ovoce vezmeš z toho dřeva, kteréžť má suchý kořen? Št. Kn. š. 33. Drevo v hore, když vyroste, ťažko ohybovat, tak též ťažko jest staré děti vyučovať. Glč. I. 57. Čím dále v les, tím více dřev. Prov. Bž. Zlé d. do brého ovoce nésti nemuož. Brig. k. III.9 a. — D. = rodový kmen, der Stammbaum. Št. Kn. š. 65. — Dřívko, dřívečko = podlouhlá bečička, ein Fässchen, Fassel. D. vína, ko- řalky. U Místka. Škd. Na Laš. Tč. D. za dva litry. Tč.