Patřiti
Patřiti, 3. pl. -tří, patř, -tře (íc), il, en, ení; patřívati = hleděti, koukati, schauen, sehen; zachovávati, beachten, befolgen; vzta- hovati se, sich beziehen, sehen; náležeti, při- náležeti, zugehören, angehören; slušeti, zie- men, gebühren. — abs. Tak tam patří (náleží) a jest na plat, jako v credo pontský Pilat. Jg., Lb. Vz Zbytečný. Rozeznává dobře, co kam patří. Kom. Žádati více než patří (sluší). Chovej se, jak se sluší a patří. Sych. — co. Slunce pod lvem a patří hřbet a boky (vzta- huje se k nim, působí v ně). O vod. H. 1. Slunce pod štírem se valí a patří údy ne- ctné mezi nohami. Ib. — na co, na koho. Alx. 1118. Vrata, ježto patřie na vzchod slunce. BO. Jali se na hvězdy p., hodné-li by bylo. GR. Patřili druh na druha. BO. P. na budoucí. V. Milo mi na to p. Us. To patří na mršník. Jg. Na spravedlivost' p. (jí šetřiti). Jg. — na co čím: vlastními očima. Byl. — jak. Na něco s pilností pa- třiti. V. Vší pilností jsem na to patřil (instr. způsobu). Solf. — do čeho: do země, do nebe. V. Patří mamlas do opichárny. Jg., Šm. — k čemu: k zemi, k nebi, V., ke všem příhodám p. (hleděti). Troj. To patří k sobě. D., Sych. K líbeznosti patří krátkosť. Kom. To nepatří k tomu. Us. Má p. k tomu a. na to se ohlédati. V. —- čím k čemu. Člověk tělem k ssavcům patří. Pt. — kam, v co: v nebe. V. — odkud po čem: s věže po moři. Har. — v infinit. To se patří dvakrát zorat. U Rychn. — komu. Dělej, co ti patří (sluší). Šiditi a vysmívati se klukům a čtverákům patří, utrhati a han- livě mluviti padouchům. Kom. J. 917. To patří právomocnosti soudu. — Ten dům patří bratrovi, chybně m., náleží bratrovi, jest bratrův; patřiti označuje něm. gehören jen ve smyslu: hoditi se k čemu n. slušeti. Toms., Jv. Také Brs. 122. učí, že slova to- hoto chybně užíváme k naznačení vlastni- ctví, Brt. pak praví, že se mu nezdá patřiti někomu býti českým na označenou vlastni- ctví, na Mor. alespoň prý nic jinak než ge- nitivem a adjektivem přisvojovacím vlastni- ctví se označuje: Čí je to dům? sousedův, náš, našeho strýce. (Km. 1857. 158). Této vazby však hájí Prk. píše : Patří mi něco = hledí ke mně, k svému majiteli, jest dobrá frase ač ji Jg. odsuzuje. Komu ta princezna patří? Er. Vz Prk. Dativ cíle. —??Pozn. Jak patří skloňuje se místy za adjektivum: mám jak patřího pacholka. — Vz Pátrati.