Záti
Záti, zíti, zeji, zeje, zál, zán, zání, zívati = dýchati, otevřenými ústy povětří chytati a vydávati, keuchen, lechzen. stark athmen, schnaufen; otevřenu býti, offen stehen; vy- zívati, vydýchati, auf Jem. hinhauchen, aus- hauchen ; teplem dýchati, Wärme aushau- chen, wächeln. — abs. Pes zeje. Zvěř zála Mus. Ústa jeskyně zejí (jsou otevřena). Jg. Kamna zejí. Když v parně, jak praví Vele- slavína, vlčkové běhají po obilí, praví se, že zeje. Us. Jg. — co. Kvítkové zápach líbezný zejí, Us. Jg. — kam. Vítr naň po- větří zdravé zeje. L. Z. na koho, nač = zevlovati, gaffen Na Mor. Tč. — kde. Jakás propast zeje tam pod mým mozkem. Čes. vč. II. 156. Na skále štíhlá sosna stojí a pod ní propast zeje. Nitra VI. 103. — jak. Ústí pušky v také šířce zeje. Kká. Td. 202. — se komu. Zeje (źaje) se mi, ich gähne, ich mus gähnen. Na Ostrav. Tč. — Vz Zí- vati.