Rod
Rod. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 190. 165. nn. (Mz.). R. = pokolení, kmen atd. Rodem královským jsem jemu roven. Výb. II. 41. — R. = rodina. Páni rodů starých a nových. Výb. II. 1475. Dokud by r. pánů z Hradce stál; Kdyby r. sešel. Sbor. hist. IV 368., 369. Do vysokého rodu se dostati. Dač. II. 8. Aby se nesňala spolu dřéve, než sobě vyjdeta z rodu. Št Kn. š. 65. Je sám na rodě (jednorozený). Laš. Brt D. 261. — R. v mluvnici. Ženského rodu býti. Št. Kn. š. 34. O rodě jmen cf. : Brt. S. 3. vd. 26 , Brt. D. 162., Bž. 71., Kvř. Ml. 41., Nz. (Genus.). R. grammatický. Gb. Ml. II. 66 Rod děje slovesného a jeho výrazy. Ib. 164. Shoda v rodě. Ib. 68. Určení rodu substantiv. Vz D. LhRg. 56. nn. R. trpný sloves. Vz D. Lhrg. 133. Rod trpný sloves obyč. pomocí se, kde jím dvojsmysl ne- vzniká, jinak pomocí passivního příčestí. Ib. 233., 262. Shoda: Jak živ jsem s ním nemluvila. U Přer. Kd. Nechodívé synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce. Sš. P. 292. — Ad str. 79. a. Poznamenání. 1. To je kluk naďatá. U Košice. Brnt. Ty pesská prevíte! U Pot- štýna. Ibl. Kluku šibeničná. Us. Ty chlape otrhaná. Jrsk. I to je chlap stará! Šml. Kluku bezbožná, lidem protivná! Všk. Sviňáku nečistá. Us. To je taškář taškář- ská ! D. Ty kluku měchatá. Semr. To je palič (= paličák) dubová! BPr. Ten ne- placha neplachovská. Šd. — Jinak zase: Ty gyzde gyzdavý. U Příbora. Mtl. Smo- tlacho smotlachovský; Počkej ty nešťá- penče nešťápený; Ty krsku zakrsalý; Tru- lante trulantský!; Zpropadenče propadený !; Gambal gambatý; Ty mršeno mršatá; Ty mršino mršinská; Ty stará dryndo!; Vši- vál všivavý; Všivec všivý; Ty všive všivý; Všiváku všivý; Ty všivoku všivý (laš.); Zloděj zlodějský; Ty čerte čertovský; Ty gizde gizdavý; Ty galgane galganský; Ty žabuále žabuálovský; Hromský, millionský chlape. Us. (většinou z Mor.). Vck , Šd., Tč., Škd. Cf. Cába, Cinta, Čuchon (2. dod.). Neogabanec neogabaný; Nekázanec neká- zaný; Žoliak neočatý. Sbor. sl. ps. I. 116., Dbš. Obyč. 44. Ty chramlo chramlavej! U Kr. Hrad. Kšť. Ty hloupá slívo! Us. I ty sakulente sakulentský. Us. I ty kluku vy- jevený! Us. Ndk. Rozhrabanče rozhrabanej! Kts. Zakrpený čoriak. Mt. S I. 117. Vzte- čený kluku! Us. Jg. Ghyzdák starý. Slez. Šd. Kysáč ukysaný. Brt. Vz článek o na- dávkách a převzdívkách v Jagićově Archivu für slav. Philologie. XII. 60. nn. a hl. 62. (Tam odporuje spisovatel všem posavadným výkladům a uvádí mnoho příkladů vzatých i z tohoto slovníku). Ve rčeních těchto, jež jsou vesměs významu potupného, klade se k substantivu mužskému adjektivum rodu ženského. Gb. Ml. II. 69. (konec). — R. stop dvojkový, lichý či lichodobý, trojkový, pětkový, sedmový (epitritský), daktylský, trochejský, paeonský, čtverkový. Dk. Poet. 233., 234., 263., 277., 286., 289. — R. sloves. Cf. Brt. S. 3. vyd. 93., Vm. 69., Bž. 213., Km. 1890. 148. Kdyby někto byl přemožen svědky křivými k bezživotí. Št. Kn. š. 146. Knihy učiněné někým jiným latině; Otec není od žádného učiněn. Ib. 1., 14. Testa- ment Erasmem napsaný. Beneš Optat. To opravuje Bl. v Grammt., lépe prý: od Erasma, čemuž Brt. Ruk. VII. nevěří.