Vězení
Vězení, n. = držení u vězení, das Fest- halten in Banden, im Kerker. — V. = stav vězeného, die Gefangenschaft, Verwahrung, Verhaftung, Haft, Gewahrsame, der Verhaft. Do v. (do chládku) někoho bráti, vzíti, dáti, zavésti; se dostati, uvrženu býti; do v. při- jíti, V., Kom., vsaditi, vrci. Kram. V tom sklepě u v. držán byl. Har. Odvrátil si v. Jakubovo. Z. wit. 84. 2. V-ní pro dluhy, der Schuldenarrest. J. tr. Připraviti někoho do v., Jemanden ins Gefängniss bringen; žádosť za v. někoho, Arrestgesuch, n.; trest v., die Arreststrafe. J. tr. Královnu paní naši Její Milosť aby prostu a prázdnu z v. učinil beze všelikterých nátiskův. Pal. Dj. III. 3. 277. V Utrechtě vykázáno mu toto v. Ddk. II. 77. V-ním stížiti. Zlob. Seděti u v., Us., živu býti. Flav. V tuhém v. seděti. Kram. V. někomu přitížiti. Sych. U v. někoho držeti, Dal., míti. Mus. Z v. někoho propu- stiti. Vrat. Z v. ujíti, D., v. policejní, vy- šetřovací (n. vazba), trestní; u vojákův: domáci, kasární, na strážnici, praporní, plu- kovní, brigadní, posádkové, pevnostní, tá- borní, vazba u pro fosa, v celách o samotě a v temnici. Vz S. N. Ženění, ženění, horší než v., z vězení pomůže, od ženy nemůže; Potěšení vzali, do v. dali do Brna. do Brnečka, do Brna. Sš. P. 507., 662. (Tč. ). Dlouhé v. trpěti; V. se někomu prodlévá. Brt. II. 11., IV. 6. Proněžto u v. držán býti nemá, než propuštěn vedlé práva; Kázal ji vsaditi do v.; Povolali jsú na fojta: Dáváš-li se u v. ? NB. Tč. 107., 119., 274. A tak byv do v. dán povinnosti svého úřadu konati nemohl; Že by se státi mohlo, aby zarytý a neústupný člověk do v. se dostal; Nejtěžší a nejsmut- nější v. míti; Na památku svého vyvedení z v. aegyptského; Že on to v. pro ně dobro- myslně podniká; Pro jméno Kristovo do v. daný; Do v. proto se dostal, že...; Z v. těžkého propustiti. BR. II. 17. a., 22., 81. a., 126. b., 651., 652. b., 723. a., 73. b. (Šd. ). Kteří by sirotci po cizích gruntech se tloukli, takové mají fojt a starší pomocí a radou naší vyzdvihovati a v-ním dostatečným i za- ručením k službám svým ujišťovati. List 1614. (Tč. ). Tak v ďáblovém v. dotad vězie. Pass. 20. Jeden, jehož král Nabuchodonozor u v. držal z lidu židovského; Že jej chtěl v-ním pokázati. Ksch. 3., 4. Ze sobe nic tak velmi nestýská o to v. Arch. III. 393. Držel mě ve svém v. a připravil mě ku škodám; Mé lidi bil a jímal a ve svém v. držel a hrdloval jako zlé lidi; Do dnešního dne drží jej u v.; Jeho samého vsadili u v.; Ty lidi vsázel v hanebné v.; Jakož jsem u v. byl, tu mi se mocí uvázal mimo panský nález v lúky, v roli atd. Půh. I. 239., 284., 302., II. 187., 300., 586 a j. Tobiáš pochovávaje židy, které sú zabíjeli pohané, když sú byli u v. v Ba- byloně. Hus II. 269. V-ním zjištěný, lépe než: vyšetřovací vazba. V-ním a usmrcením tre- stati, lépe: vazbou a na hrdle. Vz -ání. Pk. V-ním koho trestati. Er. Do v. někoho při- praviti. Er. — V. = místo, kde vězeň se drží, žalář, der Block, Stock, Kerker, das Block- haus, Gefängniss. V., Kom. V., pol. więzienie, u Jihoslovanů tamnice n. tavnice, u Rusů temnice. Západní Slované týž předmět tedy nazvali podlé vazby, v níž tu odsouzenec se nalézá, východní Slované jinou vlastnosť za názvodárnou si vybrali, totiž tmu, která na tom místě panuje. Gb. Z v. se vylámati. J. tr. V. stavěti, vylámati; vypáčiti dvéře u v. Us. Do v. někoho vsaditi. Rk. Že její bratříček ve velkém vězenu hluboko pod zemju; Byl sem ve v. tři leta pod zemí. Sš. P. 393.. 213. (Tč. ) Potom v. lámali sobě volně. NB. Tč. 102. — Vz Rb. 274., Vlšk. 58., 60., Zř. zem. Jir. J. 16., 18., S. N.